Čechy rozděluje názor na Senát. Těsná většina ale souhlasí, že je pro demokracii důležitý
Pojistka demokracie, i tak se říká Senátu, tedy horní komoře Parlamentu. Za důležitý ho považuje nadpoloviční většina lidí, i když jen těsná. Ukazuje to průzkum společnosti Median, který si nechal Český rozhlas zpracovat pár týdnů před volbami do třetiny Senátu. Ty jsou naplánované na 2. a 3. října, druhé kolo má být o týden později.
Senát je důležitý pro fungování demokracie podle 53 procent lidí, jak ukazuje průzkum společnosti Median. Opačný názor má 47 procent dotázaných. Kdo konkrétně hodnotí horní komoru jakou potřebnou?
Čechy rozděluje názor na Senát, ukázal průzkum společnosti Median. Téma pro Václava Štefana
„Jedná se především o lidi mladšího věku, lidi s vyšším vzděláním a lidi pravicové opozice. Naopak menší důležitost Senátu připisují lidé ve věku nad 45 let, lidé bez maturitního vzdělání, případně voliči ANO, KSČM a SPD,“ doplňuje ředitel Medianu Přemysl Čech.
V názoru na Senát byli rozdělení i lidé, které Český rozhlas oslovil v několika regionech.
„Je to poslední záchrana před absolutní mocí špatných lidí, kteří se snaží stát zneužít ve svůj prospěch,“ myslí si jeden z oslovených. „Možná bychom se bez něj obešli, máme sněmovnu,“ oponuje oslovená žena.
Podle průzkumu společnosti Median jsou dotazovaní nejvíc spokojení s horní komorou coby ústavní pojistkou demokracie.
O něco hůř hodnotí to, jak senátoři vybírají a volí členy klíčových institucí a napravují chyby v zákonech. Nejhorší hodnocení dostal Senát od lidí za předkládání vlastních návrhů zákonů.
Všechny tyto oblasti ale mají v průzkumu Medianu podobnou známku, která se pohybuje kolem trojky.
Komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman si všímá toho, že se nadpoloviční většina lidí, která považuje Senát za důležitý, neprojevuje na volební účasti.
Češi jsou v názoru na cestu Vystrčila na Tchaj-wan rozdělení téměř půl na půl, ukázal exkluzivní průzkum
Číst článek
„Zvláště ve druhém kole senátních voleb je opakovaně velmi nízká, většinou se pohybuje pod dvaceti procenty. Nevypovídá to o tom, že by lidé brali tu instituci natolik vážně, že by jim stálo za to vypravit se k volbám a vybrat si svého senátora,“ poukazuje.
Volební účast v prvním kole řádných senátních voleb nepřesáhla historicky 45 procent. Ve druhém kole pak bývá výrazně nižší a třeba v roce 2016 přišlo k urnám jen zhruba 15 procent voličů.
Česko je rozdělené do 81 senátních obvodů a lidé své zástupce volí přímo. Přesto ale jen pětina dotázaných dokázala říct jméno svého senátora, jak ukázal průzkum.
Třetina lidí se podle něj chce u voleb rozhodovat podle osobnosti kandidáta. Obdobný počet pak podle jeho stranické příslušnosti.
„Pětina voličů se pak bude rozhodovat především na základě odvedené práce senátorů nebo odvedené práce stran, které zastupují. Zbývající pětina se pak bude rozhodovat podle předvolebních programů, jde zejména o studenty a lidi z OSVČ,“ dodává Přemysl Čech.
Průzkumu společnosti Median se 9. a 10. září zúčastnilo přes tisíc lidí starších 18 let.
