Školní inspektoři by mohli učitelům radit, jak hodnotit žáky, myslí si odborníci
Česká školní inspekce by se měla věnovat metodické podpoře učitelů, tvrdí někteří odborníci. Zástupci samotné inspekce však namítají, že působí jako orgán státního dohledu a zabývat se hodnocením není její úlohou.
Pojetím České školní inspekce se dnes u kulatého stolu zabývali samotní zástupci inspekce, příslušného ministerstva a učitelů.
Například podle ministerstva školství by se inspekce do budoucna měla věnovat metodické podpoře učitelů a na základě zjištění, které o škole má, učitelům radila, jak mají se žáky pracovat a jak je hodnotit.
„Otázkou však je, zda si inspekce podle zákonů něco takového dělat může dovolit a jestli na to má kapacity,“ říká Tomáš Fořtek z organizae EDUin, která je zaměřená na vzdělávání.
O tom, jakým směrem by se školní inspekce měla ubírat, mluvili Tomáš Fořtek z EDUin a náměstek ústřední školní inspektorky Ondřej Andrys
Podle náměstka ústřední školní inspektorky Ondřeje Andryse je současná školní inspekce normována jako orgán státního dohledu, který může vykonávat pouze to, co jí přikazuje zákon.
„Metodická podpora učitelů, ředitelů a škol jako takových je dnes garantována jiným způsobem,“ říká Andrys s tím, že tuto podporu zajišťuje podle platných předpisů na úrovni školy její ředitel, případně metodické orgány školy.
Inspektoři pak podle něj hodnotí podmínky, průběh, výsledky vzdělávání, kontrolují dodržování všech možných norem a předpisů, které se váží na činnost škol a vzdělávacího systému jako takového.
Kontrolují také nakládání s finančními prostředky, soulad školních vzdělávacích programů či kontrolují, zda výuka v současných školách je realizována v souladu s pokyny státu.
Inspekce nehodnotí učitele
Impulzem debaty u kulatého stolu byla mimo jiné i zpráva OECD a jejích 39 doporučení. K nim se také Česká školní inspekce přihlásila. Podle Fořtka je důležité hlavně to doporučení, které klade důraz na takzvané formativní, neboli průběžné hodnocení.
„To znamená, že se žáci ve třídě, ale i učitelé a ředitelé škol při každém svém dalším kroku dozvídají, jak uspěli a v čem se mohou zlepšit, že se to nedozvědí jenom za čtyři roky na konci systémem uspěl jste, neuspěl jste,“ vysvětluje.
Andrys však argumentuje, že školní inspekce je u nás zaměřená zejména na hodnocení instituce z pohledu státního dohledu, nikoliv na hodnocení žáků či učitelů.
Je také přesvědčen o tom, že čeští učitelé hodnotit žáky umějí. „Jiná věc je, jestli ty, kteří to neumějí, by to umění měla naučit právě Česká školní inspekce,“ namítá s tím, že to by na centrální úrovni mělo dělat ministerstvo školství.
Podle Fořtka však učitelů, kteří umějí správně hodnotit, u nás mnoho není. „Učitelé metodickou podporu potřebují, a teď si pojďme říci, kdo to bude dělat, jestliže to nebude inspekce,“ podotýká Fořtek.
