Experti vítají plán na otevření škol. Roušky či střídavá výuka podle nich nevadí, sladit je potřeba testování
Tisíce rodičů čekají na to, aby se jejich děti mohly vrátit do škol. O možném termínu znovuotevření by se mělo rozhodovat začátkem následujícího týdne, ministr školství za ANO Robert Plaga o plánu jednal v sobotu s expertním týmem prezidenta Miloše Zemana. Vyjádřil naději, že by se tak mohlo stát 12. dubna. Experti na vzdělávání pro Radiožurnál uvedli, že otevření škol alespoň v nějakém režimu je lepší než ponechání pouze distanční výuky.
Pro obnovení školní výuky požadovali experti na vzdělávání menší skupiny dětí a záruku dodávek ochranných pomůcek.
Ministerstvo školství vydalo takzvanou cestovní mapu pro rozvolnění, ve které ustanovilo skupiny o 15 dětech, vyšlo tak expertům vstříc.
„Zmenšení kolektivů vítáme určitě,“ řekla Radiožurnálu Andrea Benešová, vedoucí platformy Ředitelky a ředitelé mateřinek.
Věřím, že se žáci vrátí do lavic 12. dubna, řekl Plaga v Lánech. Rozhodnutí je na ministerstvu zdravotnictví
Číst článek
O distribuci ochranných pomůcek však žádné informace školy nemají. Podle Benešové je na tom přitom závislý celý systém.
Pokud by stát vzdělávacím institucím na roušky a respirátory nepřispěl, nebylo by jasné, jak dlouho by to bylo udržitelné. „Nemůžeme financovat z provozu, protože na to mateřské školky nemají,“ vysvětlila.
Výhrady má také k antigennímu testování, které by mělo být prováděno dvakrát týdně. Z dostupných informací od ministerstva školství není zcela jasné kde, kdy a za jakých okolností by k němu mělo docházet a zda by jej měly zajišťovat samy školky nebo školy.
Pokud by se testovalo přímo ve vzdělávacím zařízení, zabere to podle Benešové příliš velkou část dne a není zřejmé, jak by se mělo postupovat při odhalení nákazy u dítěte, které strávilo v kolektivu nějaký čas.
Ředitele škol ministerstvo vyzvalo, aby do 1. dubna zanesli do centrálního registru, kolik budou pro zajištění testování ve školách potřebovat antigenních testů na covid-19.
Jako velkou překážku naopak nevnímá povinnost nasazených roušek u dětí. „Myslím si, že si zvyknou, protože nějakou rezistenci vůči rouškám za ten rok mají.“
Riziko vnímá v zákazu látkových roušek, které si děti v minulosti snadno rozeznaly. U jednorázových by to mohl být problém. „V mateřské škole se z podstaty té vzdělávací instituce musí roušky několikrát denně odkládat – při jídle, cvičení a tak podobně,“ připomněla.
Střídání tříd
Jako první by se do zařízení měly vrátit kromě dětí mateřských škol i ty z prvního stupně základních škol.
První stupeň nebude omezen počtem dětí ve skupině, bude však docházet k rotaci tříd. Podle odborníka na školství a analytika think-tanku IDEA CERGE-EI Václava Korbela je to rozumný kompromis, jak otevřít školy a zároveň omezit riziko šíření koronaviru.
Střídání prezenční a distanční výuky nicméně může představovat problém pro rodiče dvou a více dětí, které nenavštěvují stejnou třídu. Podle Korbela jde o vhodnější řešení než setrvání současné situace. „Je opravdu lepší, že se školy otevřou alespoň ve střídavém režimu. I když to může přinést nějaké problémy.“
Dopady distanční výuky
Otevření škol je aktuální priorita jak pro vládu, tak pro opozici. Mnozí z řad poslanců se opírají o studie dopadů distanční výuky na vzdělávání i psychiku dětí nebo rodičů.
Výzkum na toto téma vytvořil také think-tank IDEA, jehož závěry shrnul Korbel: „Kvalita distanční výuky se od jara výrazně zlepšila, ale nedokáže nahradit prezenční ve spoustě případů. Stále je malá část dětí, která se nemůže zapojit do výuky – má nekvalitní internet nebo třeba počítač. Pak je část dětí (zhruba čtvrtina), u které je velmi těžké pracovat s motivací. Tyto děti se zapojují nepravidelně nebo neplní všechno, co by měly. V neposlední řadě je to těžké na duševní zdraví ať už pro děti, nebo i rodiče, na soužití v rodinách, na sociální kontakty, nebo i na fyzickou aktivitu.“
Distanční výuka nebo omezení aktivit si vybírá daň na dětech. Narůstají u nich psychické potíže
Číst článek
Že je distanční forma výuky náročná nejen pro děti, ale také pro jejich rodiče, dokazuje závěr výzkumu, podle kterého se u rodičů až trojnásobně zvýšila míra úzkosti. „Vykazují i ve zvýšené míře riziko konfliktů v rodinách, takže je vidět, že intenzivní soužití a obecně distanční výuka je velmi těžká pro všechny rodiče a jejich děti,“ uvedl Korbel.
Pro otevření škol se na podzim vyslovilo 58 procent rodičů. A to i při nárůstu nakažených koronavirem 10 tisíc denně. „Určitě to neukazuje, že by rodiče chtěli, aby se jejich děti ve škole nakazily. Ukazuje to, že stáli o to, aby se školy alespoň v nějakém režimu otevřely. Tento výzkum se prováděl v listopadu, nyní jsme ještě o několik měsíců dál a ta vůle je ještě více výrazná,“ komentoval Korbel.
Opatření, která znovuotevření škol doprovází, se rodičům podle Korbela ne vždy líbí a zpočátku je nejsou příliš ochotni respektovat. Za cenu otevření škol je ale jsou schopni dodržovat.
