Senát se poprvé schází v povolebním složení. Na programu je rozdělování postů
Poprvé v novém složení se dnes scházejí senátoři. Změny, které přinesly volby, se promítnou i do vedení horní parlamentní komory, i když předsedou zůstane Milan Štěch z ČSSD. Nově chce být jedním z místopředsedů lidovec Jiří Čunek, který by měl nastoupit po svém stranickém kolegovi Petru Pithartovi, který už mandát neobhajoval.
Čunek by se prý chtěl zabývat především oblastí justice: „Místopředseda senátu má přeci jen trošku více možností, a já, která se dlouhou dobu zabývám a chci zabývat zlepšováním nejen politické kultury, tak se chci nadále zabývat zlepšováním našich soudů, státních zastupitelství a policie. Což určitě i z tohoto postu budu moci dělat.“
„Návrh pana Čunka vyvolává v občanské veřejnosti i v řadách senátorů asi nejvíce diskuzí. Rozhodnu se skutečně až při hlasování na plénu,“ uvádí Štěch.
O své pozici v Senátu a názorech na některá témata mluvila bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová.
Jedním z těch, kdo má s Jiřím Čunkem problémy, je bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. Ta se dokonce rozhodla vystoupit ze senátorské frakce s názvem Klub pro obnovu demokracie KDU-ČSL a Nezávislí, která Čunka na místopředsednické křeslo navrhla. Wagnerové vadí Čunkovy názory na romskou problematiku.
„Jak to dopadne, to já vůbec nechci předjímat,“ řekla Wagnerová s tím, že navrhnutí Jiřího Čunka je odpovědnost zmíněné frakce a případné zvolení zase odpovědnost pléna Senátu.
Ještě před rozdělováním funkcí ovšem musí 27 nově zvolených senátorů složit slib. Teprve pak získají právo hlasovat.
Jednou z nových tváří je nestraník Libor Michálek, člen Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a nezávislí. Jeho tématem v senátu bude korupce. Chce například zavést povinnost veřejných funkcionářů spravovat státní peníze odpovědně.
„Které potom mají dopady do nějaké majetkové, případně trestní odpovědnosti. Na finančním trhu to například funguje právě tak, že je to určitou prevencí a ti lidé potom, i kdyby dostali relativně tučný úplatek, tak se rozmýšlí, zda riskovat zabavování majetku a podobně,“ vysvětluje Michálek.
Eliška Wagnerová, která kandidovala za Stranu zelených, by se mohla stát šéfkou senátní ústavní komise. Ve funkci by chtěla především zastavit schvalování takzvaných přílepků k zákonům. To je praxe, kdy se k zákonu přidá zcela nesouvisející právní úprava.
„To právo se pozvolna stává zcela neseznatelným a občan skutečně neví, co právem je, co právem není. Protože do zákona, který je například o zoologických zahradách, je najednou přidán přílepek o soudnictví nebo o čemkoliv jiném. Tam by ho opravdu nikdo nehledal. Tímto způsobem se to nedá dělat,“ zdůrazňuje Wagnerová.
Pokud Wagnerová jako předsedkyně senátní ústavní komise projde, razantní změny se prosazovat nechystá . Ústava by podle ní měla být stabilním elementem v právním řádu, a i když ji bývalá soudkyně nepovažuje za dokonalou, zásadně měnit ji nehodlá.
„Rozhodně nemám prvoplánově na mysli něco, co bych chtěla teď hned v Ústavě měnit, spíš uvidíme, co se bude ukazovat za pochodu a jak to bude vypadat,“ říká Wagnerová.
Wagnerová bez klubu sází na své jméno
Problémem pro Wagnerovou může být její postavení nezařazené senátorky bez poslaneckého klubu za zády. Bývalá soudkyně však sází na své renomé.
„Samozřejmě, že to moje postavení je poměrně dosti obtížné, ale uvidíme. Z druhé strany sázím na to, že jsem přišla z Ústavního soudu, že mám jisté zkušenosti, jistou minulost, která je spojena s posuzováním ústavnosti i procedury přijímání zákonů, čili že snad moje slovo bude bráno vážně,“ myslí si.
Wagnerová se do povědomí veřejnosti zapsala také svou kritikou vládního balíčku, který mimo jiné počítá se zvýšením DPH. Byl z toho dokonce konflikt s premiérem Petrem Nečasem. Radiožurnálu bývalá soudkyně potvrdila, že vládní daňový balíček vnímá jako problematický. Podle ní je politicky nekorektní, přichází pozdě a vadí jí i nějaké právní aspekty. „Rozhodně nebudu hlasovat pro,“ uzavírá Wagnerová.
