Schwarzenberg míří na Hrad. Chce se Zemanem mluvit o obsazení velvyslaneckých postů
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg míří na Pražský hrad. S prezidentem Milošem Zemanem chce vyřešit neshody okolo jmenování velvyslanců. Podle šéfa diplomacie hlava státu překračuje své pravomoci, když sama přichází se jmény nových diplomatů.
Spor mezi Černínským palácem a Hradem se naplno rozhořel poté, co Zeman dal najevo, že by jako velvyslankyni v Bratislavě rád viděl Livii Klausovou. Bývalá první dáma Zemana podpořila v prezidentské kampani, kde se Zeman utkal právě s ministrem zahraničí.
Dalším jménem, se kterým prezident přišel, je europoslanec za KSČM Vladimír Remek. Toho by hlava státu rada viděla v Moskvě.
O sporu mezi ministerstvem zahraničních věcí a Hradem natáčela Martina Spěváčková
Šéf diplomacie Karel Schwarzenberg ale trvá na tom, že navrhovaní velvyslanců spadá do jeho kompetencí a prezident nové diplomaty pouze jmenuje: „Ústava se nezměnila.“
Šéf zahraničního protokolu prezidentské kanceláře a bývalý diplomat Hynek Kmoníček ale pro deník Právo naznačil, že dosavadní zvyklosti mění přímá volba. Podle něj má Zeman mnohem větší podporu občanů než jeho předchůdci, a spadá tak do jiné váhové kategorie, s čímž by se mělo počítat.
Podle ústavního právníka Jana Kysely platí to, co platilo vždycky: „Ale to, co platilo vždycky, mohlo být předmětem určitých interpretačních sporů, tudíž to může být předmětem interpretačních sporů i do budoucna.“
„Přičemž se ve sporech do budoucna může zohledňovat nikoli bezvýznamný fakt, že prezident republiky je nově volený přímo, zatímco dosud nepřímo. Takže může mít pocit, že tam, kde nejasnost byla, tak ji bude ve větší míře vykládat ve svůj prospěch a je otázka, jestli mu na to ti ostatní přistoupí,“ dodává Kysela.
Velvyslance vždy jmenoval prezident. Jakým způsobem se velvyslanci stávají, tedy kde se berou kandidáti, je věc, která není úpravou řešena a podléhá praxi.
„Pokud jsou velvyslanci zaměstnanci ministerstva zahraničí, tak je to právě ministerstvo zahraničí, které je v zásadě vybírá. Nicméně v politické praxi existují určité kompromisy, které vedou k tomu, že kromě kariérních diplomatů, kteří se stávají velvyslanci, se čas od času stává velvyslancem i někdo, na kom má zájem vláda – typicky bývalí ministři nebo předsedové koaličních stran,“ říká Kysela.
„Mezi velvyslanci je často i někdo, koho si přeje prezident republiky. Je to běžná praxe, která musí být konsenzuální. Ve chvíli, kdy prezident republiky začne prosazovat někoho, s kým ministr zahraničí zásadně nesouhlasí, proto jsme svědky rozmíšky toho typu jako dnes,“ dodává.
Řešení vedoucí ke kompromisu
Dnešní schůzku Kmoníček odmítl komentovat s tím, že si dal, jak řekl, "bobříka mlčení". Radiožurnálu už dříve prozradil, že věří v dohodu:
„Zcela jistě bude muset k nějakému řešení v řádu týdnů, když ne měsíců, dojít. A to bude jako vždy v diplomacii kompromis.“
Ministr zahraničí zatím nechtěl odhadovat, jak schůzka dopadne. Přestřelka mezi ministrem a prezidentem ale rozzlobila premiéra Petr Nečase. Ten oba politiky zkritizoval za to, že spor řeší přes média.
„Správná zodpovědnost leží především tam, kde klíčoví představitelé v této věci spolu mají vést dialog. Mají ho vést neveřejně a mají ho vést kompetentně. Všichni aktéři se mají chovat profesionálně. Musím říci, že to se momentálně neděje,“ uvedl premiér Nečas.
