Skoro polovina prvňáků má vadu řeči. Podle odborníků se přitom dají snadno odstranit
Nastupují do první třídy, a přitom ještě neumí dobře mluvit. V posledních letech přibývá dětí, které nezvládnou „r“ nebo „ř „a mají také výrazné sykavky. Téměř polovina prvňáků se potýká s nějakou vadou řeči. Přitom se to dá podle logopedů snadno změnit. Stačí, když rodiče přijdou s dětmi včas.
Hodně dětí trápí například dyslalie. „To je nesprávná nebo vadná výslovnost některých hlásek. Nejčastější je samozřejmě ‚r‘ a ‚ř‘, potom sykavky,“ vysvětluje logopedka Milena Vránová.
Závažnější problémy s řečí pak můžou dětem ve škole život komplikovat – náročné to bývá i pro učitele.
České děti v posledních letech hůř mluví. O vady řeči a způsoby, jak je odstranit, se zajímala Eva Rajlichová
„Komunikace mezi dítětem a učitelkou, ta jedna vazba, kterou si vymění v hodině, u takového dítěte trvá zhruba třikrát déle než u běžného dítěte,“ popisuje Renata Vrbová ze speciálního pedagogického centra pro žáky s logopedickými vadami.
Do tří let dítěte je vývoj řeči individuální. Pokud se rodičům zdá, že je něco v nepořádku, neměli by odkládat návštěvu logopeda. Ten může dítě poslat třeba i na další vyšetření, například sluchu. Někdy se totiž ukáže, že dítě mluví špatně, protože hůř slyší.
Opožděný vývoj řeči – řeč se vyvíjí se zpožděním vzhledem k průměru
Dyslalie – porucha artikulace hlásek
Vývojová dysfázie – postižení řečových center v mozku, kdy dochází k problémům v recepční i produkční složce řeči
Dysartrie – neurologicky podmíněná porucha artikulace
Koktavost – porucha, při které je plynulost řeči přerušována neúmyslným opakováním jednotlivých slabik
Breptavost – je podobná koktavosti, navíc ale zahrnuje zrychlující se tempo řeči, kdy dochází k vynechání celých slov a vede k nesrozumitelnosti projevu
Palatolalie – porucha řeči při rozštěpu patra
Mutismus – ztráta artikulované řeči, oněmění
Afázie – ztráta nebo porucha řeči způsobená porušením řečových oblastí mozku
Příčin ale může být víc – děti mimo jiné kopírují řečový vzorec rodičů. Obecně se v rodinách také čím dál méně mluví.
„Maminka přijde pro dítě vpodvečer a řekne: ‚Dostaneš večeři a podíváš se na televizi‘. To je opravdu minimální komunikace,“ myslí si Jana Matoušová, ředitelka Základní a Mateřské školy Červený vrch v Praze.
Důležitý je pro děti i poslech. „Je třeba posilovat zvukové vnímání: čtením pohádek, posloucháním rozhlasu,“ dodává logopedka Milena Vránová.
Na to zapracovat na své mluvě není nikdy pozdě, odborně se dají odstranit i vady řeči u dospělých.
Předpokladem úspěchu je pravidelné a důsledné opakování.
