Chceme, aby asistenti pedagoga byli plnohodnotnými zaměstnanci škol, říká Černý z ministerstva školství

Ministerstvo školství připravuje nový způsob, jak se budou přidělovat asistenti pedagoga. Jejich nasazení teď schvalují pedagogicko-psychologické poradny. Nově by se počet asistentů ve škole vypočítával podle několika parametrů, například podle počtu tříd a jejich naplněnosti. Některé školy nový systém kritizují. Radiožurnál mluvil s ředitelem odboru základního vzdělávání ministerstva školství Michalem Černým, který má přípravu změn na starost.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Základní škola a děti

Cílem není ušetřit, nově by se počet asistentů ve škole vypočítával podle několika parametrů, například podle počtu tříd a jejich naplněnosti. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Proč je takzvaná parametrizace asistentů pedagoga potřebná?
Cílem primárně není za asistenty ušetřit. Naším cílem je to zjednodušit, udělat z asistentů rovnoprávné zaměstnance škol, kteří by byli stabilní součástí školy, mohli mít smlouvy na neurčito a tak dále.

Chceme, aby nebyli chápáni jako jakési služebnictvo žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, ale jako pedagogičtí pracovníci, kteří pomáhají učiteli zvládnout třídu, ve které je nějaký problém.

Autistické děti mívají nadprůměrný intelekt. Ve škole jim pomáhá se začleněním asistent pedagoga

Číst článek

Ministerstvo školství se v tomto ohledu vyvinulo. Na začátku jsme možná až příliš ignorovali realitu. A vlastně hned po prvních jednáních se ukázalo, že ta cesta v současné situaci není správná.

My jsme to uznali a snažíme se postupně co nejvíce přiblížit reálné situaci, která ve školách existuje, tak, aby skutečně nedošlo k nějakým zásadním výkyvům.

Ale zároveň chceme sledovat všechny cíle, kvůli kterým parametrizaci děláme. To znamená větší stabilitu, větší trvalost, tím pádem vyšší kvalitu lidí, kteří asistenty budou dělat, jejich větší kvalifikovanost. Protože když vědí, že to je práce, kterou budou dělat dlouho, třeba celý život, tak jim bude stát za to se lépe vzdělat. Budou to plnohodnotní zaměstnanci škol.

Systém podpůrných opatření tak, jak funguje dnes, má spoustu rezerv. Kritici našeho nového systému na ně teď rádi zapomínají. Jeden z problémů je, že je spousta tříd, kde je jasné, že by tam asistent být měl, ale protože se to nevejde do škatulek, na základě kterých se asistenti aktuálně přidělují, tak tam dnes nemůže oficiálně asistent být.

A toto parametrizace napraví. Ředitel bude moct rozhodnout, kam ve škole asistenty dá. Takže já si za sebe myslím, že tam opravdu jsou samé výhody.

Je ve hře nějaký hybridní model? Že by se k novým parametrům zároveň v některých případech mohli přidělovat i asistenti pedagoga přímo žákovi tak, jak je to teď?
Jakkoli tomu rozumím, a není to úplný nesmysl, tak za mě by to znamenalo, že některé cíle parametrizace, které jsme si dali, prostě nesplníme. Za prvé budou nadále dvě kategorie asistentů. Ti na neurčito a ti, kteří budou žít jenom na základě toho, že je nějaké podpůrné opatření na rok.

Autistkou až po třicítce. ‚Nemluvila jsem správně, ale vnímala jsem. I teď by pomohl asistent,‘ říká Bára

Číst článek

Za druhé ti na neurčito budou asistenti pedagogů a ti na žáka budou zase vnímáni jako asistenti žáků, ti skoro osobní asistenti, a to je to, čemu se chceme vyhnout. Čili my se naopak snažíme parametry nastavit tak, aby toto vlastně nebylo třeba. Aby potřeba žáků přímo v parametrech byla zohledněna.

Poslední změna v plánované parametrizaci spočívala právě v pravidlech pro žáky s třetím stupněm podpůrných opatření (stupňů je celkem pět, nárok na asistenta vzniká u žáka s třetím a vyšším stupněm podpůrného opatření. Stupeň diagnostikuje pedagogicko-psychologická poradna, pozn red.).

My jsme přešli k tomu, že nezohledňuje podíl těchto žáků, ale budeme zohledňovat počet. To znamená, že i na žáka s třetím stupněm podpůrného opatření tam nějaký asistent bude. Ale aby byla zajištěna větší stabilita, tak to nemůže být po jednom dítěti. Aby se to měnilo s každým jedním dítětem ve třetím stupni. Takže teď navrhujeme skoky po třech. Čili na jednoho až tři žáky bude nějaký úvazek. My tuto chvíli navrhujeme 0,5.

Chci zdůraznit, že u třetích stupňů už může být asistent pedagoga, ale taky nemusí. Spousta žáků ve třetím stupni ho nemá. My jsme si udělali průzkum a víme, že zhruba 70 procent žáků ve třetím stupni má asistenta napsaného.

