Školné bude odstupňované podle užitečnosti oborů, plánují experti

Typy oborů na vysokých školách by mohly hrát roli v případném splácení půjček na studium. Počítá s tím jeden z návrhů, který zazněl na koaličním jednání školských expertů. Podle ministra školství Josefa Dobeše by tím stát podpořil technické směry a obory, které jsou pro společnost důležité.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Studentka promuje na Jihočeské univerzitě | Foto: Jihočeská univerzita

„Právník vydělává výrazně vyšší peníze, tak se mu dají některé ‚horší‘ parametry ke splácení, sníží se podmínky, odkdy už se splácí. Technické nebo pedagogické obory se podrží dané hranice a splácet se bude až po dosažení průměrné mzdy,“ uvedl Dobeš.

Přehrát

00:00 / 00:00

Změny v plánech na zavedení školného představila v Ozvěnách dne redaktorka Radiožurnálu Klára Bílá a vyjádřil se k nim i místopředseda Rady VŠ Jiří Zlatuška

Stále také platí, že školné bude zavedeno od začátku akademického roku 2013/2014. Jeho výši si určí školy samy, nesmí však přesáhnout 10 000 korun za semestr. Škola by měla peníze dostat hned, studenti si na školné budou moci půjčit a splatit jej až po studiu.

Experti také diskutovali, jakým způsobem zajistit finanční podporu pro vysokoškoláky. Shodli se však jen na tom, že se na konkrétní podobě dohodnou až příští týden.

Otevřená zůstává i otázka, jestli budou půjčky zajišťovat komerční ústavy, nebo ministerstvem zřízená organizace. Hovoří se i o absolventské dani – rok po dokončení školy by se studentům připočítala jako procentní přirážka k dani z příjmů fyzických osob.

Rada VŠ školné odmítá

Školné odmítá například studentská komora Rady vysokých škol, podle níž by vedlo k zadlužení vysokoškoláků. Zkušenosti ze zemí, kde bylo školné zavedeno, prý ukazují, že poplatek za studium nemá žádné pozitivní dopady na kvalitu studia ani motivaci studentů.

Zástupci komory tvrdí, že školné způsobí jen snížení veřejných výdajů na vysoké školství. Vláda by podle nich neměla spojovat systém finanční pomoci se změnami, ke kterým má dojít po zavedení školného.

Předseda komory Miroslav Jašurek také nepřímo vyzval vládu, aby zvážila, jak moc stát zatíží jeho garance půjček a úroků, protože zvažované varianty se zásadně liší z hlediska náročnosti na státní rozpočet.

Univerzita Karlova - Karolinum | Foto: Mirko Kašpar

Kriticky se k návrhům staví i místopředseda Rady vysokých škol a bývalý rektor brněnské Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška: „Je to pořád velice nepřipravené. Výmysly typu jiného počítání průměrného příjmu pro různé profese, to mi přijde na hranici toho, kdy člověk neví, jestli se smát nebo plakat.“

„Sliby, které se objevují, vypadají velice lákavě, ale když se analyzuje, co by to vlastně znamenalo z hlediska praktického provádění i závazků pro stát a jeho rozpočet, tak se ukáže, že je to v poloze ‚slibem nikoho nezarmoutíte‘ a vymyslí se nějaká jiná zoufalost,“ říká Zlatuška.

Podle něj bylo zavádění školného ve všech zemích doprovázeno velkou počáteční investicí státu. Takové peníze na rozjezd systému školného však Zlatuška v Česku nevidí. Nejlepší by podle něj bylo celý plán na zavedení školného znovu přehodnotit.

„I v zemích, kde modely školného zpočátku vypadaly velice rozumně – zářným příkladem je Velká Británie – systémy velice rychle zdegenerovaly a nyní mají podobu, která neprospívá,“ dodává místopředseda RVŠ Jiří Zlatuška.

Klára Bílá, Mirko Kašpar, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme