Senát souhlasil se zvýšením daňové slevy na poplatníka. Chce také krajům nahradit výpadky příjmů

Senát souhlasil s nahrazením superhrubé mzdy sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 a 23 procent. Zavedení jednotných sazeb nepřijal. Horní komora také rozhodla o tom, že základní daňová sleva na poplatníka se má zvýšit z dosavadních 24 840 korun ročně na 27 840 Kč v příštím roce a na 30 840 Kč v roce 2022. Úpravy hájil v Senátu premiér Andrej Babiš (ANO) - návrh si podle něj státní rozpočet může dovolit.

Praha (Aktualizováno: 20:31 10. 12. 2020) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Senát souhlasil s nahrazením superhrubé mzdy sazbami daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 a 23 procent | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Obcím a krajům mají být podle Senátu výpadky příjmů po zrušení superhrubé mzdy nahrazeny z 80 procent, a to zvýšením jejich výnosů z daní. V rámci rozpočtového určení daní by se měl zvýšit podíl obcí na výnosu z daní z 23,58 procenta na 25,84 procenta a podíl krajů z 8,92 procenta na 9,78 procenta.

Kvůli daňovému balíčku budu v Senátu, jak bude potřeba, psal Babiš. Po dvou hodinách odletěl do Bruselu

Číst článek

Senát také odmítl návrh pirátských poslanců na zdanění prodeje akcií ve výši 20 milionů korun a více, které jsou v držení déle než tři roky. Návrh byl součástí přijatých úprav, na nich se dohodly kluby ODS a TOP 09, KDU-ČSL a ProRegion, v němž jsou senátoři ANO a ČSSD. Pro vrácení zákona sněmovně s přijatými změnami nakonec hlasovalo 46 ze 77 přítomných senátorů včetně šesti členů klubu STAN.

Místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin neprosadil dosavadní podobu rozpočtových pravidel. Znamenalo by to, že by se v příštím roce schodek rozpočtu nesměl zvýšit o více než 4,5 procenta vůči hrubému domácímu produktu. Horní komora nevyhověla ani Petru Orlovi z klubu hnutí Senátor 21 a Pirátů, který doporučoval odmítnout sněmovnou schválené snížení spotřební daně z nafty o jednu korunu za litr.

Dopad na finance

Daňový balíček bude mít v podobě, v níž jej schválil Senát, dopad do veřejných financí zhruba 98,7 miliardy korun. V roce 2022, kdy se projeví další zvýšení slevy na poplatníka, by to mělo být asi 120 miliard korun a od roku 2023 by to mělo být každoročně 103 miliard korun. Pokles od roku 2023 je způsoben mimo jiné ukončením možnosti zrychlených odpisů podnikateli, uvedla na tiskové konferenci po jednání Senátu ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Sněmovní verze balíčku, která počítá s vyšší daňovou slevou na poplatníka a samosprávám výpadek příjmů nekompenzuje, by znamenala výpadek příjmů ve výši 130 miliard korun ročně.

Ministryně zároveň uvedla, že hned v pátek požádá o schůzku s prezidentem Milošem Zemanem, aby ho informovala o Senátem schválené podobě daňového balíčku. Zeman podle informací z tohoto úterý trvá na tom, že balíček vetuje, pokud by sněmovna setrvala u jeho původní verze. Po jednání se Zemanem to v úterý řekl předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček.

Naše změny musí být pro sněmovnu přijatelné, jinak projde nejhorší verze, říká Vystrčil o daňovém balíčku

Číst článek

Schillerová řekla, že prezident se rozhodne sám, jak se zachová. Uvedla ale, že udělá vše pro to, aby mu vysvětlila situaci. „Určitě tam chci osobně jet,“ dodala.

‚Nejvýhodnější návrh‘

Za výhodné označil nahrazení superhrubé mzdy sazbami daně z příjmů ve výši 15 a 23 procent premiér Andrej Babiš (ANO). Platnost sazeb má být podle něj dvouletá vzhledem k tomu, že příští vláda může daňové sazby změnit od roku 2023. „Ten návrh je na dva roky, protože je jasné, že po příštích parlamentních volbách přijde nová vláda a nový Parlament a bude mít rok času na to, aby dal návrh, jaké budou daně v roce 2023,“ uvedl Babiš.

Vystrčil přirovnal Babišův návrh ke guláši s knedlíky, který Senát může pouze dochutit, případně zmenšit počet knedlíků nebo dát méně masa. Pokud by nabídnul jiné jídlo, sněmovna by to odmítla a schválila svůj původní návrh, neboť ANO na sazbách 15 a 23 procent trvá. „Jakákoli jiná varianta je nepřijatelná,“ potvrdila ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle Vystrčila se vláda vůči Senátu chová účelově a je k němu vstřícná, jen když to potřebuje.

Prezident Zeman podmiňoval svůj souhlas s daňovými změnami tím, že horní komora odmítne navýšení slevy na poplatníka. Senát ji podle dohod zvedne nejméně o 3000 korun na 27 840 korun ročně. Babiš k tomu řekl, že mu tento záměr Senátu nepřísluší komentovat. Pouze uvedl, že jeho návrh „zkazila“ sněmovna schváleným nárůstem slevy na poplatníka na 34 125 korun ročně.

Sněmovnou schválené sazby daně budou podle Babiše znamenat navýšení čisté mzdy od ledna o sedm procent a nezvýší zdanění živnostníků. „Návrh je nejvýhodnější i pro náš rozpočet, který si to může dovolit,“ řekl Babiš. Dopad na rozpočet vyčíslil na 49 miliard korun ročně. Podle premiéra si člověk s příjmem 15 000 korun měsíčně polepší o 9132 korun ročně.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme