Šéf elitních detektivů: Moderní otroctví je u nás častější, než si myslíte. Fenomén násilí 90. let je pryč
Elitní detektivové loni obvinili za organizovaný zločin přes 320 lidí a 50 firem, víc než předloni. Většina případů se týkala hospodářské kriminality a korupce. Ta podle ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu bují hlavně tam, kde jsou veřejné zakázky. Jiří Mazánek v rozhovoru pro Český rozhlas a ČTK mluví i o dalším fenoménu dnešní doby – moderním otroctví.
Jak časté je v Česku moderní otroctví?
Je to častější záležitost, než si myslíte. Týká se dvou skupin. Buď zahraničních agenturních pracovníků, kteří jsou zneužíváni na území České republiky, je jim zmenšována mzda, odepírány doklady. To je velká skupina a to je relativně známo.
Nízký plat a práce i 20 hodin v kuse. V Británii je moderní otroctví závažný problém, říká gerontoložka
Číst článek
Ale dělali jsme několik kauz, kde se to týkalo běžných českých občanů. Je zneužívána jejich sociální nebo finanční tíseň a jsou nuceni vykonávat práci v rámci otrokářských rodin.
V jakých sektorech je nutí takhle nelegálně pracovat?
Ti lidé jsou obvykle sociálně i finančně slabí, mají problémy se vzděláním, s rodinným zázemím. Jsou to bez výjimky různé typy manuálních prací. Můžeme si pod tím představit práce v zemědělství, na stavbách, v prádelnách, ale třeba i osobní posluhu v domácnostech otrokářů.
Jaký je ten modus operandi? Jak otrokáři takové lidi vybírají a hledají?
Nepředstavujme si každodenní bití, to v žádném případě. Otrokáři jsou velmi zdatní v ovládání lidí. Snaží se vytvořit finanční závislost, například vytvořit nebo přebrat dluhy, operují i se sociální závislostí, že pro ty osoby zařizují řadu věcí, které si ony nezajistí.
Nebo pracují se závislostí na bydlení, že najdou osoby bez domova a zajistí jim nějaké třeba i velmi nuzné bydlení a nuznou stravu. A samozřejmě vyhledávají v komunitách závislých lidí, lidí bez domova. To jsou komunity, kam velmi často cílí.
Práce v řetězech
NCOZ spouští novou preventivní kampaň, která má upozornit na obchod s lidmi a pracovní vykořisťování. Loni policisté řešili 39 případů, reálně je podle nich počet mnohem vyšší. Oběť je podle nich většinou tichá, vystrašená, může být negramotná. Mnohdy nemá vlastní doklady. Lidé by podle NCOZ neměli být lhostejní a pokud někoho takového znají, mají se ozvat na linku 158.
Ti otrokáři jsou většinou cizinci?
Můžou být jak českého původu, tak cizinci. Tady to musíme rozdělit na dvě problematiky. Jedna je ta česká, kde jsou zneužívány závislé nebo sociálně slabé osoby. A pak je tady cizinecká problematika, kdy ty osoby jsou dovezené za účelem práce.
Nový šéf Vězeňské služby: Část práce dozorců by mohly nahradit kamery a umělá inteligence
Číst článek
Uvědomme si, že v České republice jsou statisíce zahraničních dělníků a část z nich se stává oběťmi. Jsou jim odebírány finanční prostředky, jsou nuceni pracovat v podmínkách, které nebyly nasmlouvány. Pokud to neplní, dopadají na ně sankce nejenom finanční, ale tam už pak právě se můžeme bavit o nějakých útocích na život a zdraví.
To jsou třeba lidé, kteří často přijedou legálně…
Ano. Přijedou legálně a tady zjišťují, že domluvené podmínky práce neplatí. Řešili jsme několik kauz ve spolupráci s britskými kolegy. Mladí lidé byli z Česka vysíláni na práci do Velké Británie. V okamžiku, kdy přicestovali, tak zjistili, že podmínky neplatí. Část pracovala za naprosto otřesných podmínek, byli vykořisťováni, a část byla dokonce nucena k prostituci.
Říkal jste, že těch případů je víc, než si myslíme. Kolik jste jich za loňský rok řešili?
My děláme jednotky případů, to jsou ty nejzávažnější kauzy organizovaného zločinu. Ale musíme si uvědomit, že u nás jeden případ znamená skupinu třeba 10 až 15 pachatelů. Může to být zneužívání 15 nebo 20 osob po dobu několika let.
Korupce, podvody a AI
Jaké jsou v Česku aktuálně nejčastější formy organizovaného zločinu?
U nás počítáme mezi organizovaný zločin i nejzávažnější formy hospodářské trestné činnosti. Takže z tohoto pohledu je to kořistění na velkých veřejných zakázkách a korupce – dnes je nejčastější ve stavebnictví, zdravotnictví nebo u IT zakázek.
Pankrácká věznice má nově soudní síň. Vězeňská služba tím reaguje na nedostatek zaměstnanců
Číst článek
Ale je to i daňová trestná činnost, kde jsou vysoké škody, jsou to i evropské dotace. Válka na Ukrajině nám třeba přinesla návrat do tzv. sankčních deliktů, to znamená, že prověřujeme a stíháme porušování sankcí uvalených na Ruskou federaci.
Máme ale i kauzy, které se týkají nelegální migrace, investičních podvodů... A na toto všechno nám navazuje praní špinavých peněz.
Mění se nějak ty trendy?
Bohužel je to konstantní. Mění se ale způsob páchání trestné činnosti. Velmi často je páchána za využití moderních technologií. Nepochybujeme, že organizovaný zločin, který má dost finančních prostředků, využívá umělou inteligenci. Vidíme to na investičních podvodech, na padělání dokladů, na prolamování hesel, identit... To je zcela patrné.
Směřuje to k tomu, že budou zločiny páchat virtuální zločinci vytvoření umělou inteligencí? Nebo je to moc sci-fi?
Četl jsem jistý román Syndikát (detektivní příběh Leoše Kyši o AI technologiích – pozn. red.). I mě zamrazilo, jak se začíná blížit realitě.
Zločin jako služba
Rozvedení rodiče dostanou právo na telefonáty se svými dětmi. Změny budou platit od ledna
Číst článek
Ve výroční zprávě za loňský rok píšete, že sledujete ústup násilné kriminality.
Opravdu vidíme, že je tento populární fenomén 90. let pryč. Tím neříkáme, že nejsou třeba organizované vraždy. Teď máme jednu organizovanou vraždu nepravomocně už odsouzenou dokonce před soudem. Snažíme se tomu věnovat. Ty fenomény úplně nevymizely, ale jsou to opravdu malé jednotky případů.
Zároveň ve zprávě zmiňujete, že se to může změnit. Proč?
Samozřejmě vnímáme bezpečnostní situaci. Studujeme fenomén války na Ukrajině. Naštěstí nedochází zatím k plnění takových těch katastrofických předpovědí, že tady budou tisíce samopalů a podobné věci.
Ale je tady reálná hrozba, že válka jednou skončí a za ženami s dětmi, které tady jsou, přijdou jejich muži ze zákopů. Ta jejich frustrace může být obrovská a můžou v ní dělat řadu věcí. A to je něco, na co musíme být připraveni.
Bedlivě sledujeme fenomén vylupování bankomatů v Německu a v Rakousku. Tam jsou skupiny, které se na to specializují a dělají to velmi násilnými formami. Neštítí se ničeho, používají výbušniny i zbraně. Pokud budeme mít eura, tak můžeme předpokládat, že skupiny ozbrojených pachatelů budeme mít i tady.
Kriminalistka: Někdy se nestačíte divit, jak málo stačí, aby se z obyčejného člověka stal vrah
Číst článek
Uvádíte, že některé zločinecké struktury v Evropské unii jsou podobně nebezpečné jako extremistické nebo teroristické skupiny.
Některé skupiny, které se vážou na drogovou trestnou činnost, které můžou být velmi násilné. Dnes se hodně využívá zločin jako služba. Není to tak, že by si někdo řekl „Já se probudím a něco spáchám.“
Zločinci přemýšlí, jak s nejmenšími náklady a úsilím získat co nejvíc finančních prostředků. Pokud zjistí, že to jsou vloupání, půjdou tam. Pokud investiční podvody, tak se ty skupiny přeorientují tam. Ten fenomén se mění, zkrátka zločin jako služba. To je třeba i téma environmentální kriminality.
Česko jako oblíbená pračka peněz
Jaká nová legislativa by pomohla vaší práci?
Už to říkáme asi dva roky – zákon, který by se zaměřil na problematiku takzvaných průtokových účtů. To je moderní evropská legislativa, která by Českou republiku vymanila ze schémat praní peněz. Víme, že se přes české účty propere 50 miliard za rok. A nedělá nám to dobrou pozici ve světě.
Návrh zákona už ale existuje. Nedostal se ještě do Sněmovny k projednání?
Bohužel, vláda nedodržela svůj harmonogram. Teď bude nová Poslanecká sněmovna, a je otázka, jestli to bude mezi prioritami nové vlády. Mrzí nás, že naše práce, ale i kolegů z ministerstva spravedlnosti a řady dalších tím padá pod stůl.
Advokátka kritizuje přístup ministerstva k daru od Jiřikovského. ‚Kontrola měla proběhnout,‘ tvrdí
Číst článek
Proč ten nový zákon potřebujete?
Pokud v Česku chcete řešit praní špinavých peněz jako trestněprávní delikt, musíte prokázat zdrojový trestný čin. Ty finanční prostředky obecně pochází z postsovětského prostoru. Ve většině případů, pokud si dneska napíšete do Ruska, ale i do některých dalších zemí, nedostanete odpověď.
Jaké peníze se přes Česko perou? Máte nějaký příklad?
Ten příklad je jednoduchý. V Česku je třeba invalidní důchodce, který nikdy nepodnikal, založí si firmu, a na účty mu najednou přijdou stovky milionů korun z postsovětského prostoru.
A on tvrdí, že je má proto, že dělá poradenství na ropné vrty. Někdo, kdo nemá ani maturitu. A s tím je posílá přes švýcarské banky do zahraničí. U toho je nejhorší, že vy nevíte, jestli ty peníze pochází z korupce, jestli jsou opravdu na obchodní činnost, nebo jestli je používají zpravodajské služby. A to jsou opravdu značné prostředky.
Voláte po té legislativě dva roky. Proč si myslíte, že zákon ještě neplatí?
Nebyla to prostě politická priorita. Já bych to ničemu jinému nepřisuzoval.
Co jsou za vás největší hrozby do budoucna?
Musíme sledovat, jak se vyvíjí rusko-ukrajinský konflikt. Hrozba je pro nás taky jakékoliv rozdělování veřejných peněz. Další hrozba pro NCOZ je, abychom nezaostali technologicky. Velmi úpěnlivě vnímáme nejenom výši platů pro policisty, ale i materiální zabezpečení. Tady by to chtělo přidat.
Přečtěte si celou výroční zprávu NCOZ.
