Školy dostanou další peníze z EU, z grantů za 3,6 miliardy
Mimopražské školy dostanou na zvýšení kvality vzdělávání další peníze z Evropské unie. Ministerstvo školství jim přes kraje pošle 3,6 miliardy korun v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Peníze se rozdělí do tří oblasti. Na kvalitnější výuku, posílení asistentů pedagoga tak, aby byly zachovány rovné příležitosti pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, a na další vzdělávání pedagogických pracovníků.
Školy ale nemůžou peníze použít na projekt, který už teď financují ze zdrojů Evropské unie. Jde už o druhou výzvu. V prvním kole ministerstvo krajům poslalo 6,6 miliardy korun. Školy z toho zatím vyčerpaly jen 700 milionů. Čas mají do roku 2013, na nové projekty až do roku 2015.
Ministr školství Josef Dobeš připouští, že čerpání bylo dosud pomalé. „Nebudu se tajit tím, že čerpání bylo pomalé a musí zrychlit. Máme nastavena opatření a jsme připraveni to dohnat a dočerpat,“ řekl Radiožurnálu.
Podle ministerstva školství připadá na jednu školu přibližně milion korun. Není to ale omezení. Školy budou o peníze usilovat prostřednictvím takzvaných globálních grantů, obecných programů předložených jednotlivými kraji. Na každý kraj pak připadají tři.
Hejtmani už vědí kam s penězi
Rozhodnutí o dotaci převzali na ministerstvu školství hejtmani jednotlivých krajů. Předsedu Asociace krajů a hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška potěšilo, že konkrétně na Jižní Moravu bude díky operačnímu programu vzdělání pro konkurenceschopnost posláno třeba na atraktivitu technických a přírodovědných oborů více než 100 milionů.
Zároveň využil příležitosti schůzky na ministerstvu k tomu, aby vyzval ministra Dobeše ke zpracování analýzy dopadů plánovaného zvýšení DPH na celý resort. Podobně chce oslovit i další členy vlády.
Jak přičleněné peníze z Evropské unie použít ví přesně i hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas. „Vybavení škol a školní pomůcky to je to, co nás pálí a bude-li možno peníze na toto použít, tak je určitě tak použijeme,“ uvedl.
Jak investovat ve školách? Do knih nebo do asistentů
„Otázkou je kolik z těch 3,6 miliardy se investuje do toho, aby grantový systém byl inteligentní a funkční, to zatím není,“ upozorňuje Ondřej Hausenblas z Katedry české literatury Pedagogické fakulty UK.
„Přimlouval bych se, aby hodně peněz šlo do proměn systematických,“ říká Hausenblas. Přemýšlel by taky, aby se hodně peněz vrátilo. Takovou investicí by pak mohly být knížky na čtení všeho druhu. „Když tohle není, vzniká nám 30 procent patnáctiletých, kteří si neumějí přečíst návod na použití acylpyrinu,“ varuje Hausenblas.
Hausenblas také apeluje na nižší byrokratizaci českého školství. Školy by si podle něj měly moci dovolit asistenty, aby učitelé mohli dělat práci mozkem a ne práci úřednickou.
Školám přijde finanční injekce, některé ale zaniknou
Byrokratizace zatěžuje učitele i podle mínění ministra Dobeše. Spolu s testováním žáků a rušením a slučováním některých neefektivních škol je to hlavní úkol do budoucna. V blízké době se má však rozhodnout o tom, které školy zaniknou v rámci takzvané optimalizace sítě škol.
O tématech evropských dotací pro školy a i o plánovaném rušení a slučování některých základních a středních škol diskutovali ve večerních ozvěnách dne ministr školství Josef Dobeš a místopředseda Asociace ředitelů gymnázií Alfréd Dytrt
„Demografie České republiky se nějak vyvíjí, ubývá dětí a máme předimenzovanou síť středních škol. Každé dítě se dostane kamkoliv bez ohledu na jeho nadání a předpoklady,“ myslí si Dobeš. „Je na hejtmanech, aby vybrali ekonomicky neefektivní školy,“ dodává. Pro fundované posouzení, jaká škola funguje dobře a jaká ne, ale u nás podle místopředsedy Asociace ředitelů gymnázií Alfréda Dytrta neexistuje.
V souvislosti s rušením některých ústavů se také hovoří o předimenzovanosti počtu víceletých gymnázií u nás. „Nechci omezit jen víceletá gymnázia, jak je mylně interpretováno, měly by ale zůstat centry excelence,“ míní Dobeš.
Jedno je ale podle Dobeše i Dytrta jisté, školy jsou dlouhodobě podfinancované, díky grantům i díky optimalizaci sítě škol by se měla zlepšit kvalita vzdělávání.
