Senioři, kteří se stali obětí trestného činu, asi získají větší právní ochranu

Stovky seniorů se ročně stanou obětí zločinu. Ministerstvo spravedlnosti teď plánuje, že budou mít speciální právní ochranu. Se staršími lidmi by tak policie měla během vyšetřování zacházet obzvlášť citlivě. U soudu se pak senioři nesetkají s pachatelem, pokud o to požádají. Počítá s tím novela zákona o obětech trestných činů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

senior | Foto: Fotobanka Pixabay

90letý Milan právě spal, když se do jeho domu v Přerově vloupali v roce 2012 dva zloději. Strhli ho z postele na podlahu a kolem krku mu omotali šálu. Chtěli po něm vědět, kde má schované peníze.

„Brutalita spočívala v tom, že se jednalo o osobu vysokého věku a o způsob provedení zločinu,“ vysvětluje policejní komisař Petr Janků.

Přehrát

00:00 / 00:00

Senioři, kteří se stali obětí trestného činu, se zřejmě dočkají větší právní ochrany

Jen v minulém roce se stalo obětí trestného činu přes 3500 seniorů. Ti, kterým pachatel způsobil újmu na zdraví, budou podle plánů ministerstva spravedlnosti spadat do kategorie zvlášť zranitelných obětí.

„Tyto oběti by měly mít zvláštní práva, například je to právo na bezplatnou odbornou pomoc za stanovených podmínek, právo na zabránění kontaktu oběti s pachatelem, zejména pokud jde o bezprostřední vizuální kontakt, právo na provádění výslechu obzvláště citlivě,“ vypočítává mluvčí ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová.

Senioři si také budou moci zvolit, jestli je bude vyslýchat muž, nebo žena. Podle Kláry Kalibové z neziskové organizace In Iustitia je dobře, že se kategorie zvlášť zranitelných obětí – kam spadají děti nebo hendikepovaní – rozšíří.

Podle ní totiž senioři nemají trauma jen z napadení, ale často jsou vystavování nadbytečné psychické zátěži i v průběhu vyšetřování.

„Jde fakticky o psychické následky, které vznikají právě tím, že poškození musí o svém napadení opakovaně hovořit, hovořit před cizími lidmi, hovořit o intimních věcech,“ upozorňuje Kalibová.

Stát vyplatil poškozeným přes 18 milionů

Zákon o obětech trestných činů platí už dva roky. Téměř 800 lidí za tu dobu požádalo ministerstvo spravedlnosti o finanční satisfakci, 215 z nich úřad vyhověl. „Za dobu účinnosti současné právní úpravy bylo vyplaceno 18,5 milionu korun,“ dodává Hrochová.

Lidé ale mnohdy čekají na odškodnění dlouho. Ministerstvo spravedlnosti chce proto vyplácení urychlit a navrhuje patřičné úpravy v zákoně o obětech trestných činů. Odpadla by například zbytečná administrativa.

„Ministerstvo spravedlnosti nemůže nahlížet do registrů. Stává se, že se například změní adresa, a v tu chvíli jde korespondence zpátky. Chtěli bychom do té novely zavést možnost nahlížet do registrů k tomu, abychom získávali základní údaje pro zrychlení komunikace s obětí,“ přibližuje Hrochová.

Podle Kalibové novela problém nevyřeší: „Nedomnívám se, že by to byla otázka zákona. V zákoně se momentálně ani nepočítá s nějakými lhůtami, které by poškozeným umožňovaly to přímo zažalovat v situaci, kdy to nebude přesně plněno.“

Novelu zákona o obětech trestných činů projedná vláda v srpnu. Platit by mohla od léta 2016.

Markéta Chaloupská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme