Skartaci tajných dokumentů na Hradě nařídil sám Mynář. Zahájena byla ještě ten den, kdy vydal pokyn

  • Mimořádnou skartaci na Pražském hradě nařídil loni v listopadu osobně vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář.
  • Podle zjištění Radiožurnálu a serveru iROZHLAS.cz to vyplývá z protokolu o výsledku kontroly Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ).
  • Hrad během skartace zničil utajovaný dokument ke kauze Vrbětice, který chtěla získat policie, aby zjistila, jestli na něm nejsou otisky prstů nebo DNA někoho nepovolaného. Bezpečnostní prověrku nemá například Mynář.
  • Dokument NBÚ uvádí, že Mynář vydal nařízení ke skartaci v ten samý den, kdy byla zahájena. Proč to bylo takhle narychlo, Hrad nevysvětlil.
  • Národní bezpečnostní úřad také potvrdil, že dokument byl zničen omylem, i když Hrad tvrdil, že „všechny skartované spisy bez výjimky byly v souladu s platnými právními předpisy vyřazeny a byly určeny ke zničení“.

Tento článek je více než rok starý.

Původní zpráva Praha (Aktualizováno: 15:03 28. 3. 2022) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vratislav Mynář na tiskové konferenci

Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Bylo to loni 29. listopadu, když na Pražském hradě začala mimořádná skartace utajovaných dokumentů. Prezident Miloš Zeman byl tehdy po návratu z nemocnice v izolaci kvůli nákaze koronavirem. Skartační komise se sešla narychlo. Ze zápisu z jejího jednání totiž plyne, že skartaci nařídil až ten samý den vedoucí Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Vratislav Mynář.

„Ve dnech 29. listopadu 2021 až 1. prosince 2021 byla v KPR provedena mimořádná skartace utajovaných dokumentů evidovaných v letech 2013 až 2021, a to na základě nařízení vedoucího KPR ze dne 29. listopadu 2021,“ píše Národní bezpečnostní úřad v protokolu o výsledcích kontroly.

Hrad skartoval vrbětický dokument ‚neobvykle brzy‘. Jiné úřady citlivé listiny ničí až po dvou letech

Číst článek

Dokument Radiožurnál a server iROZHLAS.cz získaly podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

„Je to absolutně neobvyklé, takhle profesionální instituce prostě nepostupují, ale mají své dlouhodobé plány,“ podivil se nad rychlostí Hradu předseda sněmovního Výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). „Pokud se měly skartovat dokumenty za předchozí období, tak to nemusela být mimořádná skartace,“ dodal.

Z jakého důvodu se na Hradě muselo skartovat takto narychlo, není jasné. Na dotazy nereagovali ani Mynář, ani prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, ani ředitel administrativní sekce Jan Novák.

Po vydání článku pouze vydal Hrad na svém webu krátké vyjádření, podle kterého vedoucí Kanceláře prezidenta republiky nemůže nařídit skartaci jednotlivých utajovaných spisů.

„Dle pravidla ‚need to know‘ nemá k většině z nich přístup. K povinnostem vedoucího Kanceláře prezidenta republiky patří vyhlásit skartaci a zřídit svým rozhodnutím skartační komisi složenou z prověřených osob. Tato komise se při vyřazování utajovaných dokumentů řídí platnou legislativou,“ stojí v prohlášení. 

„V Kanceláři prezidenta republiky proběhla podrobná kontrola Národního bezpečnostního úřadu, které byly předány veškeré informace. Výsledky kontroly potvrdily, že v rámci nakládání s utajovanými dokumenty zde nedošlo k ohrožení ochrany utajovaných informací. Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky jmenoval dne 25. 10. 2021 příslušnou skartační komisi, dohled provedla pracovnice Archivu Kanceláře prezidenta republiky,“ uvedl Hrad.

O dva dokumenty víc

Kancelář prezidenta republiky už dříve na svém webu tvrdila, že prověrka nic zásadního neodhalila a že proti protokolu nebude podávat námitky.

Hrad potvrdil skartaci spisu o Vrběticích, chybu odmítá. BIS nařkl, že ho doručila v hrubém nepořádku

Číst článek

Mluvčí Ovčáček pak dodal, že „důkladnou kontrolou NBÚ nebylo zjištěno, že by v případě utajovaného materiálu doručeného prezidentu republiky (tzv. vrbětická zpráva) KPR porušila zákon o ochraně utajovaných informací“.

Jenže tak jednoznačné to není. Radiožurnál z dokumentů vyčetl, že původně měla komise v plánu skartovat 676 utajovaných dokumentů pocházejících z let 2013 až 2017. Nakonec ale skartovala ještě dva navíc. Oba pocházely od Bezpečnostní informační služby (BIS) a jsou z roku 2021.

Prvním z nich byla zpráva o tom, proč policie z výbuchů ve Vrběticích podezřívá rozvědčíky ruské tajné služby GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu.

Jak upozornily Radiožurnál a týdeník Respekt, dokument chtěla letos v lednu od Hradu získat policie, aby zjistila, jestli na něm nejsou otisky nebo DNA někoho nepovolaného. Lidem v okolí prezidenta Miloše Zemana – poradci Martinu Nejedlému i Mynářovi – totiž chybí bezpečnostní prověrka.

BIS o Vrběticích informovala Miloše Zemana jako odpověď na úkoly, ktere jí zadal v říjnu 2020. Prezident tehdy požadoval jména ruských špionů i detaily živých operací. | Zdroj: Repro iROZHLAS.cz

Druhý dokument Hrad v jednacím protokolu označil jako „Zpráva o vybraných aspektech činnosti BIS v letech 2018 až 2020“. Úředníci při mimořádné skartaci zničili jeho utajovanou přílohu.

Vzhledem k tomu, že oba dokumenty pocházejí z roku 2021, měly být podle zákona zničeny nejdříve v roce 2023. Úřednici ale do protokolu napsali, že došlo k omylu. „Zničeno omylem, 30. 11. 2021,“ vepsala ručně poznámku do jednacího protokolu jedna z úřednic.

Záznam o skartaci dokumentů na Hradě | Zdroj: Repro iROZHLAS.cz

A potvrzuje to i zápis o provedené skartaci, který Radiožurnál a server iROZHLAS.cz získaly. „Dne 30.listopadu (...) došlo omylem ke zničení dvou utajovaných dokumentů, které byly skartační komisí určeny ke skartaci v roce 2023,“ stojí v něm.

Hrad přitom poté, co na kauzu upozornily Radiožurnál a Respekt, tvrdil, že zničení dokumentů proběhlo podle zákona. „Všechny skartované spisy bez výjimky byly v souladu s platnými právními předpisy vyřazeny, prošly archivním dohledem a byly určeny ke zničení,“ napsal Hrad na konci ledna na svém webu.

Hrad ‚omylem‘ skartoval další vyžádaný dokument. Argument o náhodě je nevěrohodný, říká Němeček

Číst článek

Kontrolu doporučil sněmovní bezpečnostní výbor začátkem února poté, co Radiožurnál a Respekt upozornily na skartaci vrbětického dokumentu. Jeho předseda Žáček nechápe, jak k takovému omylu mohlo dojít.

„Pořád je mi velkou záhadou, jak se mohly mezi stovky utajovaných dokumentů z předchozích let (z let 2013 až 2017, pozn. red.) dostat dva dokumenty z loňského roku, to je další záhada,“ pozastavuje se nad tím.

Listiny NATO

Podle bezpečnostního ředitele NBÚ Jaromíra Kadlece nyní výsledky zkoumá právní odbor úřadu, případně budou předány ministerstvu vnitra.

„Zjištění, která nebudou spadat do působnosti NBÚ, budou po vyhodnocení předána k vyřízení příslušnému správnímu orgánu,“ uvedl Kadlec.

Národní bezpečnostní úřad při prověrce odhalil chyby také u jiných dokumentů, které se mimořádné skartace netýkaly. Dva zaměstnanci Hradu podle protokolu nahlíželi do utajovaných listin Severoatlantické aliance z roku 2021, aniž byli v „příslušném seznamu oprávněných osob“. Požadovanou prověrku oba měli.

NBÚ nyní rozhoduje, zda s nimi zahájí správní řízení. V krajním případě oběma hrozí pokuta až půl milionu korun, jak již v minulosti upozornil server Aktuálně.cz.

Markéta Chaloupská, Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme