Senát podpořil zařazení Velkého pátku mezi svátky
K dosavadním svátečním volným dnům se v Česku možná brzy přidá i Velký pátek. Novelu zákona o státních svátcích, která s tím počítá, totiž dnes podpořila v takzvaném prvním čtení většina senátorů. Návrhem se teď budou zabývat jednotlivé výbory horní komory.
Návrh nalezl podporu jen u 39 z 67 přítomných senátorů, většina senátorů ODS zaujala zdrženlivý postoj, mimo jiné kvůli ekonomickým dopadům. Česko má nyní třináct státních nebo státem uznaných svátků.
Spoluautor novely Martin Mejstřík argumentuje, že pro nemalou část Čechů je Velký pátek neopominutelným symbolem křesťanství, které se zapsalo do dějin Evropy. Připomněl také, že Velký pátek má mezi uznanými svátky řada evropských zemí.
Debaty o ekonomických ztrátách pro státní kasu jsou podle Mejstříka nesmyslné. "Nemáme pohyblivé svátky, takže z těch třinácti, které máme deklarovány zákonem, tak v podstatě reálně připadne na pracovní den zhruba polovina," uvedl Mejstřík.
Mejstřík se už pokoušel zařadit Velký pátek mezi svátky loni v lednu při projednávání novely, která o čtyři rozšířila okruh významných dnů. Se svou snahou tehdy neuspěl, získal pro ni jen necelou desítku senátorů. Novelu nyní kromě Mejstříka podepsalo sedm senátorů z Klubu otevřené demokracie, KDU-ČSL a ČSSD.
Volnými dny jsou státní svátky připadající na 1. ledna (Den obnovy samostatného českého státu), 1. května (Svátek práce), 8. května, (Den vítězství), 5. července (Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje), 6. července (Den upálení mistra Jana Husa), 28. září (Den české státnosti), 28. října (Den vzniku samostatného československého státu) a 17. listopadu (Den boje za svobodu a demokracii).
Dny pracovního klidu jsou dále Velikonoční neděle a pondělí, Štědrý den 24. prosince a následující dva dny svátků vánočních.
