Šéfa pravicové AfD Petra Bystroně přijal namísto Zemana mluvčí Ovčáček
Prezident Miloš Zeman dál odmítá uprchlické kvóty. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček o tom ujistil šéfa bavorské buňky pravicové strany Alternativy pro Německo (AfD) Petra Bystroně. Ten původně žádal o schůzku přímo se Zemanem, prezident ale nemohl kvůli pracovnímu programu.
Na hodinovém jednání se řešila zejména migrační krize, ale i postavení AfD na německé politické scéně. V postoji k řešení migrační krize se Zeman a AfD víceméně shodují, chtějí zrušit kvóty na přerozdělování uprchlíků.
Ovčáček Bystroňovi také tlumočil prezidentův názor, že by se Česká republika měla připojit k žalobě na kvóty, které vloni podaly slovenská a maďarská vláda.
To, že prezidenta na schůzce zastupuje jeho mluvčí, ale není běžným postupem, potvrzuje komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman.
„Obvyklé to není, protože tiskový mluvčí by měl spíše tlumočit postoje a názory prezidenta republiky, neměl by pro něj dělat analýzu zahraniční politiky nebo politické scény. V této souvislosti existuje aparát Kanceláře prezidenta republiky a tam najdete zahraniční odbor v čele s panem Kmoníčkem. Takže bych očekával, že by se setkání uskutečnilo spíše s ním.“
Bystroň prohlásil, že je s prezidentskou kanceláří v dlouhodobém kontaktu a chtěl ho takto ještě prohloubit. To, že se s ním sešel pouze hradní mluvčí, jako problém nevidí.
Petr Bystroň
- emigroval do Německa společně se svými rodiči v roce 1987 (bylo mu 16 let),
- v Mnichově vystudoval ekonomii a mezinárodní vztahy,
- ve straně AfD je od jejího založení,
- v říjnu 2015 se stal předsedou strany v Bavorsku,
- několikrát prohlásil, že by Angela Merkelová měla skončit na pozici kancléřky.
Prezident Zeman se s Petrem Bystroněm nemohl setkat osobně kvůli příliš nabitému programu. Podle Petra Hartmana je ale těžko představitelné, že by se hlava státu se šéfem bavorské organizace opravdu setkala. Může prý jít i o výraz důvěry v Jiřího Ovčáčka.
„Měla by být různá úroveň toho, že vláda jedná s vládou a tak podobně. Nemyslím si, že předseda nějaké regionální organizace, byť třeba strany, která má zastoupení v Německu, by se dočkal bezproblémového přijetí u prezidenta republiky,“ říká.
Politolog Petr Just si myslí, že může jít o snahu nepoškodit mediální obraz prezidenta. Miloš Zeman totiž podobně jako AfD patří ke kritikům přijímání uprchlíků. Petr Hartman nesouhlasí.
„Myslím si, že to tak úplně není, kdyby prezident republiky v této souvislosti dbal na svůj mediální obraz, tak by třeba nedošlo k 17. listopadu na Albertově, kde byli představitelé hnutí Blok proti islámu na podiu společně s Milošem Zemanem,“ vysvětluje.
„Hlavní důvod byl v tom, že na Hradě chtěli dát najevo, že postoje Alternativy pro Německo jsou jim přijatelné a sympatické, a bylo jim zřejmé, že v této souvislosti nemohou pana Bystroně přijmout tak, aby ho přijal přímo prezident republiky, takže to vyřešili tím to způsobem,“ dodává komentátor.
Mluvčí Ovčáček po jednání uvedl, že o schůzku se Zemanem už požádala i předsedkyně celé AfD Frauke Petryová.
Mé pravomoci sahají, kam určí prezident, řekl mluvčí. Přijal politika AfD: https://t.co/bneESbMQL9
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 16. května 2016
