Děti z nízkopříjmových rodin by mohly mít školky, družiny i školní obědy zdarma
Chudé rodiny by v budoucnu nemusely platit za školní obědy. Jak zjistil Radiožurnál, změny zvažují ministerstvo práce a sociálních věcí a resort školství. V současné době nemají děti z nízkopříjmových rodin nárok na bezplatný oběd ve škole automaticky, záleží na aktivitě školy nebo sociálních pracovníků. Obědy zdarma pak školy pokrývají z několika zdrojů. Kvůli rostoucím cenám školního stravování přitom počet zájemců o bezplatné obědy roste.
„Oproti loňskému školnímu roku máme vysoký nárůst dětí, které se snažíme podpořit v rámci toho, aby měly obědy zdarma. Ten počet narostl zhruba o 50 dětí… loni jsme měli 18 podpořených dětí,“ říká pro Radiožurnál ředitelka Mateřské a základní školy Tusarova v Praze 7 Monika Nezbedová.
Obědy pro děti z nízkopříjmových rodin hradí škola z několika zdrojů: z dotačního programu ministerstva školství, z evropského fondu přes resort práce a sociálních věcí, z obědového konta Prahy 7 a z programu pražského magistrátu.
„Samozřejmě to všechno s sebou nese spoustu papírování, žádostí, dokladování, tabulek. V každém projektu jsou třeba trochu jinak nastavené podmínky. To znamená, že musíme sledovat, aby ty děti podmínky splňovaly, a třeba i hledat možné zdroje, což zabírá čas. Takže kdyby byla možnost nějakého jednoho čerpání, tak by to za naší školu určitě bylo velmi přínosné,“ dodává.
Sjednocení systémů
Sjednotit a zjednodušit systém školních obědů zdarma teď chce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL.
„Hlavně, ať dokážeme opravdu lépe postihnout tu potřebu v tom území, protože dneska je to o tom, že musí být aktivní škola. Takže to automaticky neznamená, že je to k dispozici všude, kde je to potřeba dítěti a jeho rodině nabídnout,“ říká Jurečka.
Vláda schválila aktualizaci svého programového prohlášení. Změny se dotknou energetiky či školství
Číst článek
Ministerstvo proto zvažuje, že by dítě mělo nárok na obědy zdarma automaticky, pokud by rodina pobírala některou ze sociálních dávek – buď pomoc v hmotné nouzi, nebo přídavek na dítě.
Úředníci teď propočítávají, kolik by tyto varianty stály. V budoucnu by se totiž podle ministerstva školství mohly hradit přímo ze státního rozpočtu.
„V současné době je financování obědů do škol pouze z dotačních prostředků – z národních nebo z evropských. To samozřejmě úplně systémové není,“ vysvětluje ředitel odboru sociální integrace resortu práce David Beňák.
Pomoc jen pro někoho
Podle ředitele vzdělávacích a sociálních programů Člověka v tísni Jana Černého by ale obědy zdarma pro děti z rodin v hmotné nouzi pomohly jen malému množství žáků. I proto, že by na dávku nedosáhli rodiče se špatně placeným zaměstnáním.
České školství je mišmaš. Nikdo neví, kdo má školy reálně řídit, kritizuje podnikatel v oboru
Číst článek
„Protože ta rodina technicky v hmotné nouzi není a je to třeba rozdíl jen několika set korun, jestli do té kategorie spadá, nebo nespadá,“ vysvětluje Černý.
Dávky pomoci v hmotné nouzi dostává zhruba 60 000 rodin. Přídavek na dítě pak přibližně 370 000 rodin. Resorty práce i školství zvažují také další varianty a formy pomoci.
„Záměrem je samozřejmě soustředit se hlavně na obědy ve školách, ale na stole je i myšlenka, že bychom se mohli zabývat takzvanými dalšími náklady souvisejícími se vzděláním, jako je takzvané školkovné nebo platby v družinách,“ říká David Beňák.
A ministerstvo školství chce zajít ještě dál. Navrhuje propočítat náklady v případě, že by na obědy zdarma měly nárok všechny děti bez rozdílu nebo kdyby stát dotoval větší část z celkové ceny oběda. Jakou formou a kterým dětem pomoct, chtějí ministerstva práce a školství rozhodnout do konce letošního roku.
