Senát schválil vyslání vojáků do jednotky NATO na Slovensku. Potvrdit to ještě musí sněmovna
Senát schválil vyslání až 650 českých vojáků do nové dvoutisícové jednotky Severoatlantické aliance na Slovensku. Cílem je posílit obranyschopnost v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Čeští vojáci mají velet mnohonárodnostní jednotce, v níž budou i vojáci z Německa, Polska, Slovinska, Nizozemska a USA. Misi ve čtvrtek podpořilo 61 ze 64 přítomných senátorů. Sněmovna by měla souhlas dodat příští týden.
„Vyslání našich vojáků na Slovensko je opravdu velmi silné politické gesto, které vyjadřuje nezpochybnitelným způsobem naši ochotu naplňovat závazek kolektivní obrany v rámci NATO,“ řekl senátorům ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Podle něj v bojovém uskupení na Slovensku budou také vojáci z Německa, Polska, Slovinska, Nizozemska a USA.
Slovensko schválilo působení vojsk z šesti zemí včetně Česka na svém území, posílí východní křídlo NATO
Číst článek
Česká armáda kromě velení a spojení vyšle do uskupení mechanizovanou jednotku, vojenskou policii a postará se o logistické zabezpečení. Podobné jednotky NATO budou i v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku, připomenul ministr.
Předseda senátního výboru pro obranu Pavel Fischer (nezávislý) vybídl vládu k posílení české vojenské přítomnosti v Pobaltí a v Polsku. „Hrozba je totiž reálná, na Ukrajině se bojuje také o podobu evropského kontinentu,“ uvedl Fischer.
Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) už 200 českých vojáků působí v Pobaltí, kde od dubna bude opět pomáhat chránit vzdušný prostor pětice českých stíhacích letounů Gripen.
Vláda již dříve zároveň rozhodla, že aliance může kdekoli na svém území nasadit 180 chemických specialistů a 400 příslušníků 4. brigády rychlého nasazení, kteří byli vyčleněni pro síly velmi rychlé reakce NATO.
Schválený mandát pro slovenskou misi umožňuje vyslat až 650 vojáků v období až do 30. června 2023. Černochová již dříve uvedla, že do alianční jednotky odjede asi 400 vojáků, zbytek mandátu je určen jako rezerva pro střídání vojáků.
Češi podle Fialy vděčí za bezpečnost Evropské unii a NATO, nechce přeposílat uprchlíky do dalších zemí
Číst článek
Pod jednotku, která bude ve vojenském obvodu Lešť na Zvolensku, bude patřit také 50 vojáků, kteří vybudovali a provozují humanitární základnu pro ukrajinské uprchlíky u obce Jamník nedaleko Liptovského Mikuláše. Celkové náklady na mandát mají činit asi 540 milionů korun.
Proti slovenské misi české armády ze senátorů hlasoval pouze bývalý komunista Jaroslav Doubrava (za Severočechy.cz), který je znám svými proruskými aktivitami a podporou kroků ruského prezidenta Vladimira Putina.
Lumír Kantor (KDU-ČSL) a David Smoljak (STAN) se při hlasování zdrželi. Smoljak následně uvedl, že se při hlasování zmýlil a že vyslání vojáků na Slovensko podporuje.
Schválení další pomoci
Uprchlíci z Ukrajiny budou mít snazší přístup na pracovní trh. Pracovat budou moci bez pracovního povolení a zaměstnání získají bez překážek. Jejich děti budou moci začít chodit do dětských skupin. Uprchlíci získají peněžní příspěvek, takzvanou humanitární dávku 5000 korun, a to i opakovaně.
Domácnosti, které ubytují uprchlíky, by mohly dostat peněžitý příspěvek. Zatím se počítá s částkou 3000 korun na osobu a měsíc, nejvýše však 9000 korun za měsíc. Návrh zákona, který toto vše předpokládá, ve čtvrtek schválil Senát. Nyní ho dostane k podpisu prezident.
Motivační podpora hostitelským rodinám běženců? Okolo dvanácti tisíc, vypočítává šéf Člověka v tísni
Číst článek
Ukrajinci s vízem dočasné ochrany budou mít ohledně zaměstnání stejná práva jako cizinci s trvalým pobytem. Zaměstnavatelé nebudou muset prokazovat, že na danou pozici neúspěšně hledali tuzemského uchazeče. Uprchlíci budou moci získat postavení uchazeče o zaměstnání včetně nabídek rekvalifikace a poradenství.
Ukrajincům, kteří získají dočasnou ochranu, stát vyplatí prakticky automaticky humanitární dávku 5000 korun. Peníze mají pokrýt základní životní potřeby. Pokud budou jejich příjmové a majetkové poměry nadále horší, budou moci o dávku opět požádat. Vyplácela by se nejdéle dalších pět měsíců.
Zákon má začít platit dnem vyhlášení a jeho účinnost skončí 31. března příštího roku.
