Senátoři odmítli upřednostňování střídavé péče

Senátoři odmítli poslanecký návrh požadující častější ukládání dětí do střídavé péče. Poslanecká sněmovna teď pro přehlasování rozhodnutí senátu potřebuje 101 hlas.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Senát

Senát | Foto: Tomáš Adamec

Pokud by návrh prošel, soudce by o střídavé péči rozhodl bez průtahů pokaždé, kdy by se oba rodiče shodli, měli vhodné podmínky a nebyly by narušeny zájmy dítěte.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslanec Pavel Staněk se vyjadřuje k zamítnutí svého návrhu

Podle předkladatele, poslance ODS Pavla Staňka, měla novela narušit dosavadní praxi, kdy soudy svěřují dítě po rozvodu rodičů nejčastěji do péče matky. Institut střídavé péče, který je součástí českého právního řádu od roku 1998, tak zůstává často opomíjen i v případě, že jsou k jeho zavedení důvody.

„Ti, co mají zájem o výchovu, ať jsou to matky nebo otcové, mají tu možnost mít a mají ji mít tak, aby tomu soudy v podstatě z libovůle nebránily nebo nevyužívaly tento institut v dostatečné míře. Tady si myslím, že je to ve sněmovně trochu nepochopení návrhu. Možná to je určitá opatrnost, abychom nezasahovali do rozhodovací činnosti soudů, kterou si já osobně myslím, že vůbec neovlivníme a že to zůstane v té podobě, která je, protože stále zůstává na prvním místě zájem dítěte.“

Se zamítavým výsledkem není spokojen ani sociální demokrat Vladimír Dryml, který návrh v senátu podporoval. „Nelíbí se mi, jak postupuje česká justice. Většinou to jsou bohužel ženy. Když se má dát dítě do péče otce, zkoumá se, jestli to neohrozí výchovu toho dítěte. Přitom když se svěří dítě do péče matky, tak se nezkoumá, s kým matka žije a jestli její milenec nebo přítel může nějakým způsobem narušit výchovu dítěte,“ zdůvodnil své rozhodnutí.

Práva rodičů, nebo práva dítěte?

Naopak exministryně zdravotnictví a senátorka ODS Daniela Filipiová se domnívá, že není vhodné soudům nařizovat, aby střídavou péči preferovaly:

„Nejsem proti střídavé péči, ale myslím si, že by se mělo postupovat nesmírně uvážlivě. V zákoně je slovíčko, že soud tak může rozhodnout, pokud jsou rodiče rozhodnuti. To je naprosto správně. Ale vlastně přikázat soudcům, že tak mají dělat, to si myslím, že je špatně a že jsou jakoby preferována práva rodičů oproti právu dítěte.“

Proti tomuto názoru se ovšem Staněk ohradil: „Tento argument absolutně odmítám. Myslím, že novela neupřednostňuje práva rodičů před právy dítěte, myslím si, že naopak utvrzuje práva rodičů na děti, stejně tak jako práva dětí na oba rodiče. Myslím, že argumenty v senátu byly celkem vyvážené, jak pro i proti. Musím říct, že argumenty proti slýchávám víceméně stejné, ale podle mého názoru pramení spíše z nepochopení návrhu.“

Zároveň odmítl, že by návrh mohl omezit nezávislost soudů.

S novelou zákona o rodině nesouhlasil ani vládní výbor pro práva dítěte. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové je střídavá péče sama o sobě v pořádku, neměla by ale být automaticky upřednostňována.

„V dnešní době stojí všechny možnosti úpravy poměrů nezletilého dítěte na roveň vedle sebe. To, jestli bude dítě svěřeno do péče matky, otce, střídavá výchova, společná výchova, další způsoby. Ale novela říká, že střídavá výchova je a priori to nejlepší. My nemáme studie ani analýzy toho, že to tak skutečně je,“ vysvětlila.

Budoucnost návrhu je nejistá

Také další z kritiků novely se domnívají, že současná právní úprava postačuje. Na možná rizika střídavé péče upozornil například psycholog Jeroným Klimeš:

„Se střídavou výchovou je problém, že se dneska používá jako klacek. Žena řekne – já chci rozvod. A on řekne – dobře, jestli ty budeš chtít rozvod, tak já budu chtít střídavou péči. Ta vyžaduje úzkou spolupráci, takže to, co rodiče neuměli během svého vztahu, se musí naučit po rozvodu a tam jim to jde většinou mnohem hůř.“

Návrh prošel v červnu sněmovnou jen díky těsné většině 77 ze 141 hlasů. Získat dostatečnou podporu pro přehlasování senátu tedy bude obtížné. Staněk si ale za svým návrhem stojí.

„Jsem si toho problému vědom, protože 101 poslanců bude asi skutečně problém sehnat. Myslím si, že už v prvním hlasování se ukázala podpora návrhu. Nicméně asi se toho úplně nevzdám, protože návrh považuji za smysluplný, takže se budu pokoušet najít konsenzus i u těch poslanců, kteří to poprvé nepodpořili," uvedl.

Věra Pfeifferová, Radek Pavlovič, Jan Richter, Martina Spěváčková, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme