Sebevražd dětí v Česku nepřibývá, vůči Evropě jich je ale nadprůměr

Jak vyplývá z informací Českého statistického úřadu, dětských sebevražd v Česku nepřibývá. Loni dokonalo sebevraždu jedno dítě na čtyřicet dospívajících. Vůči evropskému průměru se ale jedná o nadprůměrná čísla.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sebevražda (ilustr. obr.)

Sebevražda (ilustr. obr.) | Foto: Fotobanka stock.xchng

Nejen tématem dětských sebevrahů se bude zabývat dnešní seminář Národního koordinačního centra prevence úrazů.

Psychiatr Ivo Paclt varuje před podceňováním náznaků sebevražedného chování. U dospívajících se totiž podle něj vedle dopravních nehod stále jedná o jednu z nejčastějších příčin úmrtí.

Přehrát

00:00 / 00:00

O příčinách, předcházení a počtech sebevražd dětí v Česku mluvil v pořadu Stalo se dnes na Radiožurnálu primář dětské psychiatrické kliniky motolské nemocnice Jiří Koutek

„Závažné sebevraždy vznikají zejména u adolescenčních pacientů, kde je velké riziko dokonání té sebevraždy, kde jsou i často voleny drastické způsoby a už jakoby není cesta zpátky,“ říká Paclt.

Přesná čísla ministerstvo zdravotnictví nemá. Ročně u nás spáchá sebevraždu pět až deset dětí do věku 15 let a zhruba čtyřicet ve věku 15 až 19 let. Mnohonásobně více je ale nedokonaných pokusů, jejichž počet lékaři neznají. Děti totiž často říkají, že se ‚jen‘ opily nebo si vzaly více prášků, protože jim nebylo dobře, a podobně. Nic netušící rodiče je z toho nechají takzvaně ‚vyspat‘ a problém tím pádem neřeší.

Počty dětských sebevražd v Česku stagnují, ale v porovnání s průměrem Evropské unie jsou podle odborníků vyšší.

„Velmi významným faktorem je velmi složitá rodinná situace dětí, které se pokoušejí o sebevraždu,“ uvádí příčinu primář dětské psychiatrické kliniky motolské nemocnice Jiří Koutek. Podle něj je možné, že je rodinná situace u českých dětí pokoušejících se o sebevraždu složitější než v jiných evropských zemích.

Kdo o ní mluví, může ji spáchat

Dítě v ohrožení mění své chování - je jiné, než bylo doposud. Potenciální sebevrah bývá často dlouhodobě smutný, skleslý. Děti tak v podstatě ‚volají o pomoc‘ a někteří dokonce o sebevraždě mluví.

„Existuje takový mýtus, že kdo o sebevraždě mluví, tak ten ji nespáchá, tak tomu tak není. Pravdou je, že naopak, kdo o ní mluví, tak je obsahem jeho myšlenek a spáchat jí může,“ říká Koutek.

Dívky páchají nejčastěji sebevraždu otravou, chlapci oběšením. Sebevraždu většinou dokonají chlapci, kteří ji dlouho plánují. Dívky naopak mnohem častěji sebevraždy nedokonají, jednají častěji impulsivně.

Rodiče mohou případným sebevraždám svých dětí předejít tím, že se jim budou věnovat, mluvit s nimi, mít pochopení pro jejich problémy. Večer po příchodu z práce a ze školy si s nimi sednou a popovídají si o tom, co bylo ve škole, v práci, co je nového v rodině.

Rodiče by se neměli bát témat, která děti řeší především v pubertě - jako jsou partnerské vztahy a vzhled. Příležitostí pro několik slov může být společná večeře nebo víkendový oběd, společné záliby rodičů a dětí a podobně.

Lenka Militká, Květa Moravcová, Veronika Sedláčková, Matěj Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme