Školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost: Chceme zvýšit platy o 15 procent
Školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. Vadí jim, že vláda odkládá rozhodnutí o zvýšení platů učitelů a dalších pracovníků ve školství. Řekl to šéf školských odborů František Dobšík. Členové kabinetu se v pondělí shodli na tom, že chtějí učitelům přidat. Nedohodli se ale, od kdy jim přidají a kolik. Učitelé se proto začnou připravovat na stávku.
„Obávali jsme se, že se vláda nebude schopná dohodnout a nastolit slíbené priority. Nemůžeme tomu přihlížet. Vstupujeme do stávkové pohotovosti,“ řekl předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství (ČMOS) František Dobšík.
Odboráři trvají na zvýšení platů učitelů o 15 procent a platů nepedagogických pracovníků o deset procent, a to od listopadu. Dohromady požadují 13 miliard korun navíc.
„Stávková pohotovost pro nás znamená, že budeme dál vyjednávat. Nejsou to zavřené dveře, je to zdvižený prst," doplnila místopředsedkyně ČMOS Markéta Seidlová.
Jejich kroky podporují i ostatní svazy. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly se během následujících 24 hodin rozhodnou, zda se ke stávkové pohotovosti připojí.
Školy zavřou, učitelé přestanou učit
Pokud by se stávka konala, mohla by podle odborářů trvat jeden či více dnů, zavřely by se školy a učitelé by přestali učit. Odbory uvažují o několika termínech, kdy by případnou stávku mohly vyhlásit.
Očekávají, že by ji pak mohlo podpořit 70 až 80 procent škol. Stále ale doufají, že k ní nebudou muset přistoupit. Nyní začnou odboráři školám posílat informace o tom, jak se mají na stávku připravit.
Jednání o zvýšení platů jsou součástí debat o tvorbě státního rozpočtu na příští rok. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) v návrhu rozpočtu na příští rok vyčlenil na růst platů v celém veřejném sektoru 12 miliard korun, což na uspokojení požadavků na vyšší platy nestačí.
„Já se domnívám, že peníze jsou a jsme schopni je najít,“ řekl v reakci na vyhlášení stávkové pohotovosti ve vysílání České televize ministr školství Stanislav Štech za ČSSD. „S kolegy z odborů jsem v kontaktu, znám jejich argumenty, které jsou neprůstřelné,“ dodal.
„Věcně jsme s deklarovanými požadavky odborů ve shodě, to říkáme opakovaně. Stávkovou pohotovost považuje pan ministr i další členové vedení MŠMT za logický důsledek, protože nenaplnění slibů, které opakovaně dostávají učitelé a další pracovníci v oblasti školství, vedou pochopitelně k frustraci i ostřejším reakcím,“ řekla pro Radiožurnál mluvčí resortu Jarmila Balážová s tím, že se ministr chce sám s odbory sejít, jakmile mu to zdravotní stav dovolí.
Klid a dialog
Zvyšovat již schválený 50miliardový schodek rozpočtu žádná z koaličních stran nechce. Odboráře vyzvaly ke klidu a dialogu. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by se o platech mělo rozhodnout do konce září.
Koaliční strany se nejdřív chtějí dohodnout na tom, odkud peníze pro učitele vezmou, a poté se chystají rozhodnout o míře zvýšení platů. Další peníze by na ně zřejmě mohly jít z nevyčerpaných rezerv ministerstev a také z peněz, které do rozpočtu proudí díky úspěšnému vývoji ekonomiky.
Strany se ale liší v názoru na to, zda mají učitelé dostat přidáno už od listopadu, nebo až od začátku příštího roku.
Nízké platy učitelů kritizují odborníci dlouhodobě. Odbory chtějí docílit zvýšení platů v regionálním školství do roku 2020 na 130 procent průměrné mzdy v Česku, která v letošním druhém čtvrtletí činila 29 346 korun.
Výběr největších protestů ve školství
28. ledna 1997 - Začala řetězová stávka pracovníků ve školství na podporu mzdových požadavků. Postupně se jí zúčastnilo asi 65 000 lidí. Po měsíci byla stávka přerušena a odbory svolaly demonstraci na pražské Staroměstské náměstí. Tam se 12. dubna sešlo podle policejních odhadů 7000 až 8000 lidí.
9. června 2003 - Více než 300 učitelů, studentů i uchazečů o studium se zúčastnilo výstražné hodinové stávky na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Protestovali proti nedostatečnému financování vysokých škol a nízkým platům.
1. září 2003 - Při jednodenní výstražné stávce, která byla největší událostí svého druhu ve školství, pedagogové mimo jiné žádali zachování 13. a 14. platů v plné výši. Podle ministerstva školství se do stávky zapojilo 2609 škol, předškolních a školských zařízení. Podle školských odborů stávkovalo 3020 zařízení, celkem se do akce zapojilo okolo 72 000 učitelů a dalších zaměstnanců škol. Protest se obešel bez větších problémů, jen občas neměli rodiče, děti či učitelé o stávce dostatek informací a vážili do školy zbytečnou cestu. Soukromé ani církevní školy až na výjimky nestávkovaly.
4. prosince 2007 - Školské odbory odpověděly stávkou na neúspěšné jednání o navýšení rozpočtu na rok 2008 o tři miliardy korun. Zapojilo se do ní 128 352 pracovníků, což byla více než polovina zaměstnanců regionálního školství. Stávkovalo asi 5850 škol ze všech zhruba 10 500 regionálních. Dalších asi 1500 škol odborářům vyjádřilo podporu. Několik set stávkujících učitelů demonstrovalo v centru Prahy u ministerstva školství a před Poslaneckou sněmovnou.
9. června 2008 - Do stávky kvůli platům se zapojila více než polovina mateřských, základních a středních škol. Podle školských odborů protest podpořilo kolem 130 000 pracovníků ve zhruba 6000 školách z celkem více než 10 000 regionálních. V Praze před sídlem vlády demonstrovalo až 4500 lidí proti vládním reformám veřejných financí.
28. února 2012 - Na protest proti chystaným reformám vysokých škol začal na vysokých školách týden neklidu. Podle studentských předáků se do něj zapojilo nejméně 20 000 lidí z 12 měst. Ministr Josef Dobeš (VV) tehdy řekl, že v reformě bude pokračovat. Dobeš ale následující měsíc oznámil rezignaci a jeho nástupce ve funkci Petr Fiala se návrh kontroverzní reformy vysokých škol rozhodl stáhnout.
5. září 2017 - Školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. Vadí jim, že vládní koalice odkládá rozhodnutí o zvýšení platů učitelů a dalších pracovníků ve školství.
