Šest let si dopisovali, pak se směli potkat. 'Musíme dárce i obdarované chránit,' říká primář

Šest let si dopisovali, nesměli znát svoje jména a museli strpět cenzuru. Potom jim lékaři dovolili schůzku. A to všechno kvůli krvi, kterou si mezi sebou předali.

Tento článek je více než rok starý.

ZÁZRAKY MEDICÍNY Plzeň Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Odběr kostní dřeně. Ilustrační foto.

Odběr kostní dřeně. Ilustrační foto. | Foto: Ľubomír Smatana | Zdroj: Český rozhlas

Míříme do Plzně, kde před čtvrt stoletím vznikl Národní registr dárců kostní dřeně. Lidé z databáze zachránili stovky životů a mezi nimi i 12letou Kateřinu. Když její rodiče zjistili, že onemocněla leukémií, bylo jí 16 měsíců. Po letech se dozvěděla, kdo byl jejím dárcem.

„Psala jsem dopisy do registru, prošly cenzurou, dokonce jednou tam začernili i název našeho města. První dopis jsem poslala přesně v den, kdy odešla moje kostní dřeň. Pár dopisů jsme si pak vyměnili a takhle to trvalo šest let,“ říká učitelka hudby a matka dvou dětí Ivana Oblištilová. 

Sedíme s jejím manželem v plzeňském bytě a naproti nim jsou rodiče Kateřiny, kteří přijeli z Opavy. Není to poprvé. Už pár let spolu jezdí i na společné dovolené. „Jednou nám přišla fotka Kačenky. To bylo super, začali jsme věřit, že se asi seznámíme, že by se ten příběh mohl ubírat jiným směrem,“ říká Jan Oblištil.

Obvykle je totiž příběh dárce a obdarovaného zcela anonymní. „Transplantace má řadu úskalí, nemusí vždy dopadnout dobře a dárce je třeba chránit," říká primář hematologicko-onkologického oddělení Fakultní nemocnice v Plzni Pavel Jindra.

„Může se stát, že se pacientovi nemoc vrátí, že se štěp nechytne. A bude třeba oslovit dárce znova. My musíme zaručit, že na ně nebude vyvíjený žádný nátlak. Kdyby se znali a dárce nemohl nebo nechtěl podruhé darovat dřeň, tak by byl pod tlakem. To nesmíme připustit.“

Zázraky medicíny: podívejte se, jak lékaři zachraňují člověka po pádu do kolejiště

Číst článek

Stejně tak by ale mohl mít výčitky svědomí dárce, a to v případě, že by příjemce dřeně přes všechnu snahu zemřel. V případě Kateřiny ale lékaři usoudili, že je vyléčená, a setkání dovolili.

Národní registr dárců kostní dřeně má aktuálně v databázi 75 tisíc dárců, což jsou lidé ve věku od 18 do 35 let. Registr je nestátní organizace, kterou financuje Nadace pro transplantaci kostní dřeně.

Primář Pavel Jindra | Foto: Ľubomír Smatana | Zdroj: Český rozhlas

„Dnes dokážeme najít dárce pro každého. Ale pro výsledek je ideální ten nejlepší dárce. Takže si vybíráme, šijeme ho pacientovi rovnou na míru,“ říká předseda správní rady nadace a primář Jindra.

Loni se podařilo v plzeňském Národním registru při Fakultní nemocnici v Plzni najít 44 takzvaně nejlepších dárců, z toho 28 transplantací podstoupili pacienti v Česku.

Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme