Premiér chce předejít sporům v koalici, proto máme problém s deficitem, říká bývalý guvernér ČNB
„Myslím si, že cena energií jde nahoru na dlouhou dobu. Mám tak trochu pochybnosti, jestli se těm největším spotřebitelům, kterým bude pomáháno, dá pomoci dlouhodobě,“ říká v pořadu Osobnost Plus hlavní ekonom Generali CEE Holding a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
Problém trhu s energiemi je podle něj ve vytracení ruského dodavatele a v dlouhodobém podinvestování celého sektoru. „A v tomto okamžiku držet největší spotřebitele při životě dlouho nepůjde,“ dodává.
Na otázku, jestli je tedy stát má nechat „padnout“, odpovídá Singer oklikou: „Máme nejnižší nezaměstnanost v celém OECD. To je má odpověď.“
„Naše inflace je mimořádně vysoká a debata o tom, proč a jaká je, určitě není cesta ven. Nevede přes to, že budeme v ekonomice s nejmenší nezaměstnaností pomáhat zaměstnavatelům udržovat pracovní místa. To říkám s naprostou jistotou.“
„Cesta z inflace nevede přes pomoc zaměstnavatelům udržovat pracovní místa.“
Miroslav Singer
„To, že je inflace dvouciferná, že je tomu tak v mnoha ekonomikách a že jinde je vysoce jednociferná, je dílem chyby makroekonomických politik. Dalším dílem je šok z toho, co se na světě stalo – nejen po ruské agresi na Ukrajinu, ale i po pandemii. Po událostech, které se naštěstí neodehrávají tak často,“ vypočítává ekonom.
Makroekonomové selhali
Svou část viny mají podle Singera centrální banky, které začaly pozdě měnové politiky přitvrzovat. „Dřív měla reagovat i ČNB,“ domnívá se.
„Samozřejmě, že se to se zpětným pohledem do zrcadla hezky říká. Také si je dobré říct, že byla jedna z prvních – za nesmírné kritiky –, která reagovala. V tomto smyslu bych ji zas tak neostrakizoval, ale selhalo celé centrální bankovnictví,“ myslí si.
„Příští rok se čeká devítiprocentní inflace a těch 17 bude historie.“
Miroslav Singer
Když vysvětluje, co má na mysli špatnou makroekonomickou politikou, tvrdí, že tuto politiku principiálně dělají jen vlády a centrální banky.
„A do toho si můžeme ještě přidat další autority v Evropě, protože máme ten systém namixovaný.“
17procentní inflace znamená nejen růst cen, ale i znehodnocování úspor.
Za vysokou inflaci může špatná politika centrální banky, míní ekonom Havránek
Číst článek
„Česká společnost je šetřivá, a to znamená, že teď určitě znejišťujeme i spoření. Ale zásadní není to, co se stalo, ale to, co ty, co šetří, čeká. A v tom smyslu jim toho kus kompenzuje zvýšení úroků. Kde by člověk mohl ještě před rokem ukládat peníze za pět šest procent?“
Samozřejmě, že své hraje i 17,2procentní inflace. „Příští rok se čeká devět procent a těch 17 bude historie. Je tak jasné, že to není velký signál pro spořivost,“ uvažuje Singer. „Tak jak je ta hra rozehrána, jak se chová vláda pravého středu, tak inflace zase těžko spadne někam hluboko dolů. Na to, abychom zažili návrat, tak to by ceny musely padat masové – ale to nehrozí,“ komentuje.
Vlada by měla stát vyfukovat
Bývalý guvernér prý doufal, že vláda Petra Fialy (ODS) začne stát zeštíhlovat. „Měli jsme tady docela dlouhé období vlády levého středu, které nám stát nafouklo. No, já bych čekal – tedy teď už ne, ale doufal jsem –, že kabinet bude stát vyfukovat.“
„Máme pocit, že můžeme něco dostávat, aniž bychom za to něco platili.“
Miroslav Singer
„Máme koaliční vládu, pro jejíž vůdce je zásadní předcházet rozporům v koalici, nechodit do konfliktů. A pak se ten rozpočet vyvíjí tak, jak se vyvíjí. Druhým dílem a navzdory tomu, co se neustále cituje, nejsme státem, který je ve finančních problémech. Máme okamžitý problém s deficitem rozpočtu, ale nemáme žádný problém s financováním dluhu, s jeho emisí a tak dále.“
K poklesu cen nemovitostí dojde. Spíše ale očekávám jejich stagnaci, míní bývalý guvernér Rusnok
Číst článek
Není tady tak nějaký pocit vlády, že je to nutné řešit. „Třetím důvodem je, že máme nárokovou společnost…. Máme pocit, že důchodci mají dostat přidáno, zbrojit musíme, válku v Ukrajině musíme vyhrát, ceny energií se nesmí nikoho dotknout. Dohromady to vytvoří situaci, ve které rozpočet bytní. A inflace místo aby klesla, bude vyžadovat vyšší sazby a tak dál.“
„Stále máme pocit, že můžeme něco dostávat, aniž bychom za to něco platili,“ shrnuje Miroslav Singer.
A vláda potřebuje pouze udržovat svých 108 hlasů ve Sněmovně. „A to, co potřebuje na to, aby se zachovala další dva a půl roku, přece není plnění programu… Taky proto říkám, že největší neštěstí politika je, když se rozhodne naplnit program, se kterým byl zvolen,“ uzavírá.
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.