Senát zoranžověl. Nadpoloviční většinu v něm má poprvé ČSSD
Poprvé v historii budou mít sociální demokraté v horní komoře parlamentu nadpoloviční většinu. V senátních lavicích usedne dvanáct nových senátorů za ČSSD, dohromady tak bude mít senátorský klub strany 41 křesel. ČSSD si tak mne ruce, že bude moci přibrzdit vládní návrhy. Naopak vládní koalice varuje, že se chystané reformy mohou zdržet.
Výsledky voleb tradičně v pražském Lidovém domě sledovalo vedení strany a také řada kandidátů.
Výsledky senátních voleb komentoval na Rádiu Česko politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a komentátor Rádia Česko Adam Drda
Už dvě hodiny po uzavření volebních místností bylo sociálním demokratům jasné, že se jim splnil sen o ‘dvanácti statečných‘. Tedy o dvanácti nových senátorech, kteří levici zajistí převahu v horní komoře. Členové strany nešetřili úsměvy a v kuloárech se již ve tři hodiny odpoledne mluvilo o bouchání šampaňského.
„Přepsali jsme politickou mapu senátu,“ zhodnotil tak pro spolustraníky a novináře volební výsledek úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka:
„Je to pro sociální demokracii velmi důležitý okamžik. Tento týden poprvé získala ČSSD většinu v senátu. Náš senátorský klub bude největším senátním klubem. Bude to sociální demokracie, kdo bude na půdě senátu hrát rozhodující roli.
Sobotka ale dodal, že duely kandidátů byly v řadě obvodů vyrovnané a napínavé: „Uplynulé hodiny jsem strávil s poměrně vysokou hladinou adrenalinu s tím, že jsem ve sklepeních Lidového domu sledoval monitory, internet a volební výsledky sociální demokracie.“
12 statečných
Jedním ze ‚statečných‘, tedy úspěšných kandidátů, byl například místopředseda strany Zdeněk Škromach. V Hodoníně porazil kandidátku ODS:
„Momentálně jsme ještě v takové té náladě těsně po rozhodnutí a mnozí z nás tomu ještě ani nevěří. Úleva z volebního maratonu z nás teprve spadne a věřím tomu, že to oslavíme.“
Senátní volby - výsledky 2. kolo
Poražený naopak odcházel bývalý eurokomisař a expremiér Vladimír Špidla. V Českém Krumlově nad ním vyhrál Tomáš Jirsa z ODS. Z neúspěchu prý ale Špidla zklamaný nebyl:
„Myslím si, že získat více než 12 tisíc hlasů je velký závazek a svědčí to o tom, že kampaň byla víceméně vyrovnaná. Sociálnědemokratická idea a moje úsilí našlo na Českokrumlovsku určitý ohlas."
„Sociální demokracie je zjevně konsolidovaná a začíná získávat důvěru voličů. Ta sice nebyla nikdy ztracena, v určitých momentech ale byla trochu oslabena. Dochází také ke generační obměně. Já už tedy do vedení strany nesměřuji, chtěl bych ale nadále pomáhat formovat sociálnědemokratickou politiku,“ odmítá Špidla spekulace o tom, že by se chtěl probojovat do vedení strany.
O svých budoucích plánech a sociální demokracii mluvil na Rádiu Česko neúspěšný sociálnědemokratický kandidát, expremiér a bývalý eurokomisař Vladimír Špidla
Podle svých slov chce nadále publikovat, psát, učit na vysoké škole a přednášet na mezinárodních seminářích v oblasti sociální politiky.
Čekání na výsledky si sociální demokraté krátili v Lidovém domě volebním gulášem, štrúdlem a obloženou mísou.
Trocha modlitby
Občanští demokraté i tentokrát sledovali sčítání hlasů společně a to ve svém volebním štábu v Praze na Pankráci. Obhajovali osmnáct křesel. Do druhého kola doplňovacích voleb postoupilo 19 jejich kandidátů. Svoji šanci proměnilo osm z nich.
Asi nejnapínavější byl volební souboj ve volebním obvodu v Praze 6 mezi Bedřichem Moldanem z TOP 09 a Petrem Bratským za ODS. Jejich skóre se neustále měnilo. Petr Bratský nakonec zvítězil rozdílem 70 hlasů.
„My máme doma takový obraz Panny Marie Klatovské, což byla kultovní Panna Marie Albrechta z Valdštejna. Má ji umístěnou i na Valdštejnském paláci, ve kterém sídlí senát. Tak jsme si pod ní klekli a pomodlili se, protože jsme trochu věřící a chtěli jsme se propojit s Bohem. Možná i díky tomu to vyšlo,“ řekl po volbách Bratský.
V kampani spoléhal každý na něco jiného. Někdo na vyšší moc, Veronika Vrecionová za Mělnicko vsadila dle svých slov na tvrdou práci a slabé zastoupení žen v politice:
„Já jsem si senátní kampaň odpracovala, podařilo se mi voliče přesvědčit a myslím si také, že v můj prospěch ve druhém kole hrálo také to, že jsem žena. Žen v tomto druhém kole totiž postoupilo velmi málo.“
Výsledky sečetli volební komisaři zhruba za tři hodiny. Ve štábu ODS to důvod k oslavě nebyl. Předseda vlády a ODS Petr Nečas byl ale realista. Osm mandátů čekal:
„Já jsem již před volbami říkal, že standardní výsledek občanských demokratů je osm, devět mandátů z 27. Toho jsme v podstatě dosáhli.“
Nutná jednání
Podle občanských demokratů znamená převaha sociálních demokratů v senátu to, že reformy budou vládní strany prosazovat pomaleji, než čekaly. Budou muset více jednat s opozicí.
Místopředseda ODS Pavel Drobil doufá, že společnou řeč najdou: „Otázka je, jak sociální demokraté naloží s touto situací. Jestli se budou chovat jako odpovědná státotvorná strana nebo budou pokračovat v té paroubkovské hře ‚všechno zničíme, všechno rozbijeme, budeme arogantní‘. Já věřím, že nikoliv.“
Opravdu vítězství?
ČSSD bude mít v horní komoře parlamentu těsnou většinu 41 křesel. ODS může počítat s 25 senátory. Po pěti jich pak budou mít KDU-ČSL a TOP 09 s podporou Starostů a nezávislých. V horní komoře parlamentu zasedne i jedna nestranička. Dva mandáty zůstaly komunistům a dva získalo hnutí Severočeši.cz. Žádného senátora nakonec nebudou mít Věci veřejné. Hlasovat letos ve druhém kole senátních voleb přišlo 24,6 procenta oprávněných voličů. Je to víc, než když se ve stejných obvodech volilo před šesti lety.
„Když srovnám včerejší výsledky s volbami do senátu před dvěma roky, tak se o žádné velké vítězství ČSSD nejedná, protože tehdy sociální demokraté získali 23 senátorů. Těch ‚dvanáct statečných‘ je tedy poloviční výsledek ve srovnání s volbami minulými,“ říká politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Vítězství se samozřejmě odvozuje také od toho, čeho strana potřebuje dosáhnout. ČSSD potřebovala dosáhnout většiny v senátu a to se jí podařilo. Vítězství to tak určitě je,“ uvádí komentátor Rádia Česko Adam Drda.
„U voleb, ke kterým přijde jen čtvrtina voličů ve třetině volebních obvodů se dá jen velmi těžko interpretovat, co chtěli voliči svým hlasováním říci, co chtěli naznačit,“ odmítá Drda spekulace, že jsou výsledky voleb interpretovatelné jako nesouhlas voličů s vládní politikou.
