Senát odmítl plošné přídavky a schválil Wagnerovou

Senátoři po téměř tříhodinové diskusi odmítli plošné přídavky na děti. Návrh ministerstva práce a sociálních věcí počítal s náklady 4 miliardy korun pro státní příspěvky na každé dítě v základní a zvýšené výměře. Zamítnutí normy ministra Vladimíra Špidly prosadili senátoři ODS, Unie svobody-ODA a část lidovců. Senát poté v tajných volbách zvolil předsedkyni Nejvyššího soudu Elišku Wagnerovou ústavní soudkyní.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zasedání Senátu | Foto: Michal Kamaryt

Pravicoví zákonodárci nesouhlasí s tím, aby přídavky na děti dostávaly i bohaté rodiny; příspěvky pro méně bohaté rodiny by pak podle nich byly spíše symbolické. Poukazovali i na finanční nákladnost Špidlova projektu. Stát by měl podle nich rodiny podpořit spíše daňovým zvýhodněním nebo úpravami pracovní doby pro matky.

Vládní novela, která počítá s plošným vyplácením dětských přídavků, se tak vrací znovu do sněmovny, kde bude s největší pravděpodobností definitivně zamítnuta. Při minulém hlasování totiž sněmovnou prošla jen těsnou většinou hlasů, a to kvůli nepřítomnosti některých pravicových poslanců.

Do Senátu odpoledne přišel Václav Havel, aby zákonodárcům představil svoji kandidátku na soudkyni Ústavního soudu Elišku Wagnerovou, která nyní stojí v čele soudu Nejvyššího. Prezident Havel senátory ujistil, že svým výběrem se snaží posílit nezávislost justice jako instituce, která dohlíží na to, aby zákony chránily základní hodnoty demokraticie. To však, podle Havla nejde bez vyrovnání se s minulostí, kterou musíme nejprve dobře poznat.

Přehrát

00:00 / 00:00

V. Havel o justici

Jmenování Elišky Wagnerové ústavní soudkyní senát schválil. Pro se vyslovilo 40 ze 72 senátorů. Úmysl navrhnout právě Wagnerovou na soudkyni Ústavního soudu Havel oznámil už před měsícem. Kvůli tomu se ale dostal do sporu s některými členy sociálnědemokratického kabinetu i s politiky ODS. Vyčítali mu, že svůj záměr s nikým z nich nekonzultoval. Ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš dokonce zpochybnil odborné předpoklady Wagnerové pro práci ústavního soudce. Třiapadesátiletá dosavadní předsedkyně Nejvyššího soudu patřila v nedávné minulosti k největším kritikům chystané reformy justice a postavila se také proti Burešovým návrhům soudcovských zákonů.

Václav Havel také senátorům oznámil, že podepsal zákon o odtajnění svazků někdejší komunistické StB. Občané tak budou mít možnost po více než 12 letech od pádu totality nahlédnout do většiny dokumentů bývalé komunistické Státní bezpečnosti. Prezident zákon o odtajnění svazků StB podepsal i přesto, že si myslí, že v sobě skrývá i řadu nebezpečí. Kritici úplného otevření komunistických archivů se obávají toho, že se mohou na veřejnosti objevit nepravdivé nebo bulvární informace. Zatím mohli nahlížet do svých svazků pouze lidé, na které je StB vedla.

Milan Kopp, Dana Jaklová, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru