• Server iROZHLAS.cz se zabýval v posledních několika měsících obtěžujícím chováním jednoho z pedagogů vůči studentkám na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Zdaleka to ale není ojedinělý případ podobného chování na českých vysokých školách.
• Redakce oslovila dvanáct vybraných českých vysokých škol a univerzit s dotazem na podobné chování a mechanismy, jak mu školy brání. Výsledek? Školy samy připouštějí jednotky podobných případů. Mechanismy většina z nich zavádí, nejsou ale často dostatečné.
• Podle zakladatelky a ředitelky spolku Konsent Johanny Nejedlové stále chybí na školách komplexní systém, který by na sexuální obtěžování a násilí reagoval. „A to jak v prevenci, která je nezbytná, tak v tom, že všichni vědí, kam to mají nahlásit, a vědí, že je ta škola podpoří,“ vysvětluje pro server iROZHLAS.cz

Doporučujeme Praha 5:00 2. června 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

• České vysoké učení technické
• Univerzita Karlova
• Vysoká škola ekonomická
• Západočeská univerzita v Plzni
• Univerzita Pardubice
• Univerzita Palackého v Olomouci
• Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
• Masarykova univerzita v Brně
• Univerzita Hradec Králové
• Ostravská univerzita v Ostravě
• Česká zemědělská univerzita v Praze
• Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

„V rámci mediálních kauz si školy začínají uvědomovat, že je to problém. Nejen že jejich studentům se tam nedaří dobře a zbytečně jim začnou docházet, ale že je to i reputační problém,“ vysvětluje důvody, proč se pomalu začínají na světlo dostávat případy sexuálního obtěžování a násilí na školách, Johanna Nejedlová, ředitelka spolku Konsent, který se tomuto tématu dlouhodobě věnuje.

K nevhodnému chování již u nás nedojde. Anatomii budeme učit jinak, tvrdí šéf lékařské fakulty Vokurka

Číst článek

Jak ale doplňuje, právě proto, že se podobné problémy začínají na školách řešit až nyní, mají vysoké školy a univerzity v tomto ještě poměrně významné mezery.

„Chybí komplexní systém, který by nabízel řešení takových jevů. A to jak v prevenci, která je nezbytná, tak i v tom, že všichni vědí, kam mohou takové chování nahlásit, a opravdu vědí, že je ta škola podpoří,“ popisuje.

Podle Nejedlové je problém i to, že se situace dlouho neřešila a zanedbávala. „Spousta vyučujících nemá ani základní průpravu v tom, jak pracovat jako pedagog. Obzvláště pak na uměleckých školách, kde je ještě neformální prostředí,“ vysvětluje s tím, že se ani není čemu divit, protože pedagogy v této oblasti často nikdo nevzdělává.

„Třeba sami prožili ještě mnohem horší prostředí, než je teď, protože ten problém tady byl dlouho neřešený. Často mají pocit, že se chovají lépe než jejich předchůdci, ale na současnou dobu je to pořád strašné,“ doplňuje.

Základem podle Nejedlové je alespoň nějaká metodika ministerstva školství, která toto téma řeší. Od ní by se potom mohly školy „odrazit“ při tvorbě vlastních, individuálních systémů.

„Když si to školy nastaví samy, budou na té tvorbě systému participovat, tak to bude efektivnější, než když se bude jednat o nějaké plošné řešení pro všechny vysoké školy,“ doplňuje.

Hybatelé změn

Hlavními iniciátory změn na školách při prevenci sexuálního obtěžování a násilí jsou často právě studenti. Podle Nejedlové jim ale dlouho nebylo vůbec nasloucháno.

Studentka si to špatně vyložila. Se závěrem etické rady nesouhlasím, hájí se docent, který se choval nevhodně

Číst článek

„Jsou tu i případy škol, kde studenti chtějí klidně i dobrovolnou přednášku na tohle téma a školy jim to nedovolí,“ popisuje s tím, že její spolek pomáhá s podobnými přednáškami a školeními třeba na Masarykově univerzitě, Univerzitě Karlově, uměleckých školách, jako je DAMU, JAMU a FAMU, nebo na vysokých školách v Ostravě.

První vlaštovkou pak podle Pavla Houdka z organizace Moderní sebeobrana, která pomáhá při prevenci sexuálního násilí a obtěžování nejen na školách, je, když se se svým případem svěří první studentka nebo student.

