Šlechtic Salm byl československý občan, rozhodl soud
Ústavní soud rozhodl, že zemřelý šlechtic Hugo Salm byl československým občanem. Dědicům rodu se tak otevřela cesta k uplatňování nároků na 7000 hektarů pozemků na Blanensku, včetně lesů v Moravském krasu nebo zámku v Rájci nad Svitavou.
Nároky na navrácení nemovitostí v listopadu 2003 zhatil Nejvyšší správní soud, když potvrdil rozhodnutí ministerstva vnitra, že Salm československým občanem nebyl.
Ústavní soudci ale dnes oba výroky zrušili. "Verdikty porušily Listinu základních práv a svobod," uvedl ústavní soudce František Duchoň.
Ministerstvo vnitra tvrdilo, že předek žadatelů Hugo Salm nebyl po válce československým občanem a majetek mu byl zabaven podle Benešových dekretů. Ústavní soud však upozornil na existenci osvědčení o trvání Salmova českého občanství z března 1946.
Salm po válce o československé občanství zažádal, než ale řízení skončilo, zemřel a majetek byl zabaven. Ústavní soud připustil, že rozhodnutí o trvání občanství mělo jen dočasný charakter, ministerstvo ale k němu mělo přihlížet. "Bylo to rozhodnutí dobových orgánů, které byly nejlépe seznámeny se skutečností," řekl Duchoň.
Právní zástupce Salmů Felix Nevřela tvrdil, že rozhodnutí ministerstva vnitra se opíralo o neplatnou právní normu, dekret prezidenta Edvarda Beneše číslo 33 z roku 1945, zrušený již v roce 1949. Ústavní soud mu dal za pravdu. Zrušený dekret nemůže ovlivňovat současné právní vztahy, uvedli ústavní soudci.
Ministerské rozhodnutí se týkalo lesů v Moravském krasu, velkostatku v Rájci nad Svitavou a také tamního zámku, na který si Salmové rovněž činí nárok. Požadovali i zámek v Blansku, ale bývalý ministr zemědělství Jan Fencl určil, že se na tento zámek s pozemky nevztahuje zákon o půdě, takže nespadají pod restituční řízení.
