Senátoři projednají novelu, která upravuje konec regulace nájmů
Jak budou soudy postupovat při sporech o určení výše nájmu? To by měla stanovit novela občanského zákoníku, kterou dnes posoudí senát. Nájemci by měli mít dvouměsíční lhůtu na to, aby souhlasili s návrhem majitele bytu na zvýšení nájemného. Pokud pronajímatel odpověď nedostane, bude se moci do tří měsíců obrátit na soud, aby výši nájmu určil.
Soudní řízení se ale může protáhnout. Soudy by měly mít podle senátorů možnost samy stanovit termín, od kdy upraví výši nájemného, pokud se na ní nedohodnou nájemce a pronajímatel bytu. Na této změně novely občanského zákoníku se shodly senátní výbory ústavně-právní a pro územní rozvoj.
"Ten argument senátorů, že by nájemníci potom museli doplácet mnohem vyšší částky, má určité racionální jádro," prohlásil ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (VV).
Senátor Jaroslav Kubera (ODS) přiblížil, že senátní pozměňovací návrh hlavně určuje, od kdy bude rozhodnutí soudu o nové výši nájmu platit.
„Je tam pozměňovací návrh, který má zabránit tomu, aby nedošlo k velmi paradoxnímu případu, kdy soud by nezasedal dvacet let a v případě, že by nájemník prohrál, tak by musel doplácet nájemné. Bude předložen pozměňovací návrh, který by to měl napravit. Takže tam bude stanovena lhůta, od kdy výsledek, ke kterému soud dojde, bude platit,“ vysvětlil Kubera.
Předejít soudním sporům
Senátorka za ČSSD Jiřina Rippelová doplnila, že pokud by soudy musely nájemné stanovit striktně ke dni podání návrhu na jeho určení, dlužná částka by - vzhledem k délce trvání soudních sporů - mohla značně narůst.
„Předpokládá se, že nájemci se budou soudit a budou využívat všech řádných i mimořádných opravných prostředků. A pokud by opravdu soudní rozhodnutí muselo být ke dni podání návrhu, a soudy by mohly trvat tři i více roků, pak je předpoklad, že dlužné nájemné včetně penále a úroků z prodlení se může vyšplhat do řádů sta tisíc,“ řekla Rippelová.
Soudním sporům by se ale podle mnohých dalo předejít. Například předseda Sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí Tomislav Šimeček nabádá k tomu, aby by se lidé vždy snažili najít kompromis. Podle něj se může nájemník účinně bránit i v případě, kdy se mu nájem zdá příliš vysoký.
„Uplatní svoji nejsilnější zbraň – nesnížíte mi nájemné, já se odstěhuji, já za tyto peníze seženu byt kdekoli jinde. To znamená, že v okamžiku, kdy se nájemné vyrovná na tržní hodnotu, získá nájemce nesmírnou zbraň, kterou má, když není spokojen se svým pronajímatelem, jde za lepším. A to si pronajímatel velice rozmyslí, jestli mu nevyjde vstříc,“ doplnil Šimeček.
Počet žalob je minimální
Lidé z bytů, kde proběhla v lednu deregulace, se nicméně domlouvají na novém nájemném bez problémů.
"Spolupracujeme intenzivně se Sdružením na ochranu nájemníků, to má síť svých poraden - a ta poslední informace byla řádově 39 žalob," řekl Jankovský.
"Předpokládám, že ti nájemníci i majitelé domů budou mít snahu se dohodnout, protože - samozřejmě - i snaha majitele domu je mít obsazený dům platícími nájemníky a nikoli obsazený jeden byt s přemrštěně vysokým nájemným."
Ministerstvo pro místní rozvoj také počátkem měsíce vydalo tzv. cenovou mapu, která ovšem zdaleka není kompletní.
"Ta mapa, samozřejmě, se bude plynule doplňovat o nová data, která budeme mít k dispozici," upřesnil Jankovský. Kompletní by měla být koncem roku.