„Vždy je to efekt sněhové koule nebo lavina, když se najde někdo, kdo o tom začne mluvit. A pokud je ta společnost naladěná, tak to začne rezonovat a začnou se přidávat i ostatní. Teď vidíme, že se ta vlna zvedá i zespoda. Právě od studentů a studentek,“ říká.

Svěřit se se svým příběhem ale pro oběť podobného chování často nebývá jednoduché. Podle Jasmíny Houdek, která sama byla obětí sexuálního obtěžování, je to často běh na dlouhou trať.

Lékařská fakulta mění výuku anatomie. Reaguje na nařčení studentek z obtěžování, popisují reportéři

Číst článek

„V té prvotní pozici je to ale těžké. Když to nahlásíte, nikdo vás za to nepochválí, nikdo vám za to nezatleská. Většinou se setkáváte spíše s nedůvěrou, se znevažováním, s otázkami, proč to nahlašujete pozdě… A proto je to tak těžké,“ popisuje efekt takzvané sekundární viktimizace, se kterou se oběti často setkávají.

I proto je podle Houdků důležité obětem systém nahlašování podobných případů co nejvíce usnadnit. Tak, aby se sexuálnímu obtěžování a násilí předcházelo.

Příklady ze zahraničí

Jak podobné případy řeší na západních univerzitách? Server iROZHLAS.cz pro odpověď kontaktoval čtyři univerzity ze tří evropských zemí – Velké Británie, Slovinska a Rakouska. Největší rozdíl spočívá v koncepčním podchycení tématu a přehlednosti možností řešení pro oběti konkrétního sexuálního násilí.

Například univerzita v britském Readingu má konkrétní kroky, jak incident sexuálního obtěžování na škole nahlásit, definovaný v systému #Neverok. Na ohlášení tam existují tři způsoby. Na koho se konkrétně obrátit mají studenti přehledně vysvětleno v rozcestníku na webu univerzity. Podle závažnosti pak univerzita pověří k dalšímu postupu disciplinární komisi. Její postup včetně principů je detailně popsán také na webových stránkách univerzity. 

Na univerzitě ve slovinské Lublani mají zase k dispozici třeba analýzu a akční plán v oblasti genderové rovnosti, ten rozšířili nově i právě o problematiku sexuálního obtěžování a násilí. Univerzita má jasně stanoveno, co je nežádoucí chování – od nevhodných poznámek až po nežádoucí pohlavní styk. A má k dispozici i ombudsmanku či pověřenou osobu v rámci každé fakulty, o které studenti ví – pravidelně jsou informováni podle mluvčí pomocí e-mailů.

Příkladem pro české vysoké školy může být třeba i vídeňská univerzita. Na té funguje pro pomoc obětem sexuálního obtěžování a násilí třeba speciální kancelář. Pod ni spadá právě i specialista pro genderovou rovnoprávnost, kterému studenti a studentky podobné případy nahlašují. Konkrétní podání pak posuzuje pracovní skupina, která podává náměty rozhodovací komisi. Ta má na rozhodnutí o konkrétních korcích tři týdny.

Klíčový je i přístup vídeňské univerzity, která nejen že jasně definuje, jak sexuální obtěžování a násilí vypadá, ale zároveň v nahlašování incidentů své studenty podporuje. Radí, jak postupovat, a poskytuje jim třeba i odbornou právní pomoc, a to jak na univerzitě, tak i mimo ni.

Česko zaspalo

Ale jak jsou na tom vysoké školy a univerzity v Česku, kde k medializovaným případům sexuálního obtěžování a násilí často dochází? Server iROZHLAS.cz kontaktoval dvanáct vybraných českých univerzit a zjišťoval, jak nahlášené případy řeší.

Z odpovědí vyplývá, že přístupy oslovených vzdělávacích institucí se často různí nejen podle škol, ale třeba i fakultu od fakulty. Zatímco na některých fakultách jde vidět alespoň snaha nastavit konkrétní funkční mechanismy, jiné na usnadnění nahlašování nevhodného chování zcela rezignovaly.

České vysoké učení technické

Podle vedení Českého vysokého učení technického v Praze není sexuální obtěžování na škole žádný problém. Podle toho i vypadají možnosti, na koho se mohou případně studenti a studentky se svými případy obrátit.

„Nemáme stanoveno,“ odpověděla na dotaz serveru iROZHLAS.cz třeba dopravní fakulta. „Určitě by bylo vhodné ohlásit to přímo děkanovi,“ uvádí třeba zase fakulta biomedicínského inženýrství. Naproti tomu strojní fakulta už alespoň nějaký mechanismus pro prevenci podobného chování nastavuje. Před každým semestrem tam má probíhat anonymní, tematicky neomezená anketa, kam studenti a studentky mohou své podněty také směřovat.

Když už dojde k nahlášení případu, není na některých fakultách ani stanoveno, jak takový případ řešit. „Možné budoucí případy by bylo nejlepší řešit jednotným ‚celouniverzitním‘ postupem,“ uvedla fakulta biomedicínského inženýrství. Na vysoké škole by měla od podzimu 2022 vzniknout nová funkce ombudsmana, to je však zatím v řešení, nynější případy by řešila zřejmě celouniverzitní etická komise.

Univerzita Karlova

Nová rektorka univerzity Milena Králíčková si vytkla za jeden ze svých cílů bojovat třeba i se sexuálním obtěžováním na půdě univerzity. Rektorát na svých stránkách uvádí třeba definici sexuálního násilí a možné cesty, jak při jeho nahlašování postupovat. Nabízí i využití poradenské služby nebo nahlášení na obtěžování na speciální e-mailové adrese. Podnět mohou studenti také podat k etické komisi, ta se ovšem „vyjádří ve lhůtě 9 měsíců“.

Za znásilnění v Česku osm devět let ‚natvrdo‘? To bych chtěla vidět, říká advokátka Lucie Hrdá

Číst článek

S obecně nepříliš dobrou praxí se potýkají na Univerzitě Karlově lékařské fakulty. Třeba lékařská fakulta v Hradci Králové na prevenci podobného chování zcela rezignovala. „Samotná lékařská fakulta v Hradci Králové nemá žádné dokumenty, které se vztahují k sexuálnímu obtěžování,“ odpověděla mluvčí fakulty Hana Živná.

Připomněla, že univerzita zpracovala etický kodex a k tématu lze dohledat dostatek dokumentů přímo na webových stránkách Univerzity Karlovy. Nespecifikovala, na koho by se tak studenti měli obrátit, z odpovědí ale vyplývá, že by tím měl být samotný rektorát sídlící v Praze.

Velmi strohou odpověď zaslal serveru iROZHLAS.cz i děkan Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy Jindřich Fínek. „Jsem pátým rokem děkanem na LF UK v Plzni a k sexuálnímu obtěžování na naší fakultě za tuto dobu nedošlo.“ Na webových stránkách pracoviště je pouze odkaz na Centrum pro studenty, které má zajistit psychologickou pomoc případným obětem.

Konkrétnější mechanismy, jak nevhodné chování nahlásit, nezavedla ani 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Studenti by se měli obrátit na vedení fakulty nebo na studenty z vyšších ročníků. Fungovat by také měla nonstop asistenční linka, kterou obsluhuje proděkan pro studium a výuku.

Lékařská fakulta navíc nemá ani ustanovenou etickou radu, která by se nahlášeným případem zabývala. „Je to kompetence proděkana pro studium a výuku a děkana fakulty,“ uvedla Monika Arenbergerová, proděkanka pro vnější a zahraniční vztahy.

Celkem fakulta zaznamenala pět až šest nahlášených případů. „Jednalo se vždy o nevhodné sexistické poznámky při výuce, bylo řešeno výtkou či personálním opatřením,“ připustila Arenbergerová.

Lepší praxi mezi lékařskými fakultami Univerzity Karlovy představuje 2. lékařská fakulta. Ta už má v současnosti zřízenou pozici ombudsmanů, zvláštního pak má fakulta i pro zahraniční studenty. Podle děkanao Marka Babjuka pak fakulta zaznamenala za posledních pět let jediný případ nevhodného chování. „Příslušný zaměstnanec již není zaměstnancem naší fakulty,“ naznačuje přísný postup vedení mluvčí.

Prezident Zeman: Na Feriho údajný sexuální skandál mám podobný názor jako Schwarzenberg

Číst článek

Podle došlých odpovědí chybí kontaktní osoba také na fakultě tělesné výchovy. Studenti a studentky, kteří se stanou obětí nevhodného chování, tak musejí k nahlášení také využívat celouniverzitní systém.

Naopak například pedagogická fakulta se snaží na základě opatření děkana určité zjednodušující mechanismy zavádět. Spolupracovala na jejich tvorbě třeba s expertkou z katedry psychologie. Novinkou, která by měla začít platit už v pátek, budou třeba dva ombudsmani nebo ombudsmanky. Nahlašování případů pak může proběhnout i anonymně na základě dostupných formulářů.

„Pokud si nebudou oznamovatelé jistí, tak se mohou kdykoliv obrátit na jednoho z ombudsmanů, kteří budou vždy nápomocní,“ přiblížila systém mluvčí fakulty Martiny Vladyková.

Podobně pozitivní přístup má nově i filozofická fakulta, která nabízí hned tři možnosti, jak podobné chování mohou oběti nahlásit. Je to možné nejen přes pověřenou osobu v takzvaném UK Point Centru Karolina, ale nově třeba přes pověřeného zástupce z řad studentů nebo skrze Iniciativu Nahlas, která vznikla mezi studenty právě v reakci na incidenty sexuálního obtěžování na fakultě.

A na práci ombudsmanů vsází na všech svých pěti institutech i fakulta sociálních věd. „Pokud by se objevilo podezření na sexuální násilí, respektive jakékoliv jiné podezření z trestné činnosti, pak by fakulta předala věc k šetření Policii České republiky. Sexuální obtěžování může být i důvodem zahájení disciplinárního řízení nebo řízení před etickou komisí,“ popsala mluvčí fakulty Klára Hyláková.

Vysoká škola ekonomická

Vysoká škola ekonomická v Praze sice před rokem zavedla novou obecnou směrnici, jak vyřizovat stížnosti a oznámení, ta ale není ke studentům a studentkám příliš příznivá. Oběť sexualizovaného násilí nemá na škole k dispozici žádného sobě blízkého ombudsmana. Musí se obrátit na Oddělení interní kontroly a auditu nebo šéfa katedry, popřípadě fakulty. Stížnost pak předává interní auditor etické komisi, která podání teprve vyřizuje. A to se lhůtou šedesáti dnů, uvádí směrnice.

Podle Dariny Anežky Kubové z fakulty financí a účetnictví se případné oběti mohou obrátit také na proděkana pro studium nebo přímo na děkana. Fakulta managementu poté doporučuje se obrátit i na členy akademického senátu nebo využít anonymní schránky důvěry. Celá vysoká škola pak podle mluvčích neeviduje během posledních pěti let žádný případ sexuálního obtěžování.

Západočeská univerzita v Plzni

Podobně situaci řeší i na Západočeské univerzitě v Plzni. Pracovníci, kteří by byli studentům nablízku a specializovali se na problematiku sexualizovaného násilí, nefigurují i na západočeské univerzitě. Podle mluvčí Šárky Staré ale mohou studenti a studentky využít k nahlášení přímo pedagogy nebo zřízenou etickou komisi.

„Kdokoliv může své podněty týkající se sexuálního obtěžování podávat Etické komisi ZČU a to prostřednictvím e-mailu zaslaného na adresu etikom@rek.zcu.cz. Kromě toho se studentky a studenti mohou obrátit na členy vedení fakulty,“ napsala na dotaz serveru iROZHLAS.cz Stará.

Studenti se mohou pro psychologickou pomoc obrátit také na Informační a poradenské centrum. To poskytuje studijní, psychologické, právní a sociální poradenství.

Univerzita Pardubice

Univerzita Pardubice již od roku 2019 postupuje v řešení problematiky sexualizovaného násilí jednotně na všech svých fakultách. Zaváděný systém je tedy celouniverzitní.

Britská policie vyšetřuje sexuální zneužívání na školách. Studenti jej popsali na specializované stránce

Číst článek

„Sexuální obtěžování lze nahlásit podáním stížnosti, která se zaeviduje a řeší anonymně. Místem pro takové podání je Referát interního auditu a kontroly,“ popsala postup mluvčí Martina Macková.

Univerzita sice má svoji etickou a disciplinární komisi, nahlášení nevhodného chování však podle ní neprošetřuje nezávislý orgán, nýbrž vedoucí zaměstnanec pracoviště. Proděkan a děkan by se případem zabývali, pokud by se prohřešku dopustil sám student.

Také pardubická univerzita neeviduje za poslední roky žádné případy sexuálního obtěžování.

Univerzita Palackého v Olomouci

Naopak na Univerzitě Palackého v Olomouci jednotný postup nezvolili a rozdíly mezi jednotlivými fakultami jsou velké. A to i třeba v informování o možnostech, jak mohou studenti a studentky nevhodné chování nahlašovat. Nejčastěji přitom na univerzitě převažuje odkaz na webovou stránku, jestli jsou ale na ni studenti zvlášť upozorňováni, už jisté není. Nejčastěji fakulty zmiňují „informování volnou formou“.

Ani sexuální výchova nevymýtí predátorské chování. Naučí nás ale mluvit s oběťmi, věří lektorka Konsentu

Číst článek

Ombudsmani jsou k dispozici na filozofické a přírodovědecké fakultě. Své studentské zástupce v jednotlivých ročnících mají i na lékařské fakultě a fakultě zdravotnických věd. Tito mají sloužit jako kanály, kterými se mohou studenti svěřit se svými případy vedení příslušných fakult a univerzity.

Podobně má zřejmě fungovat i speciální studentský zástupce fakulty tělesné kultury, který má problematiku nevhodného chování, šikany či sexuálního obtěžování na fakultě monitorovat a působit jako kontaktní osoba pro studenty a studentky.

Cyrilometodějská teologická fakulta pak preferuje buď celouniverzitní nahlášení podobného chování etické radě, nebo fakultní disciplinární komisi. K dispozici jsou podle fakulty i děkan nebo proděkani. V případě závažných skutků pak fakulta doporučuje rovnou kontaktovat policii.

Stejný přístup donedávna preferovala i právnická fakulta, která k nahlašování měla využívat právě své zaměstnance, na které se podle mluvčího univerzity Egona Havrlanta mohli studenti a studentky obracet. Od června ale i tato fakulta zavádí pozici ombudsmana, který „také může tyto podněty přijímat“. Ke stejnému účelu může podle mluvčího také psycholožka, která je studentům k dispozici.

Žádná z fakult ale neprovádí na škole pravidelné dotazníkové šetření, které by se problematice věnovalo. Nahlášené případy řešily doteď filozofická a právnická fakulta.

Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

Celouniverzitní systém preferují i na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, kde funguje etická komise. Právě ta se jednotlivými podněty případně zabývá. K dispozici mají být podle mluvčí fakulty Jany Kasaničové také pedagogové, vedení fakult nebo kateder.

Jak jsou studenti na univerzitě o svých možnostech informováni? Podle mluvčí žádnou přímou cestou. „Informace o této problematice jsou pravidelně uváděny ve výroční zprávě, která je projednávána v orgánech UJEP a schvalována v akademickém senátu,“ doplnila.

Masarykova univerzita v Brně

Se sexuálním obtěžováním se v nedávné době setkala studentka i na půdě Masarykovy univerzity. V případu, který popsal v polovině května Deník N, hrál roli docent Pavel Dufek z Fakulty sociálních studií, který studentku sexuálně napadl. I další pak popsaly nevhodné chování z jeho strany. Děkan fakulty s pedagogem hned rozvázal pracovní kontrakt. To ostatně odpovídá i nastaveným parametrům, které serveru iROZHLAS.cz popsal mluvčí univerzity Radim Sajbot.

Na Masarykově univerzitě skončil pedagog kvůli údajnému sexuálnímu obtěžování studentky

Číst článek

Masarykova univerzita má na svém webu například dostupný metodický materiál, který sexuální obtěžování jasně vymezuje a dává návrhy na postup při jeho řešení, což odpovídá třeba i zahraniční praxi. „Na každé fakultě jsou kontaktní osoby, vždy jeden muž a jedna žena, další osoby jsou k dispozici pod křídly našeho Poradenského centra,“ popisuje dále mluvčí s tím, že tam studenti najdou i formuláře pro anonymní nahlašování konkrétních případů.

Výpovědi jsou přes kontaktní osobu předávány prorektorce pro záležitosti studentů a absolventů. Právě v případě zjištění závažného případu sexuálního obtěžování či násilí pak má podle mluvčího děkan možnost vyvodit z jednání pracovněprávní důsledky. K čemuž ostatně došlo i u docenta Dufka.

Univerzita Hradec Králové

Univerzita v Hradci Králové vsází na svůj etický kodex, který nevhodné chování na univerzitě vymezuje. Podle něj posuzuje jednotlivé případy za tím účelem i zřízená etická komise.

Průběh šetření konkrétního nahlášeného případu a jeho výsledek je podle mluvčího univerzity Jakuba Nováka plně v kompetenci právě této komise. Za pět let její existence musela komise řešit podle mluvčího pouze jeden případ, který nakonec skončil domluvou.

19. května měl podle mluvčího proběhnout na univerzitě také celouniverzitní seminář na téma sociálního bezpečí/etické infrastruktury Univerzity Hradec Králové „s důrazem na sexuální obtěžování a genderově podmíněné násilí“.

Ostravská univerzita v Ostravě

Etický kodex je základem pro prošetřování podobných případů i na Ostravské univerzitě v Ostravě. Podle její mluvčí Lucie Fremrové vždy záleží, kam konkrétní podnět směřuje. Univerzita má totiž k dispozici etickou komisi, která se případy primárně zabývá, ale také ombudsmana. Ten ale podle mluvčí univerzity působí jen na některých fakultách.

Podle Fremrové navíc probíhá aktuálně na univerzitě na toto téma mezi studenty i zaměstnanci dotazníkové šetření. Univerzita také od léta studentům plánuje nabídnout možnost nahlásit nevhodné chování pomocí zabezpečeného elektronického systému, který zavádí.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Také Česká zemědělská univerzita v Praze se opírá primárně o svůj etický kodex, kterým je ostatně zřízená i etická komise univerzity. Právě ta má za úkol podobné případy řešit a vyhodnocovat. Je ale jediným orgánem, který podobné případy jednak přijímá a zároveň i na škole řeší.

„S ohledem na statut etické komise, která ze své podstaty není vyšetřujícím orgánem, to znamená není trestněprávní komisí, ale komisí etickou, snaží se členové etické komise problémy zejména mediovat,“ popsala serveru iROZHLAS.cz mluvčí univerzity Karla Mráčková funkci etické komise.

Studentky volají po změně na pražských právech. Vadí jim výroky vyučujících o frigiditě i oslovení ‚berušky‘

Číst článek

Podle ní se musela etická rada za posledních pět let zabývat dvěma případy nevhodného chování. „Oba byly také řešeny Policií České republiky. Prokázání je výsledek šetření orgánů činných v trestním řízení, ve kterém ČZU jako instituce není účastníkem, byť poskytuje Policii ČR veškerou potřebnou součinnost,“ doplnila.

Nahlašování případů probíhá na univerzitě nově i formou anonymního oznamovacího kanálu. „Jsou postoupena pověřené osobě, která je v zákonem stanovené lhůtě řeší. Tento systém je na České zemědělské univerzitě zavedený jeden měsíc a dosud nebyla podaná žádná oznámení,“ popisuje dále mluvčí.

Přehled nahlašovacích kanálů je podle mluvčí dostupný na webu univerzity. Zatímco etickou komisi je možné na stránkách snadno najít, samotný oznamovací systém už snadno dohledatelný není. Mluvčí přesto uvádí, že se studenti o svých právech a možnostech na univerzitě dozvídají už v prvním ročníku na hodinách Úvodu do studia. Informace o možnostech nahlašování pak mají na univerzitě předávat i studijní poradci a psychoterapeuti.

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

A podle etického kodexu se mají řídit i pedagogové na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Na jejím základě je také na škole zřízená etická komise, která má celouniverzitní působnost. Univerzita má nastavený systém, na koho se může pedagog nebo student obracet v případě, že chce podobný typ nevhodného chování oznámit.

Mluvčí univerzity Petra Svěráková také dodává, že studenti jsou o svých právech a možnostech pravidelně e-mailem informováni.

„Studenti byli informováni paní prorektorkou e-mailem, jak postupovat. Tento postup pravidelně opakujeme. Zapojení studentské komory Akademického senátu UTB a Studentské unie, aby o problematice věděli a mohli případně studentům poskytnout oporu a další doporučení postupu,“ odpověděla na dotaz serveru iROZHLAS.cz.

Tomáš Pika, Anna Košlerová, Vít Kubant Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít