Bruselu se nelíbí změny služebního zákona. Vládní ‚otevření‘ státní správy může ovlivnit čerpání dotací
Unijní administrativě se nelíbí změny zákona o státní službě, které koncem října schválila tuzemská sněmovna. Považuje je za krok k opětovné politizaci státní správy. Radiožurnál to zjistil ze dvou zdrojů z Evropské komise. Pokud se nakonec Brusel oficiálně postaví proti změnám, mohlo by to mít vliv na další kolo přidělování evropských dotací pro Českou republiku.
Evropská komise měla problém už s původním návrhem. Doslova psala, že je znepokojená. Vadily jí například nízké požadavky výběrových řízení nebo možnost odvolat úředníky na základě dvou po sobě rychle jdoucích hodnocení. Sněmovna po kritice částečně novelu zmírnila.
Jenže koalice do ní na návrh ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové za hnutí ANO prosadila odvolávání vedoucích státních tajemníků na ministerstvech vládou. Třeba v případě, pokud by „narušili“ důstojnost své funkce. Jejich kárná odpovědnost by zanikla.
Vládní ‚otevření‘ státní správy může ovlivnit čerpání dotací. Bruselu se nelíbí změny služebního zákona. Podrobnosti zjišťoval Václav Štefan
Brusel oficiálně nechtěl návrh komentovat, dokud nebude definitivně schválen. Podle dvou zdrojů Radiožurnálu z Evropské komise, které se tím zabývají, je ale problematický.
„Přijetí zákona v podobě, v jaké prošel Poslaneckou sněmovnou v říjnu 2018, by bylo významným krokem zpět v plnění závazků depolitizace řídicích a personálních procesů v české státní správě,“ stojí v e-mailové komunikaci, kterou má redakce k dispozici.
Se zástupci Evropské komise se nedávno sešla autorka zmírnění některých části zákona, poslankyně ČSSD Kateřina Valachová. Potvrdila, že nejcitlivěji komise vnímá právě možnost snadněji odvolávat státní tajemníky.
„Vnímám, že ty změny směrem ke státním tajemníkům jsou velmi pozorně sledovány. Snažila jsem se samozřejmě vysvětlit, proč mám za to, že stále je zajištěna nestrannost a nezávislost státních tajemníků,“ uvedla Valachová.
Změny ve státní správě? Některé jsou protizákonné, kritizuje Babišovu vládu Rekonstrukce státu
Číst článek
Až 460 miliard korun pro Česko
Oficiálně se k tomu Brusel podle zdrojů Radiožurnálu plánuje vyjádřit až ve zprávě o České republice na konci února. Tento dokument bude hrát významnou roli při vyjednávání evropských dotací pro období 2021 až 2027.
Česko by v něm mohlo získat až 460 miliard korun. Pokud by Brusel se změnami nesouhlasil, mohl by si například stanovit nějakou podmínku pro budoucí čerpání dotací. Už v roce 2014 muselo Česko urychleně přijmout služební zákon, aby na peníze dosáhlo. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová se takového scénáře neobává.
„Povedeme nad těmi změnami dialog, protože musíme Evropskou komisi přesvědčit o tom, proč jsme ty kroky udělali. Opravdu bych odmítla, že to je politizování státní správy a tak dále. My jsme snad jedinou členskou zemí, která má státní tajemníky ve dvou režimech,“ tvrdí Dostálová.
Postránecký se vyššího politického vlivu neobává
Předkladatel novely, ministerstvo vnitra trvá na tom, že cílem novinky je hlavně otevřít státní službu pro odborníky z praxe a ze soukromé sféry. Zvýšeného politického vlivu se neobává ani šéf státní služby Josef Postránecký. Zrušení kárné odpovědnosti ministerských státních tajemníků a jejich odvolávání vládou podporuje.
„Může nastat situace, kdy státní tajemník bude dlouhodobě nečinný nebo bude rozhodovat v rozporu s právními předpisy či aplikační praxí a víme, že kárné řízení probíhá řadu měsíců a v těchto případech je potřeba tu nápravu zjednat rychle,“ vysvětluje pro Radiožurnál Postránecký.
Vládní návrh zákona kritizují taky tuzemské odbory a sněmovní opozice. Předlohu teď posoudí Senát.
