Skupina senátorů podala k Ústavnímu soudu stížnost proti rozsahu amnestie

Skupina 29 senátorů podala k Ústavnímu soudu stížnost proti rozsahu prezidentské amnestie. Požadují zrušení její druhé části, kterou se zastavila některá trestní stíhání například v závažných hospodářských kauzách, které se táhnou déle než osm let a kde obviněným hrozí až 10 let vězení.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková podala u Ústavního soudu návrh skupiny 29 senátorů na zrušení části amnestie

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková podala u Ústavního soudu návrh skupiny 29 senátorů na zrušení části amnestie | Zdroj: ČTK

Stížnost v Brně podala za senátory místopředsedkyně horní komory parlamentu Alena Gajdůšková z ČSSD.

Zdůraznila, že senátorům vadí amnestie jako celek, napadají ale jen část, která podle nich nejvíce poškozuje občany. Tou je podle nich článek 2, kterým byla zastavena vlekoucí se řízení.

Až 150 tisíc poškozených tím ztratilo možnost se domoci odškodnění. Tam, kde nebyl označen viník, není totiž ani ten, kdo by měl hradit způsobenou újmu.

„Dovoláváme se té nejvyšší právní autority v České republice k tomu, abychom vrátili občanům této země alespoň základní pocit spravedlnosti a víru v právní stát, právní řád této země,“ vysvětlila Gajdůšková.

Pro stížnost na amnestii chybí precedens

Senátoři ovšem nemají jisté, zda se Ústavní soud bude jejich návrhem zabývat. Jeho předseda Pavel Rychetský už dříve uvedl, že soudci musejí nejprve vyhodnotit, zda amnestii vůbec mohou přezkoumávat.

Ústavní soud bude muset nejprve rozhodnout, jestli mají senátoři vůbec právo počínání Václava Klause napadnout. Na amnestii, která je podle ústavy v kompetenci hlavy státu, si v České republice ještě nikdo nestěžoval. Chybí tedy precedens.

Pokud není možné, aby skupina senátorů požadovala přezkoumání amnestie prezidenta republiky, soudci návrh ihned formálně odmítnou.

Senátoři chtějí zrušit část amnestie, která se týká zastavení kauz trvající déle než 8 let a hrozí u nich sazba do 10 let vězení. Namítají, že tato část amnestie porušuje práva rovnosti občanů poškozených amnestovanými a že poškozeným uzavírá možnost domoci se svých nároků.

V opačném případě posoudí, jestli je v jejich kompetenci tento typ rozhodnutí hlavy státu přezkoumávat, nebo dokonce zrušit. Až pak případně projednají samotný obsah návrhu. Jasno bude podle mluvčího soudu Vlastimila Göttingera za několik dní.

„Nejdříve zítra bude určen soudce zpravodaj a teprve poté, co budou dokončeny všechny listinné podklady a založen spis, bude pravděpodobně následující den tento spis odevzdán soudci zpravodaji,“ popisuje proces mluvčí Ústavního soudu Vlastimil Göttinger.

„Lze proto předpokládat, že první seznámení se spisem z hlediska soudce neproběhne dříve než ve středu. Poté soudce zpravodaj připravuje zpravodajskou zprávu, tedy zkoumá, zda je to podáno osobou k tomu kvalifikovanou, nebo zda je Ústavní soud k projednání takové věci příslušný,“ vysvětluje mluvčí.

V případě že se ústavní soudci budou stížností zabývat, pak senátoři žádají, aby byla projednána přednostně.

Dokument připravili advokáti Hana Marvanová a Milan Hulík. Podepsalo ho celkem 29 členů horní komory parlamentu napříč politickým spektrem, s výjimkou senátorů za ODS. Řada dalších, například Eliška Wagnerová nebo šéf senátního ústavněprávního výboru Miroslav Antl, se pod stížnost nepodepsali. Chtějí amnestii řešit v Senátu při veřejném slyšení s odborníky.

Prezident Václav Klaus vnímá ústavní stížnost jako politické gesto. Za amnestií si stojí a nelituje jí. Až po čase se podle něj ukáže, že to byl správný krok.

Zuzana Kopuletá, Vlasta Gajdošíková, Mirko Kašpar, krw Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme