Severní variantu R35 odmítá 57 procent obyvatel Liberecka

Obyvatelé Libereckého kraje jsou mírnými odpůrci toho, aby rychlostní silnice R35 vedla severní trasou a rozdělila Český ráj. Vyplynulo to z bleskového průzkumu agentury SC&C pro Český rozhlas. Severní variantu nepodporuje 57 procent dotázaných.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

výstavba dálnice | Foto: ceskedalnice.cz


Zastupitelstvo Libereckého kraje schválilo vedení rychlostí silnice R35 přes severní Čechy severní variantou v závěru března.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výsledky průzkumu mezi obyvateli Libereckého kraje v otázce výstavby silnice R35 shrnuje redaktorka Radiožurnálu Václava Vařeková

Bleskový průzkum z 9. a 10. dubna, který prováděla agentura SC&C formou rozhovoru na reprezentativním vzorku 641 lidí, ukázal, že obyvatelé kraje o správnosti této varianty přesvědčení nejsou.

„Silný souhlas je jenom v případě pětiny občanů, kdežto silný nesouhlas má třetina občanů,“ říká vedoucí výzkumu SC&C Jana Hamanová.

Celkově tak zastánců severní varianty můžeme na Liberecku napočítat 43 procent obyvatel, naopak odpůrců 57 procent.

Mezi těmi, kteří severní variantu preferují, převažují muži a lidé starší šedesáti let. „V České republice je řidičů 70 procent mužů a 30 procent žen, takže to bude odvozeno i z této záležitosti,“ vysvětluje Jana Hamanová z SC&C.

Jak dodává, nejvíc odpůrců spadá do věkové kategorie do 29 let: „Mezi mladými lidmi nejčastěji najdeme zastánce všech ekologických směrů s samozřejmě také zastánce Strany zelených a dalších iniciativ, takže to také příliš nepřekvapí.“

Krajské zastupitelstvo o trase R35 rozhodlo po sedmi letech sporů. Petici proti rozdělení Českého ráje podepsalo na 15.000 lidí.

Kromě severní varianty existují i další dvě - jedna vede kolem Mnichova Hradiště, druhá kolem Semil. Kudy silnice povede, nakonec rozhodne vláda.

Zadlužení státu vnímá jako osobní problém 81 procent voličů

Průzkum SC&C pro Český rozhlas také ukázal, že víc než čtyři pětiny obyvatel Libereckého kraje vnímají rostoucí dluh našich veřejných financí jako problém, který se jich osobně dotýká. Jako problém, který jejich život zatím neovlivnil, vidí zadluženost státu 19 procent lidí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výsledky průzkumu mezi obyvateli Libereckého kraje v otázce zadlužování státu shrnuje redaktorka Radiožurnálu Václava Vařeková

Dvaašedesát procent respondentů odpovědělo na otázku, jestli se jich rostoucí zadlužení České republiky osobně týká, že rozhodně ano. Devatenáct pak, že spíše ano.

Dohromady tak ti, kteří deficitní hospodaření Česka vnímají i jako svůj problém, dosahují 81 procent.

„Když víme, že máme takovouto silnou nadpoloviční většinu, tak většinou už tam další sociodemografické struktury nehrají tak moc silný vliv. Nicméně dá se říci, že lidé ze straší střední generace, to znamená od 45 let nahoru, to pociťují ještě trochu palčivěji než ostatní, ale celkově průměr je hodně vysoko,“ dodává Jana Hamanová.

V Libereckém kraji stejně jako na Vysočině a v Karlovarském kraji, které bleskový průzkum SC&C sledoval uplynulý týden, si lidé myslí, že lepší recept na zastavení zadlužování státu nabízí pravicové strany než levice. I na Liberecku nejvíc dotázaných vkládá v tomto směru naděje do ODS.

„Ale ČSSD na ní opět ztrácí dvě procenta, to znamená dosahuje jedenácti procent. Na třetím místě máme TOP 09, ale víme, že v Libereckém kraji má TOP 09 relativně vysokou podporu, takže nás to nepřekvapí a získává osm procent,“ upřesnila Jana Hamanová z SC&C.

Další strany v tomto směru nepřekročily ani pět procent. Vysoký je ale podíl obyvatel, kteří jsou skeptičtí, že se některé ze stran vůbec podaří zadlužování státu zastavit, a žádnou takovou stranu neuvedli.

Hospodářská recese ohrozila pracovní místo 62 procentům obyvatel Libereckého kraje, vyplývá dále z průzkumu. Ztráty zaměstnání jako dopadu krize se na Liberecku neobává 32 procent obyvatel.

Podle Jany Hamanové se nejméně ohrožení cítí lidé starší 60 let. „Je to logické, protože se už nemusí bát o ztrátu pracovního místa, velmi často bývají v důchodu. Totéž se bude týkat i jejich partnerů, které budou považovat za nejbližší v rodině, ale není to úplně tak dramatický rozdíl, jako že by se jich otázka krize netýkala vůbec,“ doplnila Hamanová.

Šedesát procent obyvatel Liberecka nevidí politickou stranu, která by pracovní místa v kraji zajistila. Největší důvěru pak lidé vkládají v ČSSD, ODS a na třetí pozici TOP 09.

Metodologie výzkumu

Cíle výzkumu: Volební model a stranické preference Libereckého kraje, vliv lídrů politických stran na vztah k těmto stranám a názory na vybrané společenské problémy
Datum sběru: 9.4.- 10.4. 2010
Počet respondentů:
641
Metoda výzkumu:
standardizované osobní rozhovory (face-to-face) provedené školenými tazateli agentur SC&C
Cílová skupina: občané Libereckého kraje, starší 18 let (kvótní výběr podle pohlaví, věku, vzdělání respondenta a podle velikosti obce v rámci okresu)
Zpracování dat:
dotazníky byly podrobeny logické kontrole a data byla analyzována prostřednictvím statistického softwaru SPSS.

Výsledky voleb v kraji v roce 2006

V Libereckém kraji v roce 2006 zvítězila ODS (38,81 procent hlasů, což odpovídá 4 mandátům), druhá se umístila ČSSD (29,31%, 3 mandáty). Třetí skončila KSČM (11,51%, 1 mandát). Strana zelených v roce 2006 na Liberecku obsadila čtvrté místo (9,58% ), už bez zisku mandátu. SNK – Evropští demokraté získali 1,99% hlasů. Zisk ostatních politických subjektů nepřesáhl 1 procento.

Martin Hromádka, Václava Marešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme