Experti vítají plán na otevření škol. Roušky či střídavá výuka podle nich nevadí, sladit je potřeba testování

Tisíce rodičů čekají na to, aby se jejich děti mohly vrátit do škol. O možném termínu znovuotevření by se mělo rozhodovat začátkem následujícího týdne, ministr školství za ANO Robert Plaga o plánu jednal v sobotu s expertním týmem prezidenta Miloše Zemana. Vyjádřil naději, že by se tak mohlo stát 12. dubna. Experti na vzdělávání pro Radiožurnál uvedli, že otevření škol alespoň v nějakém režimu je lepší než ponechání pouze distanční výuky.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Děti by se do škol mohly podle ministra Plagy vrátit 12. dubna. Ilustrační foto | Foto: Jan Beneš | Zdroj: Český rozhlas

Pro obnovení školní výuky požadovali experti na vzdělávání menší skupiny dětí a záruku dodávek ochranných pomůcek.

Ministerstvo školství vydalo takzvanou cestovní mapu pro rozvolnění, ve které ustanovilo skupiny o 15 dětech, vyšlo tak expertům vstříc.

„Zmenšení kolektivů vítáme určitě,“ řekla Radiožurnálu Andrea Benešová, vedoucí platformy Ředitelky a ředitelé mateřinek.

Věřím, že se žáci vrátí do lavic 12. dubna, řekl Plaga v Lánech. Rozhodnutí je na ministerstvu zdravotnictví

Číst článek

O distribuci ochranných pomůcek však žádné informace školy nemají. Podle Benešové je na tom přitom závislý celý systém.

Pokud by stát vzdělávacím institucím na roušky a respirátory nepřispěl, nebylo by jasné, jak dlouho by to bylo udržitelné. „Nemůžeme financovat z provozu, protože na to mateřské školky nemají,“ vysvětlila.

Výhrady má také k antigennímu testování, které by mělo být prováděno dvakrát týdně. Z dostupných informací od ministerstva školství není zcela jasné kde, kdy a za jakých okolností by k němu mělo docházet a zda by jej měly zajišťovat samy školky nebo školy.

Pokud by se testovalo přímo ve vzdělávacím zařízení, zabere to podle Benešové příliš velkou část dne a není zřejmé, jak by se mělo postupovat při odhalení nákazy u dítěte, které strávilo v kolektivu nějaký čas.

Ředitele škol ministerstvo vyzvalo, aby do 1. dubna zanesli do centrálního registru, kolik budou pro zajištění testování ve školách potřebovat antigenních testů na covid-19. 

Jako velkou překážku naopak nevnímá povinnost nasazených roušek u dětí. „Myslím si, že si zvyknou, protože nějakou rezistenci vůči rouškám za ten rok mají.“

Riziko vnímá v zákazu látkových roušek, které si děti v minulosti snadno rozeznaly. U jednorázových by to mohl být problém. „V mateřské škole se z podstaty té vzdělávací instituce musí roušky několikrát denně odkládat – při jídle, cvičení a tak podobně,“ připomněla.

Střídání tříd

Jako první by se do zařízení měly vrátit kromě dětí mateřských škol i ty z prvního stupně základních škol.

První stupeň nebude omezen počtem dětí ve skupině, bude však docházet k rotaci tříd. Podle odborníka na školství a analytika think-tanku IDEA CERGE-EI Václava Korbela je to rozumný kompromis, jak otevřít školy a zároveň omezit riziko šíření koronaviru.

Střídání prezenční a distanční výuky nicméně může představovat problém pro rodiče dvou a více dětí, které nenavštěvují stejnou třídu. Podle Korbela jde o vhodnější řešení než setrvání současné situace. „Je opravdu lepší, že se školy otevřou alespoň ve střídavém režimu. I když to může přinést nějaké problémy.“

Dopady distanční výuky

Otevření škol je aktuální priorita jak pro vládu, tak pro opozici. Mnozí z řad poslanců se opírají o studie dopadů distanční výuky na vzdělávání i psychiku dětí nebo rodičů.

Výzkum na toto téma vytvořil také think-tank IDEA, jehož závěry shrnul Korbel: „Kvalita distanční výuky se od jara výrazně zlepšila, ale nedokáže nahradit prezenční ve spoustě případů. Stále je malá část dětí, která se nemůže zapojit do výuky – má nekvalitní internet nebo třeba počítač. Pak je část dětí (zhruba čtvrtina), u které je velmi těžké pracovat s motivací. Tyto děti se zapojují nepravidelně nebo neplní všechno, co by měly. V neposlední řadě je to těžké na duševní zdraví ať už pro děti, nebo i rodiče, na soužití v rodinách, na sociální kontakty, nebo i na fyzickou aktivitu.“

Distanční výuka nebo omezení aktivit si vybírá daň na dětech. Narůstají u nich psychické potíže

Číst článek

Že je distanční forma výuky náročná nejen pro děti, ale také pro jejich rodiče, dokazuje závěr výzkumu, podle kterého se u rodičů až trojnásobně zvýšila míra úzkosti. „Vykazují i ve zvýšené míře riziko konfliktů v rodinách, takže je vidět, že intenzivní soužití a obecně distanční výuka je velmi těžká pro všechny rodiče a jejich děti,“ uvedl Korbel.

Pro otevření škol se na podzim vyslovilo 58 procent rodičů. A to i při nárůstu nakažených koronavirem 10 tisíc denně. „Určitě to neukazuje, že by rodiče chtěli, aby se jejich děti ve škole nakazily. Ukazuje to, že stáli o to, aby se školy alespoň v nějakém režimu otevřely. Tento výzkum se prováděl v listopadu, nyní jsme ještě o několik měsíců dál a ta vůle je ještě více výrazná,“ komentoval Korbel.

Opatření, která znovuotevření škol doprovází, se rodičům podle Korbela ne vždy líbí a zpočátku je nejsou příliš ochotni respektovat. Za cenu otevření škol je ale jsou schopni dodržovat.

Tomáš Pavlíček, Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme