Už déle než rok má Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) na veřejnost a média působit lepším dojmem. Téměř vždy mlčící policejní útvar si totiž loni v květnu pořídil mediálního konzultanta. Ten má měsíčně zhruba za 27 tisíc korun čistého „zlepšovat mediální obraz“ instituce, která vyšetřuje trestné činy policistů.

Původní zpráva Praha 6:00 17. července 2017 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Rozhodl jsem se poté, co jsem zaregistroval dlouhodobé negativní hodnocení činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů v médiích a prezentování zkreslených a nepravdivých informací ve vztahu k činnosti inspekce,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz současný ředitel Michal Murín, proč loni v květnu odsouhlasil pozici konzultanta pro oblast médií. „Není (to) ničím neobvyklým,“ doplnil ještě.

Server iROZHLAS.cz zmíněnou smlouvu získal podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Dokument na dvou stranách popisuje, co má takzvaný mediální konzultant - pracuje na dohodu o pracovní činnost -, pro generální inspekci vlastně vykonávat.

Jak vylepšit mediální obraz

Tak například: „analyzovat a vyhodnocovat mediální obsah“ a podobně také „analyzovat chování sdělovacích prostředků“ vůči generální inspekci. V neposlední řadě musí konzultant podle smlouvy „hledat řešení pro zlepšení mediálního obrazu zaměstnavatele“ (viz box vpravo Dohoda o pracovní činnosti).

Mimo to pak dohoda ve výpisu náplně práce zmiňuje ještě jednu položku, a to „přípravu tiskového prohlášení popř. jiného výstupu zaměstnavatele pro sdělovací prostředky“.

Jinými slovy: mediální konzultant má za inspekci připravovat taková prohlášení, která novinářům běžně poskytuje tisková mluvčí. To vše v rozsahu maximálně dvaceti hodin týdně s hodinovou odměnou ve výši 500 korun. Za to vše si mediální konzultant přijde od inspekce průměrně na 26 705 korun čistého měsíčně.

Generální inspekce se přitom ve svých vyjádřeních směrem k médiím často omezuje na prohlášení, že „nemá žádnou informaci“ nebo že „nové informace nejsou k dispozici“.

Že by ale funkce konzultanta byla ve střetu s funkcí mluvčí, a tudíž nadbytečná, šéf inspekce Murín odmítá. „Činnost mediálního konzultanta nedubluje činnost jediné tiskové mluvčí, jak se snažíte předestřít, neboť tisková mluvčí se výhradně zabývá komunikací s médii v rámci aktuálně probíhajících kauz,“ reagoval. 

Krytí zdroje

Funkci mediálního poradce pro inspekci od loňského května vykonává bývalý reportér Tomáš Smrček, který dlouhá léta působil v televizi Nova. Rok a půl čelil trestnímu stíhání kvůli údajně úmyslnému ohrožování citlivých informací, zájmů České republiky i života agenta vojenského zpravodajství.

Toho se měl dopustit tím, že v roce 1999 ukázal v televizní reportáži tajný dokument. Podle soudu se skutek sice stal, nejednalo se ale o trestný čin. Pravomocně Smrčka očistil Městský soud v Praze, který zamítl odvolání státního zástupce.

Server iROZHLAS.cz se obrátil také přímo na novináře Smrčka, na dotazy ale nepřišla odpověď. Podle mluvčí inspekce Radky Sandorové se vždy vyjadřuje buď ona, anebo vedení, nikoli však konkrétní zaměstnanci.

Proto i na dotazy pro Smrčka reagoval ředitel Murín, který si v závěru odpovědi neodpustil narážku, v níž redaktorce serveru iROZHLAS.cz nabídl pracovní místo. „Pokud budete mít i v budoucnu dotazy k závažnějším, pro čtenáře přínosnějším tématům, rád odpovím,“ napsal.

Jak konkrétně náplň práce mediálního konzultanta vypadá, není jasné. Na základě zmíněného zákona o svobodném přístupu k informacím si redakce vyžádala také veškeré výstupy či podklady, které Smrček za svého působení coby mediální konzultant odevzdal. Ty ale inspekce odmítla poskytnout s odůvodněním, že se jedná o „výhradní interní záležitost“, případně kvůli tomu, že je v písemné podobě nemá uchované.

„Prováděné analýzy, rešerše, konzultace aj. nejsou samostatně evidovány a archivovány, nejde o plnění takových úkolů, které by následné uchovávání těchto informací vyžadovalo. (…) Část výstupů zaměstnance, a to nejenom v tomto případě, ale i obecně, není zachycena v písemné podobě (informace tedy neexistuje), popř. je původně zachycena v písemné podobě, ale ne vždy je vzhledem k charakteru plněného úkolu zapotřebí takový výstup uchovávat a archivovat,“ napsal David Rott, vedoucí kanceláře ředitele.

Zbytek dokumentů pak odmítl poskytnout s argumentem, že mediální analýzy slouží jako podklad pro „případnou identifikaci úniků informací z vyšetřovaných kauz“ (viz box vpravo).

Stále stejné

Podle smlouvy z loňského května měl Smrček nepravidelnou pracovní dobu, po dvou měsících mu ji ale ředitel Murín dodatkem stanovil na čtyři hodiny denně. V tomto znění poté inspekce dohodu se Smrčkem uzavřela i pro letošní rok.

Bývalý šéf inspekce Ivan Bílek funkci mediálního konzultanta nevyužíval. Pro server iROZHLAS.cz uvedl, že pokud má sloužit k tomu, aby se na inspekci neútočilo, je podle něj potřebná a efektivní.

Se zlepšováním mediálního obrazu už to ale podle jeho mínění tolik neplatí. „Informace o činnosti GIBS jsou prakticky shodné jako dříve, takže to asi nebude o vylepšování obrazu pomoci mediálních výstupů,“ napsal Bílek. Dodal ale, že práce inspekce bude vždy nepopulární.

„Útoků na ni je však teď méně. Jestli je to působením mediálního poradce, nebo tím, že zrovna není potřeba měnit náčelníka, to nechť zodpoví historici.“

Hana Mazancová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít