Senát chce zařadit Velký pátek mezi státní svátky
Velikonoční Velký pátek bude možná dalším státním svátkem, tedy dalším dnem volna. Pro se vyslovila v takzvaném druhém čtení většina senátorů. Příslušnou novelou zákona, kterou sepsala skupina zákonodárců včele s nestraníkem Martinem Mejstříkem, se teď bude zabývat Poslanecká sněmovna.
Návrh zatím rozděluje politiky na dva tábory, a to většinou bez ohledu na stranickou příslušnost. Zajedno jsou jen lidovečtí senátoři, kteří Velký pátek coby další státní svátek jednomyslně podporují.
"Velikonoční svátky jako největší křesťanské svátky by se staly uceleným celkem jako je to u Vánoc. Navíc Velikonoce jsou z křesťanského hlediska důležitějším svátkem," vysvětlil senátor KDU-ČSL Jiří Stodůlka.
Odpůrci předlohy argumentovali především ekonomickými dopady rozšíření počtu státních svátků. Komplikací je také to, že senátoři ODS přišli s návrhem, aby tatáž novela současně vypustila Mezinárodní den žen ze seznamu významných českých dnů.
Řada senátorů ale varuje v zájmu schválení předlohy před jejím rozšiřováním , například právě zrušením MDŽ jako významného dne. "Mezinárodní den žen je natolik v našem parlamentu kontroverzní záležitost, že se na něm neshodneme. Mohlo by se stát, že bychom s vaničkou vylili i dítě," míní Alena Gajdůšková z ČSSD.
Další hlasování o obou návrzích je nyní na Sněmovně. Pak se novela vrátí znovu do Senátu. Mezi státem uznanými svátky má Velký pátek řada evropských zemí, například Velká Británie, Irsko, Španělsko nebo skandinávské státy. Z českých sousedů světí Velký pátek v Bavorsku a na Slovensku, ne však v Rakousku a Polsku.