A to taky znamená, že 30 procent ho napsaného nemá. Navíc z těch, kteří ho mají napsaného, tak spousta asistentů je sdílených. To znamená, že jsou třeba dva nebo tři žáci se třetím stupněm v jedné třídě, ale mají dohromady jednoho asistenta.

Zkoušení do školy patří. Děti nemohou jen objevovat, míní odborník na vzdělávání Orság

Číst článek

Další věc, která ještě vyplynula z našich posledních zjištění, je, že průměrný úvazek asistenta pedagoga je 0,63. Protože 90 procent práce asistenta je přímá pedagogická činnost.

A 40 hodin týdně se žádná třída neučí, takže asistent nemusí mít vlastně plný úvazek. Učitel má přímou pedagogickou činnost třeba 22 hodin, u asistenta na plný úvazek je to 36. Toto žádná třída nemá.

Tím pádem nelze uvažovat způsobem, že co úvazek, to asistent. Naopak v podstatě daleko více realitě se blíží představa, že co půl úvazek to asistent nebo co úvazek, to dva lidi. Tak to je náš poslední aktuální návrh, který máme napsaný na papíře a už ho diskutujeme.

Jak je to s žáky, kteří mají přiznaná podpůrná opatření ve čtvrtém a pátém stupni?
Tam už je ten asistent, dá se říct, nezbytný. V každé třídě, kde je žák čtvrtého nebo pátého stupně, tak tam navrhujeme 0,75 čili tříčtvrtinový úvazek. Tam je asistent celou dobu. Dodal bych, že tady ještě zvažujeme nějaké doplnění, tohle se ještě může vyvíjet. V této chvíli to máme vymyšlené tak, že v každé třídě, kde takové dítě je, tak bude asistent.

A řeší se otázka, zda by nebylo jednodušší každému takovému dítěti asistenta přiznat, i kdyby byly dva v jedné třídě. Tříd, kde je více žáků se čtvrtým stupněm, je naprosté minimum. Ono vůbec celkově žáků se čtvrtým a pátým stupněm není v běžných třídách mnoho. Natož aby byli v jedné třídě.

Kolik žáků se čtvrtých a pátým stupněm podpůrných opatření chodí do běžných škol celkem?
Řádově jde o stovky. Čtvrtých stupňů máme něco přes tisíc. V pátém stupni to jsou desítky. Nízké desítky žáků v rámci všech škol v České republice.

Kvůli romskému původu byl umístěn do zvláštní školy, nyní mu Česká republika musí zaplatit sto tisíc

Číst článek

Pojďme ke konkrétním obavám a výtkám některých organizací. Například Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání se obává, že vlivem paušálně nastavených parametrů některé děti o asistenty pedagoga přijdou. Spolek Nautis, který podporuje děti s poruchou autistického spektra, se obává téhož…
Podle mě, co jsem tady řekl, tak tím je to zcela pokryté. Protože toto jsou pořád parametry, které souvisí s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Ale pak, kdyby to nestačilo, je tu ten základní parametr školy, který ředitel může využít třeba i pro druhého asistenta ve třídě, kde by to bylo třeba nezbytné.

Ale pokud to nebude potřeba, tak on naopak ty asistenty v základním parametru může využít ve třídách, kde dneska asistent vlastně být teoreticky nesmí.

Tam, kde třeba je spousta problematických dětí, které prostě nemají asistenta napsaného z nejrůznějších důvodů. Někdy i proto, že rodiče jen do poradny prostě nechtějí jít. Takže tady vidím obrovskou šanci pro ředitele si asistenty v té škole dát tam, kde je děti nejvíc potřebují.

Kolik času ještě máte na to parametry takto ladit? Kdy musí být hotovo?
Má to platit od ledna 2024. Ale září 2023 to už bude ten školní rok, kterého se to bude týkat, takže zřejmě předem už s tím budou muset ředitelé škol počítat. Základní principy, které přijdou do zákona, ty už jsou de facto dány. Ty skutečně spěchají. Ale zároveň tam vlastně nejsou ta konkrétní čísla. Na ta máme ještě relativně dost času.

Mezi uprchlíky z Ukrajiny je až deset tisíc učitelů. Ministerstvo školství chce, aby učili i v Česku

Číst článek

Ale zároveň je nám jasné, že ve chvíli, kdy se parametry budou schvalovat, tak lidé, kteří o nich budou rozhodovat nebo k nim vznášet připomínky, tak je budou chtít znát, aby si to uměli v praxi představit.

Takže my na ta čísla máme času dost a zároveň nemáme. Proto s tím takto finišujeme a snažíme se to neustále vymýšlet lépe a lépe, abychom skutečně ty připomínky maximálně zohlednili.

Spousta z nich, nebo spíš všechny, mají nějakou hlavu a patu. Vlastně spousta z nich je opravdu namístě. Zároveň samozřejmě vždy je třeba to brát tak, že zde máme nějaké možnosti a hledáme cestu.

Ty připomínky si, jako u všeho, někdy i trošku odporují. My nemůžeme vyhovět úplně všem, ale snažíme se věcně, ideově všem vyhovět tak, aby ten systém nakonec všichni uznali. A já věřím, že se to stane. Je určitě lepší než situace, která je tady teď.

Eva Mikulka Šelepová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme