Dvakrát se stát Zadehovi omlouval. Přesto inspektoři ‚napíchli‘ výslechové místnosti věznice, kde pobýval
Komunikace mezi obžalovaným a jeho obhájcem má být před policií utajena. Jedná se o základní zásadu spravedlivého procesu. Přesto vyšetřovatelé z generální inspekce půl roku odposlouchávali výslechové místnosti ve věznici v Brně-Bohunicích. Postup posvěcený Městským soudem v Brně má přitom precedens. Za to, že se přepis rozmluv mezi advokátem a klientem dostal k vyšetřovatelům, se Česko muselo dvakrát omlouvat. A to v případě podnikatele Zadeha.
Jednalo se o miliardovou kauzu daňových úniků, přesto na začátku roku 2018 udělaly orgány činné v trestním řízení zásadní chybu. V případu stíhání podnikatele Shahrama Zadeha tehdy brněnský soudce Michal Kabelík zpřístupnil žalobci – státnímu zastupitelství – rozsáhlé materiály obhajoby.
Zadehovi obhájci žalují stát. Kvůli úniku komunikace s klientem do spisu chtějí 900 tisíc a omluvu
Číst článek
„Reálně se jedná o tisíce stránek materiálů obhajoby. Jsou to vyjádření našeho klienta, koncepty různých podání, stížností, otázky pro svědky,“ popsala v létě před třemi roky pro Radiožurnál Zadehova obhájkyně Alena Kojzarová.
Už dvakrát přitom české soudy rozhodly, že takový postup je nepřípustný. Sám Zadeh se loni obrátil na Ústavní soud, letos v létě pak pražský městský soud rozhodl o žalobě, kterou podali jeho advokáti. Český stát se tak musel česko-íránskému podnikateli už podruhé omluvit, jak sdělil serveru iROZHLAS.cz jeho další advokát Ondřej Lichnovský.
„V jeho věci šlo o to, že obsah komunikace mezi ním a jeho obhájci se stal součástí trestního spisu. To ale trestní řád výslovně zakazuje. Zásady trestního procesu totiž stojí na tom, že komunikace mezi obviněným a obhájcem musí být před orgány činnými v trestním řízení utajena,“ uvedl Lichnovský.
Brněnské odposlechy
Shodou okolností se právě Zadeh nejspíše stal součástí dalšího pochybení brněnského soudu. Ten totiž povolil v roce 2018 odposlouchávání deseti výslechových cel ve vazební věznici v Brně-Bohunicích, což Česká advokátní komora označila za porušení práv.
„Pokud se tomu skutečně tak stalo, šlo o zjevné porušení práv garantovaných mezinárodními smlouvami a Listinou základních práv a svobod a bylo to učiněno institucionálním postupem osob, jimž je uloženo hájit zákon a které si musely být vědomy nelegálnosti svého postupu,“ uvedla komora v tiskové zprávě.
Odposlouchávány měly být místnosti půl roku na přelomu let 2018 a 2019, a to v rámci vyšetřování kauzy brněnského kriminalisty Vladimíra Machaly. „V té vazební věznici jsem v předmětném období byl minimálně dvakrát. Shodou okolností právě u klienta, u nějž došlo k omluvě (Zadeha – pozn. red.),“ podotkl Lichnovský.
Podle něj se přitom jedná o porušení ustanovení, dle kterého má být komunikace mezi advokátem a klientem tajná. Tedy zcela stejné porušení práva jako ve věci, za kterou se Česko muselo omluvit. „V aktuální věci pak jde právě o porušení této zásady. Povolené odposlechy, jakkoliv samy o sobě jsou zcela v souladu se zákonem, vedly k ohrožení této zásady v naprosto masovém měřítku. Bavíme se minimálně o desítkách, nejspíše o stovkách porad obhájců s obviněnými,“ mínil.
Ministr i sněmovna
Pravděpodobně nelegálními odposlechy v brněnské věznici se nyní bude zabývat nový ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), a to na podnět České advokátní komory. Prošetřovat věc bude také parlamentní sněmovní komise pro kontrolu odposlechů.
Výsledek dohody mezi Zadehem a soudem: podnikatel půjde na devět let do vězení
Číst článek
Zadeh byl loni v listopadu z brněnské vazební věznice podmíněně propuštěn. Na konci října totiž uzavřel s žalobcem dohodu o vině a trestu, kterou přijal devítiletý trest. Ve věznici strávil šest a půl roku a mohl tedy požádat o podmíněné propuštění.
Devítiletý trest byl souhrnný. Kromě daňových úniků z poslední kauzy byl již dříve ve vězení za ovlivňování svědků. V kauze daňových úniků při dovozu pohonných hmot figuruje včetně Zadeha čtrnáct obžalovaných, škoda je asi dvě a půl miliardy korun.
Soud začal ve věci ukládat první tresty v první polovině října. Šlo o obžalované, kteří se přiznali a se státním zástupcem uzavřeli dohodu o vině a trestu. Mnohaleté tresty vězení následně uložil i pětici obžalovaných, kteří se nepřiznali.
