Senát odmítl doporučení EU zavést sociální opatření cíleně pro Romy

Senát dnes odmítl doporučení Evropské komise, aby členské státy unie zaváděly sociální opatření cíleně pro Romy. Pomoc založená na etnickém klíči by podle senátorů odporovala české ústavě. Dávají přednost tomu, aby se integrace Romů – i s ohledem na rozdílnost jejich komunit – uplatňovala na národní úrovni a podle místních podmínek.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiér v demisi Jiří Rusnkok na schůzi Senátu | Zdroj: ČTK

Návrh Bruselu prosazuje rovný přístup Romů ke vzdělání, zaměstnání, zdravotní péči a bydlení. Podle něj by měli Romové třeba vyhrazená místa ve státní správě a samosprávě nebo by stát měl podporovat projekty sociálního bydlení.

Jedním ze senátorů hlasujících proti návrhu byl také Jaroslav Kubera, předseda senátního klubu ODS. Označil jej doslova za „knížecí rady, lidově řečeno za kecy, kecy, kecy“.

„To usnesení dává jasně najevo, že je to věc interní. Kdyby v České republice nebyli žalobníci, kteří žalují do Bruselu, podmínky Romů by byly mnohem lepší než v některých starých zemích unie,“ tvrdí Kubera a pokračuje:

Přehrát

00:00 / 00:00

O doporučeních Evropské komise pro sociální začleňování Romů mluvili na Radiožurnálu Jaroslav Kubera, předseda senátního klubu ODS, a Martin Šimáček, ředitel Agentury pro sociální začleňování

„Jakékoli etnické členění občanů nemá smysl a Romům škodí. Romové si musí – a bude to dlouho trvat – vychovat vlastní elitu. Ale výroba dětí za účelem zisku není smyslem cvičení. Bohužel ty podmínky vytvořili poslanci a senátoři přijímáním takových zákonů, kdy se vyplatí mít děti jen proto, aby rodiny měly větší sociální dávky.“

Podle Martina Šimáčka, ředitel Agentury pro sociální začleňování, se sociální začleňování musí řešit občanským principem a narovnáváním příležitostí zejména v oblasti přístupu ke vzdělání, bydlení, sociálním službám a zaměstnání.

„Nicméně ta unijní doporučení neříkají, že má dojít k nějaké pozitivní diskriminaci Romů. Směřují především k narovnání příležitostí a konstatují objektivní fakt, že v Česku jsou Romové diskriminováni v přístupu ke vzdělání a bydlení. To konstatoval ombudsman, Česká školní inspekce i ministerstvo školství. Třetina romských dětí je zbytečně zařazována do praktických škol,“ říká.

Fenomén zneužívání dávek

To ovšem Jaroslav Kubera rezolutně odmítá. „Není to pravda. My máme na radnici přesně opačný problém – jak donutit romské rodiny, aby posílaly děti do školy. Zvažuje se dokonce navázání sociálních dávek na to, že ty děti do školy chodit budou. A jsou to děti, které chodí do normálních škol, do žádných zvláštních nebo pomocných,“ popisuje Kubera a dodává:

„Myslím, že i příležitost k zaměstnání je totožná jako pro občany jiných etnik. Bohužel postupem doby vyrostly celé generace žijící na sociálních dávkách, kde už rodiče a prarodiče nikdy nepracovali a žijí jenom z dávek, a to té komunitě samozřejmě škodí.“

Šimáček se domnívá, že zneužívání dávek je fenomén, který byl a bude vždy přítomný, a je proto zapotřebí přijímat opatření, aby k tomu docházelo minimálně.

Romové (ilustrační foto) | Foto: ČTK

„Ale zároveň je potřeba říct, že se hodně mluví o zneužívání dávek takzvaně hmotné nouze. A to jsou dávky testované. Nikdo ji nedostane vyplacenou, pokud ten úředník na místě ve správním řízení podle objektivních informací nerozhodne, že ta dávka má být přiznána,“ upozorňuje Šimáček a doplňuje:

„Mnohem větší je prostor ke zneužívání dávek podpory zaměstnanosti a to se může týkat až půl milionu nezaměstnaných v Česku, zdaleka ne pouze Romů. Že by tady existovalo nějaké specifické zneužívání dávek především ze strany Romů, je jeden velký mýtus.“

Přístup ke vzdělávání je podle Šimáčka objektivní problém. Školy prý častokrát vyčleňují romské žáky mimo hlavní vzdělávací proud.

„Je potřeba podporovat školy, které zvládají začleňovat různě znevýhodněné děti, nejen romské, ale obecně s různými specifickými vzdělávacími potřebami. Ta doporučení komise jsou doporučeními pro narovnání příležitostí všech znevýhodněných, napomáhají sociální soudržnosti. Jsou nejlepší prevencí proti úpadku do sociálního vyloučení a chudoby,“ uzavírá Šimáček.

Martin Křížek, Kateřina Prachařová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme