VIDEO: Češi často neví, k čemu je Senát. ‚Vysvětlujte a nezlobte se na ně, že se stydí zeptat,‘ radí Pithart

Od devadesátých let se vrací debata o tom, jaký má Senát smysl. Podle sociologů v tom nemá veřejnost jasno ani dnes. „Svou kampaň jsem proto kdysi začal tak, že jsem přátelsky vysvětloval, o co jde. A najednou to lidi začalo zajímat. Musíte jim to vysvětlit a nezlobit se na ně, že to neznají a stydí se zeptat,“ říká v předvolební debatě Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plusu historicky první předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL).

Praha (Aktualizováno: 21:13 16. 9. 2020) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Senát funguje od roku 1996. Aktuální průzkum pro Český rozhlas ukazuje, že dnes je horní komora důležitá pro fungování demokracie v očích 53 procent obyvatel. Kladně ji hodnotí především mladí lidé s vyšším vzděláním a voliči pravicové opozice.

„Je to, jako když se se ženou na něčem večer dohodnete, druhý den vám svitne a řeknete si, že je potřeba se na to podívat ještě jednou.“

Petr Pithart

Bývalý předseda Senátu Petr Pithart o smyslu a účelu horní komory Parlamentu nepochybuje: „Senát několikrát zasáhl velmi viditelně a srozumitelně do politických poměrů.“

A připomíná zásadní roli Senátu v době opoziční smlouvy, kdy ČSSD a ODS chtěly změnit volební systém ve prospěch velkých stran. „Senát jako pojistka zafungoval, ale nějakou dobu to trvalo,“ vzpomíná.

Šlo podle něj o pokus změnit systém poměrného zastoupení ve většinový. „A byl to prezident a Senát, kteří se na Ústavní soud obrátili. Něco z této volební reformy zůstalo a je to krutá nespravedlnost stran volebních obvodů a obtížnosti, s jakou se malé strany dostávají do Parlamentu,“ připomíná Pithart a dodává: „Někdy je pojistkou a někdy taky selhává.“

Žaloby na prezidenty

Bývalá senátorka za Zelené a někdejší soudkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová souhlasí, že se Senát osvědčil: „Především prokázal, jak moudré je dělit moc mezi dvě parlamentní komory než ji svěřit komoře jedné, která je volena v určitou chvíli. Zatímco ta druhá je volena v jinou dobu a vyjadřuje jiné voličské preference.“

Čechy rozděluje názor na Senát. Těsná většina ale souhlasí, že je pro demokracii důležitý

Číst článek

Senát podle ní také moderoval českou politickou kulturu. „Ta není příliš vysoká a on se o to pokusil dvěma ústavními žalobami proti dvěma různým prezidentům. A nic na tom nemění to, že ani jedna nebyla úspěšná,“ tvrdí Wagnerová.

Pozastavuje se také nad tím, proč je volební účast do horní komory leckdy nevysoká:

„Zamýšleli jsme se nad tím, proč je nízká atraktivita senátních voleb. Tím, že Senát nemá přímý vliv na tvorbu aktuální politiky, tak není tolik atraktivní jako sněmovna. Senát je prostě komora kontrolní a to je už pro lidi poněkud odtažité.“

Problém je podle ní hlavně s druhým kolem senátních voleb. „Tam už přijde méně lidí proto, že o něm nevědí. Před prvním kolem lístek dostanou, před druhým ne. Roli také hraje, že v druhém kole třeba kandidát voličů vypadl, tak už nemají zájem,“ odhaduje Wagnerová i na základě svých zkušeností s vlastní předvolební kampaně.

Europoslanec Stanislav Polčák (STAN) souhlasí, že horní komora je důležitá a že už to prokázala. „Zdůraznil bych jeho stabilizační funkci, protože vykolejit senátní většinu v jedněch volbách nejde,“ říká.

„Takže nemůžete otočit většinu Senátu, což je podstatné z hlediska ochrany ústavnosti a lidských práv. Senát v tom plní roli kotvy. A já jsem rád, že ji v naší Ústavě máme,“ dodává.

Posílit důvěru v horní komoru parlamentu, to je podle Polčáka záležitost dlouhé a systematické práce. „Je vidět posun, Senát se sžívá s českou kotlinou. Hlavní je nebrat si příklad ze sněmovny. Pokud by se senátoři chovali podobně jako poslanci, tak by se možná víc referovalo o jednání Senátu, ale to není dobrý způsob.“

Svůj podíl na současném obrazu horní komory mají i politické strany. „Když dlouhodobě vyjadřují určité opovržení vůči Senátu, tak tím něco dávají najevo společnosti. A to se promítá i do rozhodovacích procesů,“ konstatuje Polčák.

‚Důvěra jde pomalu nahoru‘

„Dvacet let každý měsíc měříme důvěru Senátu. A zatímco vláda prochází obrovskými fluktuacemi a sněmovna s ní, tak Senátu systematicky velmi pomalu stoupá důvěra,“ zdůrazňuje socioložka Paulína Tabery.

Češi jsou v názoru na cestu Vystrčila na Tchaj-wan rozdělení téměř půl na půl, ukázal exkluzivní průzkum

Číst článek

A interpretuje data, která sociologové už dlouhou dobu sbírají: „Když ale jdete hlouběji a začnete se ptát, jestli má být pojistkou demokracie a jak má vypadat, tak se ukáže, že dost velké procent respondentů neví.“

Významná část lidí tedy nemá představu, jak taková pojistka demokracie vypadá a jaký má vztah k ostatním institucím, tvrdí Tabery. „Neobjevuje se to jen v souvislosti se Senátem, ale podobné to bylo i v případě rozdělení Československa a otázky, jestli má jít o federaci, konfederaci a podobně.“

„Jde o velmi těžké otázky a velká část lidí přímo řekne, že se k tomu neumí vyjádřit,“ shrnuje socioložka Paulína Tabery.

Proč nezná velká část voličů svého senátora? Měl by Senát být více propojen s kraji? Jak konkrétně přispěla horní komora k ochraně Ústavy a republikové legislativy obecně? Poslechněte si celý speciál Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus.

O Senátu

Dvoukomorový parlament složený z Poslanecké sněmovny a Senátu je součástí ústavního systému České republiky od jejího vzniku v lednu 1993.

Senát je ústavní institucí, která má spolu se sněmovnou zákonodárnou moc. Sněmovna však při legislativním procesu hraje dominantní roli. Senát sice může poslancům zákon vrátit či jej přímo zamítnout, sněmovně však stačí nadpoloviční většina hlasů všech poslanců (nejméně 101) na to, aby zákon prosadila ve svém znění.

Existují výjimky, kdy zákon musejí schválit obě komory. Mezi ně patří schvalování volebního zákona nebo ústavních zákonů. Naopak o státním rozpočtu rozhoduje pouze sněmovna.

Hrad z nás dělá lokaje Číny a prodává naši svobodu, tvrdí předseda Senátu Vystrčil

Číst článek

Senát ale, na rozdíl od sněmovny, nemůže prezident rozpustit. Proto v případě parlamentních krizí zůstává jediným orgánem, který může přijímat zákonná opatření. Poprvé a zatím naposledy se tak stalo v roce 2013.

Horní komora je složena z 81 senátorů starších 40 let, kteří jsou voleni na šest let. Přičemž každé dva roky se volí jedna třetina Senátu. Do Senátu se volí dvoukolovým většinovým systémem - pokud v prvním kole nezíská žádný kandidát více než 50 procent hlasů, rozhoduje se mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty v kole druhém.

Zájem o senátní volby je v Česku poměrně malý. Nejnižší volební účast dosáhla v roce 2016 ve druhém kolem 15,38 procenta. Naopak nejvyšší byla v roce 2010 v prvním kole, a to 44,59 procenta. Letos se senátní volby konají 2. a 3. října, druhé kolo pak 9. a 10. října.

Tomáš Pancíř, oci Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme