Senátní volby jdou do finále. Ze dvou kandidátů vyberou lidé v 27 obvodech
V sedmadvaceti obvodech se odpoledne znovu otevřou volební místnosti. Tentokrát už budou lidé volit jen do Senátu. Do druhého kola senátních voleb postoupilo 54 kandidátů, polovina z nich zaplní třetinu křesel v horní komoře parlamentu.
Vzhledem k tomu, že mezi prvním a druhým kolem je pouhý týden, hlasovací lístky tentokrát voliči dostanou přímo ve volebních místnostech.
„Obdrží pouze dva hlasovací lístky a jednu obálku a jejich úkol bude prostý - vybraného kandidáta vloží do takzvané úřední obálky, kterou poté vhodí do hlasovací schránky,“ připomíná místopředseda Českého statistického úřadu Stanislav Drápal.
Odpoledne začíná druhé kolo senátních voleb, hostem Ranního interview Radiožurnálu byl ředitel odboru všeobecné správy ministerstva vnitra Václav Henych.
Nejvíc duelů svedou zástupci ČSSD a komunistů. Ti proti sobě stojí v deseti volebních obvodech. Na šesti místech dojde na klasický dvojboj sociální versus občanští demokraté, ve dvou obvodech se pak delegáti ODS utkají s komunisty.
O tři křesla bude bojovat KDU-ČSL, TOP 09 a Starostové jdou do voleb ve dvou regionech. Ve čtyřech obvodech se pak se do finále dostali dva zástupci menších stran a dva nezávislí kandidáti.
Volební místnosti budou otevřené dna od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin. Jména nových senátorů by podle statistiků měla být známá necelé tři hodiny po skončení voleb.
Volební kuchařka: Sečtení hlasů ve 2. kole senátních voleb bude otázkou jen několika hodin
Číst článek
„Druhé kolo voleb do Senátu vždy bývá mnohem rychlejší, protože se volí pouze ze dvou kandidátů a také zpravidla počet voličů je menší. Například porovnáme-li volby v letošních senátních obvodech s volbami, které ve stejných obvodech byly před šesti lety, tak tam docházelo ke snížení i o více než 50 procent, co se týká počtu voličů,“ doplnil Stanislav Drápal.
V prvním kole senátních voleb, které se konaly souběžně s krajskými volbami, odevzdalo svůj hlas 34,9 procenta oprávněných voličů. Nejvyšší účast - téměř 43 procent - byla ve Zlíně, nejmenší naopak v Sokolově, kde minulý týden přišlo k urnám jen něco málo přes 27 procent lidí.
Nesouhlas s existencí druhé komory parlamentu
Druhé kolo senátních voleb tradičně provází nízká volební účast. Na platnosti voleb to ale podle ředitele odboru všeobecné správy ministerstva vnitra Václava Henycha nic nemění. Zákon totiž nestanoví žádný limit, pod kterým by volby nebyly platné.
„V Česku neexistuje žádná hranice pro volební účast. Nezáleží tedy, kolik přijde voličů, kandidát bude vždycky zvolen,“ řekl. „Teoreticky vzato stačí, když se dostaví jeden volič,“ doplnil Stanislav Drápal.
V druhém kole senátních voleb se tradičně očekává nízká volební účast. O důvodech jsme v Ozvěnách dne mluvili s politologem Stanislavem Balíkem a komentátorem ČRo Petrem Nováčkem.
Politologové přičítají nízkou účast při senátních volbách mimo jiné tomu, že lidé nesouhlasí s existencí druhé komory parlamentu, protože nemůže ovlivnit správu země.
„Senát si už od svého založení v roce 1996 nese sebou břímě relativně málo vlivné instituce, která nemá příliš pravomocí a která může být v zásadních věcech přehlasována silnější Poslaneckou sněmovnou, a která tím pádem vlastně nemá důvod své existence,“ uvedl v Ozvěnách dne politolog Stanislav Balík z brněnské Masarykovy univerzity.
Podle něj se Senát až na malé výjimky jako instituce neosvědčil, protože se osvědčit nemohl.
„Není to konstatování, které má být negativní vůči senátorům, ale vůči nastavenému systému. Existuje velmi nízké kvorum ve sněmovně, 101 hlasů, pro jeho přehlasování,“ vysvětlil.
