Sedm poraněných labutí je nejhorší Silvestr v naší historii, říká šéfka ošetřovatelů záchranné stanice
Oběťmi silvestrovských oslav v Praze je také sedm labutí. Vyděsilo je veselí lidí, kteří slavili příchod nového roku. Labutě chtěly uletět, ale potmě narazily do tramvajového vedení nebo mostu. Jedna uhynula, druhou ošetřovatelé nenašli. Pět dalších je zraněno, jedna přijde o křídlo. Je to nejhorší Silvestr v historii naší stanice, říká pro iROZHLAS.cz vedoucí ošetřovatelka pražské záchranné stanice pro volně žijící živočichy Zuzana Pokorná.
Na Silvestra jste v centru Prahy na Vltavě zachraňovali sedm labutí. Jedna uhynula, rozbila si nárazem do tramvajového vedení na Mánesově mostu hlavu. Další se nepodařilo najít. A pět živých, ale zraněných labutí jste dovezli do záchranné stanice. Jaký je teď jejich zdravotní stav?
Zranění jedné z mladých labutí je vážné, protože měla otevřenou zlomeninu křídla. Bude se jí muset amputovat, protože už se nedá zachránit. Křídlo měla roztříštěné, utržené. Myslím, že ty čtyři další se vyléčí, ale bude jim to chvíli trvat. Dvě mají vážnější pohmožděniny. Nechtějí se moc hýbat, nechtějí chodit. Další dvě jsou víceméně v pořádku, byly potlučené jen trochu.
Vrátí se všechny do přírody?
Čtyři se určitě dříve či později v pořádku do přírody vrátí. Jedna bude mít doživotní hendikep. Myslím ale, že i ji pravděpodobně vrátíme do přírody, protože v Praze je výjimečná situace v tom, že na Vltavě mohou žít i hendikepovaní ptáci. Řeka je dlouhá, mohou plavat, kam chtějí, a díky přikrmování od lidí tam přežívají i labutě se zraněním.
Data k ohňostrojům: mrtví ptáci, těžké kovy ve vzduchu, výjezdy záchranky i náklady pro obce
Číst článek
Dá se odhadnout, jak dlouho bude rekonvalescence labutí po jednom silvestrovském večeru trvat?
Předpokládáme, že u těch, které mají vážnější zranění, to bude určitě tři týdny až měsíc. Ty s lehčími zraněními pustíme zhruba do týdne. Dvě tedy pustíme do týdne, tři u nás zůstanou měsíc.
Mohla byste popsat, co se jim stalo?
Všechny narazily v letu do překážky, protože kvůli silvestrovským oslavám, kdy byl hluk a záblesky, byly labutě splašené, vyděšené. Donutí je to vzlétnout a letět potmě, potom narazí do různých konstrukcí. Navíc letí v panice, to je ten problém, že labuť prchá. Tyto bohužel potkaly tramvajové vedení na Mánesově mostě. Tři z nich dopadly na Mánesův most a dvě na Karlův most, kde buď narazily do soch, nebo přímo do mostu.
Ošetřovali jste v souvislosti se silvestrovskými oslavami kromě těchto labutí ještě nějaká další zvířata?
Ne. Dostala se k nám sice ještě i jiná zvířata, ale ne v souvislosti s oslavami.
Prchající srny srazí auto
Stává se vám každoročně, že zvířata potřebují na Silvestra vaši pomoc?
Stává, každý rok nějaká ošetřujeme. Letos ale co se týče labutí a vůbec Silvestra, tak byl nejhorší za celou naši historii. Fungujeme od roku 2012. Během jedné noci, několika hodin, jsme jeli pro sedm labutí. To dříve nikdy nebylo. Jindy zvířata nacházíme během Silvestra a Nového roku, takže jich je třeba víc, ale je to během dvou dnů. Tohle ale bylo jen za silvestrovskou noc.
Ohňostroje porušují zákon o týrání zvířat i o ochraně ovzduší, tvrdí ředitel táborské zoo Korec
Číst článek
Jaké druhy zvířat ošetřujete?
Zvířata jsou to různá. Velmi často jsou to labutě, ale mohou to být srny nebo zajíci, kteří prchají z lesů a na silnici je srazí auto. Mohou to být i dravci, loni jsme měli káně lesní nebo třeba straku po nárazu. Také se k nám rozhodně nedostanou všechna. U menších zvířat je náhoda, že je někdo najde. Když to vyplaší drobné ptáky, kteří narazí do skla, tak je pravděpodobně ani nikdo nenajde.
Jak poznat vyplašené nebo zraněné zvíře? A hlavně jak mu správně pomoci?
Když zvíře někam narazí, nemůže třeba chodit nebo létat. Není schopné utéct. Podle toho to poznáme. Někdy to i vidíme, že kulhají nebo krvácejí. Obecně zvíře, které potřebuje pomoci, poznáme tak, že se chová jinak než normálně.
Vhodný postup je, aby nám lidé zavolali na naši pohotovostní linku 773 772 771, která funguje nonstop. A my se s nimi domluvíme. U některých zvířat není vhodné, aby je lidé sami chytali a někam je nosili. Je lepší, aby u nich jen počkali a sledovali, aby se nikam neztratila. U některých malých zvířat to je zase naopak. Když vám narazí drobný pták do okna, tak je lepší ho sebrat, dát ho do krabice a vzít ho domů do tepla a bezpečí. Je to různé, záleží na zvířeti a jeho zranění.
Oslavy bezpečné pro zvířata?
Je vůbec nějaký pro zvířata bezpečný způsob, jak by si lidé mohli užít ohňostroj, ale neohrožovali je? Pomohlo by třeba, kdyby efekty byly jen světelné, ale ne zvukové?
Myslím, že tohle všechno ještě není úplně prostudované. Některým zvířatům mohou více vadit záblesky, jiným naopak rány. Pravděpodobně je ale hluk horší než světlo. Zvířata se ale vždy budou bát.
Šlo by omezit na určitý čas a určitá místa. Nyní byl velký problém, že to bylo v centru Prahy u Vltavy, kde jsou stovky ptáků, protože je to zimoviště vodních ptáků. A lidé to odpalovali přímo u nich. Kdyby se to nekonalo v centru, ale na nějakém otevřeném prostranství, kde nejsou zvířata takto blízko, tak by to určitě bylo lepší.
Druhou věcí je časové omezení. V Praze je to naprosto neřízené, lidé odpalují petardy v podstatě celé vánoční svátky. A na Silvestra to začne po setmění, a pak Praha všude burácí a trvá to až do dvou hodin ráno. Pro první labuť jsme jeli v devět. A pro ty nejvíce postižené labutě, tu uhynulou a tu s utrženým křídlem, jsme jeli v jednu hodinu v noci. Zvířata nemají kam utéct. Kdyby to byla jedna nebo dvě hodiny na dvou, třech nebo čtyřech místech v Praze, tak ty dopady nebudou tak hrozné.
Na Národní muzeum se třikrát promítal novoroční videomapping. Ukázal děti jako budoucnost Prahy
Číst článek
Na místech, jako je třeba Letná?
Ano, tam se i ohňostroj dělal a nezaznamenali jsme žádný problém. Letná by pravděpodobně nebyl tak velký problém. Rozhodně byl velký rozdíl, když se to v roce 2013 konalo u Vltavy, když se to pak konalo u Letné, tak se to zlepšilo.
Co si myslíte o tom, že Praha zrušila novoroční ohňostroj a nahradila ho videomappingem?
Za nás to byl určitě správný krok. Když se dělá videomapping, tak to zvířatům myslím vůbec nevadí. Určitě to u nich nezpůsobuje žádný děs, rány jsou v tomto ohledu opravdu nejhorší. Jedna věc je samozřejmě tento velký ohňostroj, druhou jsou petardy a takové menší ohňostroje, kterých je všude plno.
Co by podle vás proti používání pyrotechniky pomohlo? Změna legislativy nebo třeba zdražení zmíněné pyrotechniky? Nebo něco úplně jiného?
Neznám přesně danou legislativu. Kdyby se to ale na Silvestra časově omezilo na jednu hodinu před půlnocí a jednu po půlnoci, tak ty problémy velmi ubudou. Sice to budou pro zvířata dvě hodiny hrůzy, ale většina z nich to přežije. Ale pokud je to takto neřízené a nekontrolované…
