Školáci využívají možností doučování, podle inspekce mají mezery ve vzdělání desetitisíce dětí
Do podzimního doučování na základních školách se podařilo zapojit většinu žáků, kteří ho po distanční výuce potřebují. Vyplývá to z odpovědí ředitelů škol, které Radiožurnál oslovil. Ministerstvo školství na program doučování od září do prosince poskytlo celkem 250 milionů korun. Podle červnového průzkumu České školní inspekce má závažné mezery ve znalostech a dovednostech nejméně 36 a půl tisíce školáků.
Učitelka Základní školy Pečky na Kolínsku Eva Zajícová píše na tabuli probíranou látku. S žáky, které doučuje, se schází od září každou středu v sedm ráno.
„Já jsem potřebovala na to doučování jít, a šla jsem sama od sebe. Něco jsem z angličtiny zapomněla, tak jsem si to chtěla připomenout,“ říká pro Radiožurnál šesťačka Lada.
Školáci chodí hlavně na doučování češtiny, cizích jazyků a matematiky. Děti, které pomoc potřebovaly, dostaly doporučení od učitelů.
Školy jsou spokojené s dotacemi na doučování pro žáky po distanční výuce. Některé externí pracovníky nepotřebují. Poslechněte si celou reportáž Českého rozhlasu Plus
„Nechali jsme to i trochu volnější. Pokud má někdo zrovna problém a potřebuje se jít na něco zeptat, tak se může jít zeptat právě na tohle doučování,“ upřesňuje učitelka.
Této možnosti využil i Matěj. „Dneska píšeme test, tak jsme řekli paní učitelce, jestli si to můžeme procvičit tady. A ona souhlasila,“ popisuje.
Asistenti nevyužiti
Podle ředitele Základní školy Pečky a prezidenta Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce ale musí učitelé některé rodiče stále přesvědčovat, aby děti na doučování posílali. Věří, že kurzy v malých skupinách slabším žákům prospívají. Zároveň upozorňuje na to, že ne vždy jsou to děti ze sociálně slabých rodin.
Antigenní testy odhalily možné případy koronaviru ve školách. Ředitelé by ale raději testovali metodou PCR
Číst článek
„Ta podpora ze strany rodiny tam nefungovala z různých důvodů. Třeba i proto, že rodiče byli úplně vytíženi či zaměstnáni, a neměli na sledování svých dětí čas. Nejsou to jenom sociální důvody,“ upozorňuje Zajíc.
Na většině škol žáky doučují pedagogové a jejich asistenti. Externí lektory, třeba studenty nebo dobrovolníky, příliš škol nevyužilo.
„Chodili by k nám do školy lidé, které neznáme, škola by s nimi musela mít nějaký pracovně-právní vztah. Neustále bychom tam museli zajišťovat nějaký dohled. Ti lektoři ty děti nebudou tak dobře znát, a učitel by tam tak stále musel nějak figurovat,“ vysvětluje důvody učitelka Jana Servusová ze základní školy v Choceradech.
Dotace má úspěch
Analytik Informačního centra o vzdělávání Eduin Jan Zeman si přitom myslí, že doučování, které vede někdo jiný než známý učitel, může mít své výhody.
Část dětí ve třídě, část doma u počítače. Řada škol musí kvůli koronaviru zavádět hybridní výuku
Číst článek
„Dobrovolník může zajít i k nim domů. Má pochopitelně víc energie, když to dělá jen pár hodin týdně, a nemusí být zatěžkaný principem, že špatného žáka učí jeho naštvaný učitel,“ uvádí Zeman.
S výší finanční dotace na doučování jsou ředitelé spokojení. Někteří z nich říkají, že všechny peníze ani nepoužijí a budou je tak možná vracet. Podle ředitele odboru základního vzdělávání na ministerstvu školství Michala Černého by to ale byla škoda. Doporučuje ředitelům, aby zbylé finance investovali jinak. Třeba do projektů stmelujících kolektiv a různých socializačních aktivit, které by dětem po dlouhé distanční výuce pomohly najít místo mezi spolužáky. Pravidla dotace to umožňují.
