Staněk chce změny začlenit do vládní novely odpadového zákona. Pokud by jeho březnový pozměňovací návrh prošel, tak by mimo jiné zpětně posvětil trik skládkařů, díky kterému uměle stlačovali ceny a navyšovali kapacity skládek.

Pokuty od České inspekce životního prostředí a vysoké doplatky nárokované městy za tuto praxi nyní hrozí zejména odpadové společnosti AVE. Inspekce ji již několikrát pokutovala za to, že na své skládky zaváží i odpad, který ale oficiálně vykazuje jako konstrukční materiál. Obce za to zpětně požadují stovky milionů korun.

Domácnosti v karanténě nesmí třídit odpad. Ministerstvo chce chránit popeláře před nákazou

Číst článek

„Společnost AVE vykazovala, že odpady v rámci skládkování využívala, nikoliv že by je odstraňovala. Takže vykazovali nesprávné nakládání s odpadem,“ popisuje prohřešky společnosti ředitel odboru technické ochrany inspekce Lukáš Kůs.

Sama firma, ve které má menšinový podíl i miliardář Daniel Křetínský, jakékoliv pochybení odmítá. Jen v případě skládky v Čáslavi už ale středočeský krajský úřad AVE zatím nepravomocně vyměřil doplatek ve výši 128 milionů korun, a to pouze za rok 2018.

Firma se proti tomu odvolala. Celkově Čáslav kvůli nesprávnému ukládání odpadů požaduje až 600 milionů korun. A další města jí chtějí s požadavky na zpětnou úhradu poplatků následovat. O další miliony se zpětně uchází Státní fond pro životní prostředí.

Staňkův pozměňovací návrh by pro všechny tyto zpětné poplatky znamenal generální pardon. Původci odpadů v čele s AVE by tak ušetřili stovky milionů korun, o které by naopak přišla jednotlivá města nebo státní fond životního prostředí.

Stát se omluvil bývalému řediteli Národní galerie Fajtovi za odvolání z funkce, které způsobil Staněk

Číst článek

Sám Staněk hovor na téma svého pozměňovacího návrhu několikrát odmítl a na dotazy Radiožurnálu neodpověděl. „K pozměňovacímu návrhu novely zákona o odpadech se do jeho projednání v příslušném výboru nebudu vyjadřovat,“ napsal pouze v SMS zprávě Staněk s tím, že jednání výboru bude veřejné.

V odůvodnění svého aktuálního pozměňovacího návrhu dostupného na stránkách sněmovny přitom Staněk argumentuje, že pokud provozovatelé skládek použili na jejich zabezpečení místo písku či betonu vlastní odpad, tak tím našli jeho další využití a navíc ušetřili kapacitu skládek. „V takových případech pak ani nemohla vzniknout původcům odpadu poplatková povinnost k poplatku za ukládání odpadů podle zákona o odpadech,“ konstatoval v dokumentu Staněk.

Vládní novela je nyní ve sněmovně ve druhém čtení. Kdy o ní budou poslanci hlasovat, zatím není známo. Jasné je naopak to, že ministerstvo životního prostředí vedené Richardem Brabcem z hnutí ANO návrh z pera koaličního partnera nepodpoří. „Nebudeme s ním souhlasit, a to z důvodu problematického ustanovení o retroaktivitě,“ uvedla k tomu mluvčí úřadu Petra Roubíčková.

Firma AVE provozuje po Česku celkem sedm skládek. Čáslav, která se do vymáhání poplatků pustila nejostřeji, požaduje až šestisetmiliónové náhrady za roky 2016 až 2018. Právě taková měla podle tamního starosty Vlastislava Málka z hnutí Čáslav pro všechny být správná výše poplatků. Ve skutečnosti ale Čáslav od AVE za toto dvouleté období inkasovala za „trpění“ skládky na svém území jen 44 miliónů.

4:00

Evropa má kvůli koronaviru lepší emise, neřešené problémy životního prostředí ale zůstávají

Číst článek

Staňkův pozměňovací návrh proto Málka podle jeho slov velmi zaskočil. Ex-ministr kultury jde podle něj firmě AVE tzv. na ruku. „Dva roky se snažíme o zjednání nápravy, a když se dostavují první výsledky našeho úsilí, objeví se zčistajasna návrh, jak by to šlo všechno zmařit,“ stěžuje si čáslavský starosta.

Bývalý ministr kultury přitom za dva a půl roku jako poslanec podal dohromady tři pozměňovací návrhy. Předchozí dva předložil v únoru 2018 a týkaly se vodního zákona.

Sama společnost AVE se ke Staňkovu pozměňovacímu návrhu nechtěla vyjadřovat. Jakékoliv pochybení při evidenci odpadů nicméně firma dlouhodobě odmítá. Zvolený postup jí podle tiskové mluvčí Pavly Iváckové umožňuje jak zákon, tak povolení, které jí vydal krajský úřad Středočeského kraje.

„Při provozování skládky společnost AVE CZ dodržuje všechny podmínky stanovené zákonem o odpadech i integrovaným povolením a za těchto podmínek na skládku přijímá odpady a další materiály, jakož i vybírá a odvádí příslušné poplatky. Veškeré činnosti na skládce tak probíhají podle závazných aktů a rozhodnutí státních orgánů,“ napsala Ivácková.

Odpadky pod kontrolou. Města na Chrudimsku začínají čipovat popelnice

Číst článek

Úřady však postup firmy AVE při vykazování odpadů již několik let označují za nesprávný. Jako první si nesrovnalostí všimla Česká inspekce životního prostředí. Proto firmě AVE za tyto chyby udělila několik pokut až do výše dvou milionů korun. Kromě Čáslavi jde o pokuty související se skládkami u měst Benátky nad Jizerou, Hořovice či třeba Jindřichův Hradec.

Právě Jindřichův Hradec přitom patří mezi ta města, která se k vymáhání zpětných poplatků od společnosti podobně jako Čáslav aktuálně chystají. „Vyhodnocujeme dostupné informace a podklady v této věci, v závislosti na tomto bude rozhodnuto o případném dalším postupu,“ řekl k tomu tajemník tamního městského úřadu Karel Holý.

Staňkův návrh na plošné odpustky pro zpětné doplatky pak označil za nežádoucí a nevhodné. A ve stejném duchu se vyjádřil např. starosta města Mšeno Martin Mach (Strana zelených). S případnými právními kroky podle něj město zatím vyčkává na vývoj již probíhajících sporů: „Naše skládka je z těch dotčených nejmenší, tudíž nejde o tak vysoké hypotetické sumy.“

Účelem poplatků, které by Staňkův návrh zpětně odpustil, je kompenzace obcím za to, že skládku na svém území strpí. Další část poplatků pak získává Státní fond životního prostředí na tvorbu rezerv pro budoucí rekultivace. Poplatky má vyměřovat provozovatel skládky původcům odpadu.

4:09

Ochrana přírody se kvůli současné situaci potýká s nedostatkem peněz. Žádá veřejnost o pomoc

Číst článek

Jenže firma AVE dlouhodobě velkou část odpadů vykazovala jako konstrukční materiál skládky. Např. podle ředitelky Institutu pro cirkulární ekonomiku Soni Jonášové je takový postup nepřípustný. „Jen 20 procent odpadu by mělo být použito jako technické zabezpečení, lidově řečeno aby ta skládka držela pohromadě. Nicméně AVE za tyto konstrukční prvky označovala mnohem větší množství odpadu, což je samozřejmě v rozporu s legislativou,“ popisuje Jonášová.

Tím, že firma sama na skládku u Čáslavi odpady ukládá, chce peníze město zpětně i po ní. „AVE je provozovatel, který ty poplatky nevyměřuje a zároveň je původcem, který vyhrává velké zakázky především na odstraňování starých zátěží. Tak se sem poté navážejí i tyto odpady,“ popisuje starosta Čáslavi Málek. V důsledku toho již úřad firmě vyměřil doplatek zmíněných 128 milionů korun.