Škola jako byznys. Počet soukromých základek raketově roste, zřizují je i nespokojení rodiče

Od září začnou učitelé v Česku vyučovat na 40 nových soukromých základních školách. Zatímco v předchozím školním roce jich bylo u ministerstva zapsaných 157, v tom letošním jich bude 195. Jde o vůbec největší nárůst za posledních několik let. Nové školy vznikají například kvůli tomu, že je v některých regionech nedostatek vzdělávacích zařízení a také rodiče mají větší zájem o alternativní výuku. Jenže podle Svazu měst a obcí jde o dlouhodobý trend, který stát podceňuje.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

škola | Foto: Fotobanka Pixabay

Zatím jsou učebny v Naší základní škole v Litni prázdné, maluje se tu, stoly tu chybí, není tu ani tabule.

Přehrát

00:00 / 00:00

Počet soukromých základních škol roste. Natáčel o tom Václav Štefan

„Pro skupinu nejmenších dětí z první a druhé třídy je učebna světle zelená s tmavším tónovaným parníkem,“ ukazuje ředitelka Tereza Špinarová, jak by to tady mělo vypadat.

Nevypadá to jako klasické učebny, nejsou tady řady lavic, jsou tady ostrůvky, tabule umístěná v prostoru, sedačka. Vypadá to spíš jako společenská místnost než jako třída.

„Plánujeme učit hodně projektově, aby děti spolupracovaly jak spolu, tak s průvodcem,“ vysvětluje Špinarová.

Naše základní škola v Litni je jedna ze 40 nových soukromých základních škol, ve kterých by se mělo od září začít učit. V uplynulých letech jich přitom ministerstvo školství každoročně zaregistrovalo jen zhruba polovinu.

Třetina rodičů kritizuje systém vzdělávání

Resort si tento nárůst vysvětluje mimo jiné nedostupností škol v některých regionech, poptávkou po alternativním způsobu výuky nebo menším počtu žáků ve třídě.

„Ministerstvo si rozhodně nemyslí, že školy zřizované obcemi selhávají a kvůli tomu musí vznikat soukromé školy,“ říká mluvčí ministerstva Jarmila Balážová.

Podle ministerstva i veřejné základní školy můžou využívat alternativní formy výuky. Jenže jak ukázal loňský průzkum, třicet procent rodičů stále považuje český vzdělávací systém za špatný a domnívají se, že je potřeba ho změnit.

„Jsou to ti, kteří určují směr ve společnosti. Pokud tenhle trend nabude významnějšího rozměru, tak hrozí to, že se společenské, socioekonomické elity vyčlení,“ uvádí Bohumil Kartous, vedoucího komunikace společnosti EDUin, která se na šetření podílela.

Zkušenosti se školkami

Podle výkonného ředitele Svazu měst a obcí Dana Jiránka z ODS jde o dlouhodobý trend. V době, kdy byl nedostatek mateřských škol, vznikla řada soukromých a jejich provozovatelé teď pokračují i v dalších stupních vzdělávání, dodává Jiránek:

„Ti provozovatelé nabyli zkušenosti a uvědomili si, že pokud mohli s úspěchem nabídnout mateřskou školu, tak v tom mohou pokračovat dál, rozvíjet to a nabídnout totéž pro základní školu.“

Založit soukromou základní školu je ovšem administrativně i finančně velmi náročné.

Václav Štefan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru