Schwarzenberg a Zeman se v televizní debatě hádali o amnestii, referendech i dekretech
První televizní debatě finalistů prezidentských voleb dominovalo především téma amnestie a dnešního hlasování o nedůvěře vládě. Zeman svého protikandidáta za amnestii kritizoval, Schwarzenberg však upozornil, že o jejím vyhlášení ani rozsahu vláda předem nevěděla.
„Pokud ministerský předseda nebo první místopředseda nebo kdokoli jiný tvrdí, že o amnestii nevěděl, pak buď nemluví pravdu, čemuž jako člověk velmi zdvořilý nechci věřit, a nebo se nezajímal o to, jaká amnestie je. Obojí je chyba,“ řekl Zeman.
Takové názory však Karel Schwarzenberg rázně odmítl. Vysvětlil, že ho o rozsahu Klausovy amnestie nikdo neinformoval, a proto se také hlasování o nedůvěře vládě ve sněmovně nezúčastnil.
„Musel jsem tudíž také odmítnout odpovědnost celé vlády, neboť vláda nebyla informována a nemůže se – byť to v ústavě stojí – vyžadovat odpovědnost za něco, o čem jsme nevěděli. To muselo být ve sněmovně jasně řečeno, a proto jsem také odešel,“ uvedl Schwarzenberg.
Více demokracie, nebo demagogie?
Oba kandidáti diskutovali také o tom, zda by byli pro rozšíření přímé demokracie. Podle Miloše Zemana by měli občané rozhodovat o důležitých věcí v referendech podobně, jako je tomu ve Švýcarsku, například by mohli odvolávat poslance.
„Stranické sekretariáty mohou odvolat svého poslance nejen proto, že zradil jejich program, ale že ta strana jako celek zradila svůj program. Ať tedy prostřednictvím referenda v daném volebním kraji občané sami rozhodnou, jestli poslanec má, nebo nemá být odvolán,“ popisoval Zeman.
Prezidentský kandidát Karel Schwarzenberg je pro, aby o starostech obcí, primátorech měst i hejtmanech rozhodolovali lidé v referendu. Pro další rozšíření takzvané přímé demokracie ale není.
„To obvykle vede k větší a větší demagogii. Jak známo, velký vynálezce a propagátor referenda byl původně Louis-Napoleon, později Napoleon III., který vlastně zrušil republiku a dosadil sám sebe za císaře díky různým referendům,“ řekl Schwarzenberg.
Kontroverzní dekrety
Během duelu došlo i na téma odsunu Němců v roce 1945. Karel Schwarzenberg nesouhlasí s uplatněním principu kolektivní viny, reagoval tak na dotaz svého protikandidáta Miloše Zemana, který se pozastavil nad tím, že Schwarzenbergův postup do druhého kola uvítal sudetoněmecký landsmanšaft.
„Já jsem vždy říkal a na tom trvám, že to, co jsme v roce 1945 spáchali, by dneska bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv a asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta Beneše ocitla v Den Haagu,“ míní Schwarzenberg.
Podle Zemana jsou Benešovy dekrety z hlediska českého práva nedotknutelné. „I Ústavní soud jasně konstatoval, že nikoli Benešovy dekrety, ale zákony Národního shromáždění Republiky československé, které prezidentské dekrety recipovaly v roce 1946, jsou nedílnou součástí českého právního řádu,“ prohlásil Miloš Zeman.
Schwarzenberg však míní, že Benešovy dekrety přestaly fakticky platit přijetím Listiny základních práv a svobod.
