Nejvyšší kontrolní úřad se rozšíření pravomocí nedočká. Senát zamítl i dobrovolný klouzavý mandát

Senát v úterý zamítl novelu Ústavy, která měla rozšířit kontrolní pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Úřad měl podle návrhu kontrolovat i hospodaření s dalšími veřejnými penězi. Mohl by také prověřovat hospodaření firem, v nichž mají stát nebo samosprávy většinový podíl. Senát také zamítl zavedení dobrovolného klouzavého mandátu pro ministry z řad poslanců.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident úřadu Miloslav Kala už dříve sdělil, že Česko zůstává jednou z mála zemí v Evropě, kde jediný nezávislý auditor státu nemá pravomoc kontrolovat všechny veřejné peníze. Ilustrační foto | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Senát už dříve zamítl doprovodnou novelu zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu, která měla širší pravomoci zpřesnit.

Pro zamítnutí ústavní změny hlasovalo 37 z 69 přítomných senátorů. Pokud by obě změny zákonů naopak prošly, mohl by úřad kontrolovat například statutární města, kraje, Českou televizi, Český rozhlas nebo státní podniky a státní fondy.

Zamítnutá ústavní změna tak končí svoji legislativní pouť. Nejvyšší kontrolní úřad nyní prověřuje jen hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu.

Kontrolu hospodaření jiných subjektů než státu, tedy i obcí a krajů, může udělat v případě, kdy kontrolovaná organizace hospodaří se státním majetkem.

Opakovaný pokus

Zamítnout ústavní změnu navrhl senátní výbor pro hospodářství. Jeho předseda Vladislav Vilímec (ODS) uvedl, že od roku 2002 se návrh na rozšíření pravomocí úřadu objevil už pětkrát nebo šestkrát.

Nejvyšší kontroloři se zaměřili na účetnictví Grantové agentury. Neopravila podle nich chyby za 114 milionů

Číst článek

„Soudím, že by bylo vhodné v tomto případě využít princip třikrát a dost,“ poznamenal. Jde podle něj o příběh nekonečných debat o rozšíření pravomocí úřadu směrem k obcím a krajům. Připomněl, že Senát takové pokusy mnohokrát odmítl.

Někteří senátoři se přimlouvali za rozšíření kontrolních pravomocí na firmy s účastí státu.

„Co se týká větší kontroly státních organizací, tak tam si myslím, že by nějaká shoda možná byla,“ domnívá se Jiří Čunek (KDU-ČSL). Stejně se vyslovil i Marek Hilšer (STAN) nebo Jitka Seitlová (KDU-ČSL a nezávislí).

Zástupce předkladatelů – poslanec Pirátů Jakub Michálek – řekl, že návrh programového prohlášení budoucí koaliční vlády počítá s rozšířením působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu.

Pokud by zákonodárci společně dospěli ke shodě alespoň u státních firem, mohlo by to podle něj být užitečné.

Jedni z mála v Evropě

Prezident úřadu Miloslav Kala už dříve sdělil, že Česko zůstává jednou z mála zemí v Evropě, kde jediný nezávislý auditor státu nemá pravomoc kontrolovat všechny veřejné peníze.

„Přitom i mezinárodní úmluvy, které se týkají auditů veřejných financí, říkají, že všechny veřejné prostředky by měly podléhat auditu nezávislého kontrolního úřadu,“ uvedl.

Vystrčil: Senát s aktivací článku 66 na pilu netlačí. K hlasování by mohlo dojít nejpozději do dvou týdnů

Číst článek

„Z našeho pohledu je největším problémem, že nemůžeme kontrolovat, jak fungují jednotlivé politiky státu v celé jejich šíři. Ať už jde o dopravní stavby, zdravotní politiku, sociální politiku a další. Je řada oblastí, kam směřují veřejné prostředky, stát má nějaké cíle, ale konkrétní kroky pak řeší samospráva,“ uvedl.

Ústavní posílení pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu ve vztahu k obcím vláda navrhovala opakovaně. Senát to odmítal s odůvodněním, že by to vedlo ke zmnožení kontrol, které obce zatěžují.

Senát neschválil změnu v Ústavě už v květnu 2016 a vetoval i související novelu zákona o NKÚ. Opakovala se situace z počátku roku 2013, kdy senátoři zamítli předlohy o rozšíření pravomocí kontrolního úřadu s podobnými argumenty poprvé.

Ne klouzavému mandátu

Senát zamítl také zavedení dobrovolného klouzavého mandátu pro ministry z řad poslanců. Možnost členů vlády předat poslanecký mandát i dočasně náhradníkům tak nyní poslaneckou ústavní novelou uzákoněna nebude.

Kdo dostane posty ve vedení sněmovny? ‚Hnutí ANO nabídneme dva místopředsedy,‘ nastínil Stanjura

Číst článek

Senátorům vadila navrhovaná dobrovolnost a také postavení náhradníka, pokud by za člena vlády nastoupil do Sněmovny. I v případě, že by ústavní novela byla přijata, kvůli přechodnému ustanovení by byla účinná až od dalšího volebního období.

„Řešením by mohl být povinný přechod poslaneckého mandátu,“ uvedl senátní zpravodaj předlohy Zdeněk Hraba (STAN). Mohlo by se podle něho stát, že v dolní komoře by zasedalo například 197 poslanců a tři náhradníci.

Senátor Michael Canov (SLK) upozornil na to, že zatímco poslanci skládají slib podle Ústavy, náhradníci by skládali slib podle zákona o sněmovním jednacím řádu. „Náhradníci by nebyli ani ústavními činiteli,“ míní.

Vyvstala by podle Canova otázka, zda by tito členové dolní komory mohli hlasovat o ústavních zákonech. Ústavní novelu v navrhované podobě senátor označil za legislativní zmetek.

Uvolnit ruce ministrům

Klouzavého mandátu se obecně zastal Čunek, v ústavním pořádku by podle něho měl být zaveden. „Je mnoho praktických důvodů, aby ministři mohli mít uvolněné ruce,“ uvedl.

Pro zamítnutí poslanecké ústavní novely hlasovalo v souladu s doporučením výborů 52 ze 71 přítomných senátorů. Prováděcí změnu sněmovního jednacího řádu a volebního zákona pak horní komora zamítla hlasy 51 ze 70 přítomných členů.

‚Bude výborná reprezentantka.‘ Koalice Spolu a Pirátů se STAN chce v čele sněmovny Pekarovou Adamovou

Číst článek

Poslanec Jakub Michálek za navrhovatele zdůraznil, že předloha není reakcí na nynější povolební situaci. Připustil, že se kvůli přechodnému ustanovení stala problematickou. Podle původních představ měl být klouzavý mandát zaveden podle Michálka už od začátku nynějšího volebního období.

Návrh Pirátů

Ústavní novelu připravili v minulém volebním období Piráti a podepsali se pod ni také poslanci SPD, STAN a vládního hnutí ANO.

Kritici z řad ČSSD, KSČM nebo ODS se obávali toho, že v případě uzákonění klouzavého mandátu se ještě zvýší absence ministrů na jednání Sněmovny.

Novely zachovávaly možnost být členem vlády i poslancem. Poslanec, který by nastoupil do kabinetu, by se svého místa ve Sněmovně mohl podle předloh vzdát buď oznámením na schůzi dolní komory, nebo doručením notářského zápisu o tomto prohlášení do rukou jejího předsedy.

Stejné formy už platí pro vzdání se poslaneckého mandátu. V případě ukončení vládního angažmá by bývalý člen kabinetu opět nastoupil do dolní komory.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme