Senátoři odmítli profesionalizaci pěstounské péče a snížení počtu dětí v ústavech
Senát zamítl novelu, která podporuje pěstounskou péči a měla by snížit počet dětí v ústavech. Předloha by zprofesionalizovala pěstounství, pečovatelé by dostávali vyšší odměnu. Podle levicových senátorů rozvrátí současný stav, udělá z pěstounství trh a ústavní péči v podstatě zlikviduje. Norma se tak vrací zpět poslancům, rozhodnout by o ní měli na zářijové schůzi.
Výtek padala v Senátu celá řada. Část senátorů například kritizovala to, že změny podle nich povedou k postupné likvidaci ústavních zařízení, která se o děti starají.
Podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) je ale rodinné prostředí pro dítě lepší než pobyt v zařízení. „Právě rozšíření pěstounské péče a podpora pěstounské péče má za cíl umožnit dítěti, aby navázalo citovou vazbu s tím 'rodičem', i když to není jeho biologický rodič,“ řekl Drábek.
O návrhu na změnu pravidel pěstounské péče diskutovali na Rádiu Česko ředitel odboru rodiny a dávkových systémů MPSV Miloslav Macela a předsedkyně Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková
Pěstouni by podle novely za výchovu dítěte měli dostávat plat, už by to nebyla sociální dávka. Podle senátorky Miluše Horské (KDU-ČSL) by změny mohly vést k tomu, že by dětí v ústavní péči opravdu ubylo.
„Po dlouhou dobu máme vybudovaný systém domovů, které se starají na výborné materiální i odborné úrovni. Ale při vší úctě a pokoře k pracovníkům, co tam pracují, systém ústavní je přece pro dítě špatně,“ poznamenala. Novinkou mají být také dávky pro děti po ukončení pěstounské péče.
Podle sociálních demokratů ale hrozí, že děti budou migrovat z rodiny do rodiny, aniž by byly zohledněny jejich citové vazby. Podle ředitele odboru rodiny a dávkových systémů ministerstva práce a sociálních věcí Miloslava Macely se to však rozhodně nestane.
„Novela právě zavádí taková opatření, aby se pěstounská péče zkvalitnila a aby se omezily všechny negativní jevy, které jsou s náhradní rodinnou péčí spojovány. Například to, že pěstounská péče selhává, protože je nedostatečně podporována a že zájemci nejsou často dostatečně připravováni a dobře vybíráni,“ popisuje Macela.
Do jedné z pěstounských rodin na Jihlavsku se vypravila redaktorka Olga Štrejbarová
„Kdyby se v ČR zavřely ústavy, tak by to přece bylo vítězství celé reformy. Přece nikdo soudný nechce, aby děti trávily svoje dětství v ústavech. Naopak bychom měli udělat vše pro to, aby děti nebyly vystaveny ústavní péči,“ míní ředitele odboru rodiny a dávkových systémů.
Podle něj je za nesouhlasem i strach zaměstnanců ústavů ze ztráty místa. „Určité skupiny pracovníků cítí ohrožení v tom, že čím více dětí se dostane do pěstounské péče nebo náhradní rodinné péče, tak tím méně dětí doputuje do ústavů. Ale to jsme tedy dali přednost problémům dospělých před zájmy dětí,“ upozorňuje Macela.
Přechodní pěstouni by měli brát 20 tisíc měsíčně, stát chce jejich péči podpořit
Číst článek
S novelou naopak nesouhlasí předsedkyně Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková. „Kvalitních rodin je nedostatek, 8-9 procent selhává. V zahraničí, kde jsou zaměřeni jenom na pěstounskou péči a nemají dostatek zařízení, selhává více než 30 procent rodin,“ tvrdí.
Podle Vodičkové je řada dětí v ústavech jen proto, že jejich rodiny nemají peníze na bydlení nebo jídlo. „Nejdřív musí být třeba sociální bydlení a chráněné bydlení, pak se můžou dělat takovéto revoluce v sociálně-právní ochraně,“ myslí si šéfka Fondu ohrožených dětí.
V současné době funguje v Česku 8,5 tisíce pěstounských rodin, které se starají o 13 tisíc dětí. „Naše odhady hovoří o stovkách pěstounských rodin, které potřebujeme navíc, aby tolik dětí nekončilo v ústavech, ale hlavní těžiště je v práci v původních rodinách,“ poznamenal ředitel odboru rodiny a dávkových systémů z ministerstva práce a sociálních věcí Miloslav Macela.
