Senát schválil zákaz kožešinových farem, bude platit od konce ledna 2019

Senát schválil zákaz kožešinových farem od konce ledna 2019 beze změn. Období pro jejich likvidaci neprodloužil, nezvýšil ani výši kompenzace chovatelům, jak to část senátorů požadovala. Zákaz má přinést novela zákona na ochranu zvířat proti týrání, kterou dnes Senát přijal po dvouhodinové debatě. Normu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lišky z kožešinové farmy v Křižanovicích. | Foto: Obraz obránci zvířat

Novela má zakázat "chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin". Vztahovat se má na chov lišek a norků, nikoli například králíků nebo nutrií.

Poslanci podpořili zákaz kožešinových farem v Česku. Skončit mají v lednu 2019

Číst článek

Norma přiznává provozovatelům farem nárok na kompenzace od státu za rušené chovy. Dostat by je měli zpravidla v případě, pokud chov zahájili před koncem loňského června. Podrobnosti způsobu a rozsahu kompenzace má stanovit vyhláškou ministerstvo zemědělství. Výše příspěvku by nicméně neměla přesáhnout roční čistý zisk z chovu za posledních pět let.

Senátní zemědělský výbor doporučoval lhůtu pro ukončení chovů prodloužit na prosinec 2022 a zvýšit kompenzaci za jednoho chovaného norka až na 6000 korun. Předseda sněmovního výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch (ČSSD) to označil za nepřijatelné. Podpořil naopak návrh senátorů Petra Šilara (KDU-ČSL) a Radko Martínka (ČSSD), kteří chtěli do zákona vložit pevnou výši kompenzačního příspěvku. Měl činit 3000 korun za norka a 3900 korun za lišku.

Tato kompenzace podle senátorů vycházela z tržní hodnoty kožešin a nákladů na likvidaci farem a návratnost investic chovatelů, jichž je v republice celkem devět. Stát by měl na kompenzace dát zhruba 50 milionů korun. Chovatelé podle senátorů považovali tuto výši náhrady za minimální. Sněmovní verze prý může vést k soudním sporům chovatelů se státem.

Novelu podepsalo 50 poslanců, tedy čtvrtina členů dolní komory. Argumentovali etickými důvody i tím, že podmínky na farmách, byť splňují standardy, neodpovídají potřebám divokých zvířat. Oponenti se obávají mimo jiné toho, že zákaz povede ke vzniku nelegálních chovů mimo kontrolu Státní veterinární správy. Argumentovali také tím, že se chov pouze přesune do Polska či Norska, kde jsou podle nich kvůli kožešinám chovány miliony zvířat ročně.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme