Sladění pracovního a soukromého života je prioritou vlády, říká zástupce MPSV
Mnoho lidí v tuzemsku si Mezinárodní den žen (MDŽ) spojuje s předlistopadovými povinnými podnikovými oslavami, na kterých se většinou opíjeli muži. Dnešní oslavy, pokud se vůbec konají, jsou mnohem komornější. A spíše než k nějakému slavení vybízí MDŽ k zamyšlení nad postavením žen v současné společnosti. Například proč stále existují výrazné rozdíly v odměňování žen a mužů.
Mezinárodní den žen existuje podle slov stínové ministryně pro lidská práva a rovné příležitosti ČSSD Michaely Marksové-Tominové od roku 1910, kdy se o datu 8. března rozhodlo na ženské konferenci.
Za významný den považuje MDŽ Radan Šafařík z referátu rovných příležitostí žen a mužů při ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV).
Michaela Marková-Tominová upozornila, že v České republice existuje mediánový rozdíl mezi ženami a muži v odměňování za stejnou práci.
Stínová ministryně pro lidská práva a rovné příležitosti ČSSD Michaela Marksová-Tominová a Radan Šafařík z MPSV mluví o postavení žen ve společnosti v Ozvěnách dne na Radiožurnálu.mp3
„Když se počítají zprůměrované průměry, tak ten rozdíl činí okolo dvaceti procent mezi mzdami žen a mužů,“ řekla stínová ministryně.
Důvodem je podle ní diskriminace neboli předsudky o tom, jak se ženy chovají v práci, a tyto předsudky mohou pocházet i od samotných žen. Za další příčinu považuje celospolečenské klima, v němž si ženy často řeknou o nižší plat než muži.
„V České republice je platná docela dobře propracovaná antidiskriminační legislativa. Takže ministerstvo práce a sociálních věcí důkladně dohlíží na její dodržování. Ale přímá platová diskriminace je jenom jedním z důvodů rozdílů v odměňování,“ uvedl Radan Šafařík.
Stejně jako Michaela Marková-Tominová poukázal na další příčiny v rozdílném odměňování práce mužů a žen.
„Ve vedoucích pozicích jsou zastoupeni muži, tím pádem dostávají vyšší platy. Zároveň jsou v pracovních pozicích, které se vážou k více výdělečným oblastem – typicky informačním technologiím. Naopak tam, kde se vydělává méně, je zase větší zastoupení žen – typicky zdravotnictví, péče, učitelství a podobně,“ vysvětlil Radan Šafařík.
Michaela Marková-Tominová také řekla, že ve srovnání s jinými zeměmi existují v České republice mnohem horší podmínky pro pracující ženy, které mají děti, a apelovala na lepší sladění rodinného a profesního života.
„Slaďování pracovního a soukromého života je jednou ze základních podmínek rovnosti žena a mužů. A je to vlastně i prioritou současné vlády a je to i prioritou ministerstva práce a sociálních věcí,“ řekl Radan Šafařík.
Ministerstvo podle jeho slov připravuje návrh zákona, kde je kladen důraz na zajištění kvality péče o děti, individuální přístup, možnosti širokého spektra poskytovatelů a flexibility.
