Školákům jde nejlépe francouzština, nejhorší výsledky mají v matematice
Česká školní inspekce vyhodnotila jarní generální zkoušku testování. Podle jejich zjištění jde českým žákům 5. a 9. tříd nejlépe francouzština, naopak nejhůře jsou na tom v matematice. Další testování se chystá na jaro příštího roku.
Stát postupně vyzkoušel 160 tisíc dětí během tří týdnů. Zpočátku si ředitelé škol stěžovali na technické potíže. Jinak byli s testy spokojení.
Generální zkouška podle inspektorů ukázala, jaké formy úloh jsou vhodné pro testování jednotlivých dovedností žáků. Ti by tak v další zkoušce měli dostat jednoznačnější a srozumitelnější zadání.
Podle výsledků generální zkoušky není rozdíl mezi žáky základních škol a gymnázií tak propastný, jak se čekalo. Někteří školáci dopadli dokonce lépe než horší gymnazisté.
Inspektoři zjistili, že v matematice mají žáci 5. ročníků nejvíce problémů s geometrickými úlohami.
O výsledcích generální zkoušky testování žáků 5. a 9. tříd mluvil v Ozvěnách dne náměstek školní inspektorky Libor Vacek
V češtině byli nejméně úspěšní v úlohách na porozumění textu, což odpovídá i slabým výsledkům na mezinárodní úrovni ve čtenářské gramotnosti. Úlohy z češtiny proto budou příště více zaměřené na čtenářské dovednosti dětí.
V testech z cizích jazyků naopak dětem nedělaly problémy poslechové úlohy. Francouzština dopadla podle inspektorů nejlépe proto, že si ji vybrali gymnazisté.
Jen polovina dětí se dostala do vyšší úrovně, potvrdil to náměstek ústřední školní inspektorky Libor Vacek. Bilanci zkoušek lze podle něj rozdělit do dvou částí.
Plošné testování žáků má prověřit vzdělávací standardy, ty ale neexistují, varují odborníci
Číst článek
„První konstatování se vztahuje k vyvíjenému systému. Základní poznání z generálky je takové, že systém je funkční a že je možné touto cestou skutečně ověřovat výsledky,“ popisuje Vacek.
„Druhým zjištěním je, byť v tomto případě jsme zdrženliví v zásadních soudech, že tak zvané standardy většina dětí na základních školách skutečně ovládá na odpovídající úrovni. Dětí, které v tomto testu tak zvaně neuspěly, je opravdu nepatrné množství,“ dodává náměstek.
Testy nesrovnávají, ale ověřují
Na základě výsledků by neměl vzniknout žebříček kvality škol, ujišťuje Libor Vacek.
„Testy nejsou konstruovány jako srovnávací, ale jako ověřovací. Ověřování úrovně znalostí a dovedností vůči nějakému externě nastavenému standardu, který definuje, co by děti na konci své školní docházky měly znát,“ vysvětluje náměstek školní inspektorky.
Smyslem testování je poskytnout dětem, rodičům a školám určitou zpětnou vazbu. Mělo by ukázat, jak byl učební proces ve škole úspěšný.
