Slučování středních škol má za cíl ušetřit, ale i zkvalitnit výuku

Čerstvá krev silných populačních ročníků se přelévá z mateřských do základních škol: letos do nich půjde o 6000 víc než loni. Zato pro střední školy nastal odliv. Přijdou totiž letos o 23 000 studentů. Přitom od počtu žáků se odvíjí i finanční příspěvek. Proto ministerstvo školství spolu s kraji připravilo plán jejich slučování. Slibuje si od toho, že se nejenom ušetří peníze, ale i zvýší kvalita výuky.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Státní maturita 2011 (ilustrační foto). | Foto: Filip Jandourek

Podle ředitele Národního ústavu pro vzdělávání Miroslava Procházky sice zatím nelze určit, jaké výsledky slučování přinese ve vzdělávací rovině, model větších středních škol je ale ve světě upřednostňován. Slučování škol, na kterých se vyučují rozdílné obory, proto nevidí nijak dramaticky:

„Podle mého soudu potkávání různých oborů a různých cílových skupin může být obohacující a inspirující pro učitele a potom zprostředkovaně i pro žáky.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Ředitel Národního ústavu pro vzdělávání Miroslav Procházka rozebírá problematiku slučování škol

Větší instituce podle něj navíc efektivněji využívají provozní prostředky a lidské zdroje. „Jestliže máte větší pedagogický sbor, tak máte větší manévrovací prostor a flexibilitu při plánování rozvrhů, dělení hodin a podobně,“ vysvětluje.

Pro učitele je náročnější učit stejný předmět na různých typech škol, Procházka v tom ale problém nevidí. Učitelé by toho podle něj měli využít k profesnímu růstu a následně ke zvýšené kvalitě výuky.

Stejně tak odmítá stížnosti některých studentů, že slučováním se školami jiného typu utrpí prestiž gymnázií.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ve Světě o deváté Marie Kružíková radní pro školství kraje Vysočina vysvětlila, že v jejím kraji se slučování týká zhruba poloviny škol ze 47

„Studenti studují primárně v nějakém oboru. Ten obor zůstává zachován, čili oni budou mít pořád maturitu na gymnáziu. Myslím si, že to, že má instituce kromě gymnaziálních oborů i nějaké jiné obory, v tomhle směru nehraje žádnou roli,“ dodává s tím, že prestiž si instituce buduje předně svou činností.

Vysočina konzultuje slučování s městy

Ve Světě o deváté Marie Kružíková radní pro školství kraje Vysočina poznamenala, že v jejím kraji se slučování týká zhruba poloviny škol ze 47:

„Není to o tom, že by bylo rozhodnuto o tom, že se spojí. Už jsme v lednu představili určitý návrh, který se diskutoval s veřejností, řediteli, učiteli. A teď jsme dali podnět do zastupitelstva, ovšem s tím, pokud s tím budou souhlasit samosprávy měst, kterých se to týká.“

Názor měst označila za důležitý, protože nejlépe znají místní podmínky. „Neočekávám, že by šlo v současnosti o opuštění budov. To chce vše čas. Uspořádat výuku ve sloučené škole, a to už je potom záležitostí ředitele, jak to bude vidět jako vhodné.“

Kružíková uvedla, že objekty by nejprve nabídli k jiným účelům a teprve v zamítavém případě k prodeji. „Nemyslím si, že by se propouštěli učitelé. Daleko více jsou ohroženi ztrátou svého místa teď, když není subjekt sloučený. Protože když máte malou školu, tak máte malou finanční částku. Podržíte několik učitelů a pak jste nucen některé předměty učit neaprobovaně nebo si je nasmlouvávat externě.“

Současně uvítala testování vědomostí v pátých a devátých třídách. „Stát garantuje základní vzdělání a měl by si ověřit, s jakým výsledkem.“ Navíce se podle ní může na základě výsledů žák lépe rozhodnout o svém dalším studiu.

Milan Kopp, Lucie Husárová 1, Tomáš Pavlíček, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme