Senát se opět pokusí o zrušení doživotní imunity zákonodárců
Doživotní imunitu zákonodárců se znovu pokusí omezit senátoři. Projednají návrh v téměř ve stejném znění, jako ho navrhovala sněmovna. Připravili ho senátoři ČSSD, TOP 09 a KDU-ČSL.
Podle senátorského návrhu by zákonodárci nemohli být trestně stíhání jen po dobu výkonu mandátu. Návrh neřeší ztrátu mandátu v případě odsouzení zákonodárce, ani otázku výkonu jeho poslanecké funkce v době, kdy je vazebně stíhán.
Jedna z předkladatelů návrhu, senátorka Soňa Paukrtová (TOP 09), to odůvodňuje tím, že takový návrh by byl předem odsouzen k nezdaru.
„Poslanci nám jasně sdělili, že budou podporovat pouze takový návrh, který je v zásadě totožný s tím, který prošel Poslaneckou sněmovnou. Náš návrh se oproti tomu, co tady předkládala paní Kateřina Klasnová před třemi týdny, liší pouze účinností,“ přiblížila.
O změně ústavy mluvili na Radiožurnálu Jan Kudrna z pražské Právnické fakulty a šéfredaktorka deníku Insider Sabina Slonková
Spoluautor předlohy Miroslav Antl (ČSSD) dodal, že změny budou součástí teprve některé příští novely ústavy.
„V tuto chvíli, protože skutečně věc spěchá, a co si budeme říkat, je to senátní ostuda, že zákon nebyl schválen, jsme se rozhodli, že podáme návrh prakticky totožný s tím, který neprošel. To znamená skutečně na dočasné omezení imunity zákonodárců po dobu výkonu jejich mandátu,“ uvedl.
Senátoři ODS předložili konkurenční návrh, podle něhož by měla trestní imunita zákonodárců omezena jen na projevy a hlasování v parlamentu. Podle oponentů ale takovýto návrh nemá šanci na úspěch zase u poslanců.
Nová ústava?
„Když se podívám na současnou situaci, jaké změny již byly schváleny, jaké jsou navrženy, o jakých se diskutuje, zacházím tak daleko, že říkám, že je možná čas na to, abychom se zamysleli nad tím, jestli nechceme dokonce celou novou ústavu. Nemyslím tím zbavovat se demokracie, parlamentarismu a podobně. Ale měli bychom si říci základní věci. Jestli chceme dvoukomorový parlament. Jestli má být imunita takto široká. Jak to má být s mandátem v případě odsouzení, v případě uvalení vazby. Jak to má být s mandátem prezidenta,“ říká Jan Kudrna, odborník na ústavní právo z katedry ústavního práva PF UK.
Podle něj by měl mít David Rath možnost vystoupit na poslanecké schůzi, na níž se bude rozhodovat o tom, jestli bude definitivně vydán trestnímu stíhání:
„Myslím si, že je to v zájmu samotné sněmovny. Imunita totiž není otázkou ochrany jednotlivého poslance, jako privilegia, ale je to ochrana nerušenosti práce celého parlamentu.“
„A jestliže má být parlament nezávislý, tak je v jeho zájmu, aby si rozhodl sám, nezprostředkovaně, o věcech, které se ho týkají. Protože pokud tam David Rath nebude moci vystoupit, tak to znamená, že sněmovna rozhoduje na základě zprostředkovaných informací. Ať už informací státního zástupce, nebo mandátového a imunitního výboru. Každý poslanec, protože se ho to může v budoucnu také týkat, by měl mít zájem, aby to slyšel přímo,“ dodává Kudrna.
