Dávejte žákům slovní hodnocení, vyzývají s koncem pololetí šéfinspektor Zatloukal i expert z EDUinu

Většina školních lavic po vánočních prázdninách zeje prázdnotou. Do tříd se vrátili pouze prvňáci, druháci a žáci speciálních škol. Ostatní musí pokračovat v distanční výuce. Například maturanti se přitom ocitají v nezáviděníhodné situaci. „Přišli nejen o podstatnou část letošního školního roku, ale prakticky i o polovinu toho loňského,“ upozorňuje ředitel Gymnázia Ústí nad Labem a místopředseda rady Asociace ředitelů gymnázií Alfréd Dytrt.

Speciál Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

První školní den v gymnáziu Jana Keplera v Praze. Studenti v rouškách. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal má ale za to, že maturanti mají třeba oproti deváťákům – které také čeká přechod do dalšího stupně vzdělávání – několik výhod: „Mají dost velkou motivaci z hlediska další profesní dráhy, jsou starší a samostatnější.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Miroslav Hřebecký: Ohromným způsobem narůstají nerovnosti a motivace dětí se rozplizává do ztracena

Vůbec nejhůř jsou na tom ale v tuto chvíli studenti tříletých učebních oborů, myslí si. „Jejich praktická výuka vůbec neprobíhala a přechod do praxe bude obtížný.“

S odhlédnutím od věku studentů nebo typu vzdělávacího zařízení vidí Miroslav Hřebecký ze společnosti EDUin zásadní problém distanční výuky ve zvětšujících se rozdílech mezi jednotlivými dětmi.

„Největší problém, který souvisí s distanční výukou, je to, že ohromným způsobem narůstají nerovnosti ve vzdělávání. Sociálně znevýhodnění žáci z toho vyjdou jako ti nejvíce poražení.“

Proto bude podle Hřebeckého při návratu ke klasické výuce velmi záležet na citlivosti přístupu každého vyučujícího a toho, jak danou problematiku zohlední.

Slovní hodnocení a sebehodnocení

Ústřední školní inspektor Zatloukal připomíná, že učitelé pro závěr pololetí zvažují i jiné způsoby hodnocení, než jsou klasické známky. „Žáci musí získat nějakou zpětnou vazbu o tom, jak jejich vzdělávání probíhalo, a hodnocení může mít různou podobu.“

Dodává, že školy by měly zohlednit podmínky vyučování a zvolit třeba slovní způsob hodnocení. „Je náročnější, ale dává komplexnější zpětnou vazbu. A je také jistou formou pozitivní motivace.“

Hosté speciálu

  • Tomáš Zatloukal, ústřední školní inspektor
  • Alfréd Dytrt, místopředseda rady Asociace ředitelů gymnázií za Ústecký kraj, ředitel Gymnázia Ústí nad Labem
  • Miroslav Hřebecký, EDUin

S tím souhlasí i Hřebecký a říká: „Na způsobu hodnocení se může hodně pokazit, ale může se proměnit i ve velkou příležitost.“

Ke škále typů klasifikace by přidal ještě sebehodnocení, které mu v debatách o možnostech pedagogů zatím chybí. „Učitelé by měli zahrnout platformu sebehodnocení dítěte – když na ni nastoupíte, tak automaticky budujete partnerský přístup a zodpovědnost.“

Speciál Lukáše Matošky uzavírá Hřebecký slovy o důležitosti dlouhodobé motivace. Obává se totiž, že pokud žáci neuvidí příslovečné světlo na konci tunelu, bude se jejich motivovanost postupně „rozplizávat do ztracena“.

Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Lukáše Matošky.

Lukáš Matoška, Zuzana Marková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme