‚Budou méně na očích.‘ Babišova vláda chce usnadnit personální změny na ministerstvech

Některé personální změny na ministerstvech a úřadech už nebude schvalovat vláda, ale pouze resorty vnitra a financí. Právě tak se chystá kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) „osekat“ zákon o státní službě. Ten se i přes kritiku z Evropské komise měnil teprve nedávno. Podle některých protikorupčních organizací by úprava zákona znamenala, že personální přesuny budou méně na očích.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman a druhá vláda Andreje Babiše, která vede po několika změnách v čele některých ministerstev Česko od jmenování prezidentem 27. června 2018. | Foto: Hana Brožková | Zdroj: Úřad vlády ČR

Chystaná změna se připravuje na ministerstvu financí, a to v souvislosti s novelou zákona o rozpočtových pravidlech. „Součástí této novely je v rámci změn doprovodných zákonů i změna zákona o státní službě, přičemž veškeré kroky v úpravě zákona o státní službě byly řešeny ve spolupráci s příslušnými útvary ministerstva vnitra, zejména se sekcí státní služby,“ uvedl pro iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva Jakub Vintrlík.

Evropská komise se obává o nezávislost české státní služby. Vláda ji o služebním zákonu nepřesvědčila

Číst článek

Větší zásahy do státní správy může dnes vláda podle zákona dělat jednou ročně v rámci tzv. systemizace. V průběhu roku pak může schválit tzv. změnu systemizace, a to při podstatné změně podmínek nebo změně působnosti úřadu. Právě druhého případu se změna zákona týká.

Pokud by byl návrh schválen, dílčí změny by už vláda posvětit nemusela. „Cílem změny je vymezení případů změn systemizace v průběhu kalendářního roku, které nemají takový dopad, aby o jejich schválení musela rozhodovat vláda,“ uvedla pro iROZHLAS.cz mluvčí resortu vnitra Klára Pěknicová.

Část změn by mělo schvalovat právě ministerstvo vnitra, část týkající se objemu prostředků na platy pak ministerstvo financí.

‚Absolutně nepřijatelné‘

Změny ve státní správě byly v minulosti několikrát kritizovány, a to například iniciativou Rekonstrukce státu. Té se nelíbila systemizace na konci roku 2017 a například změnu systemizace, kterou vláda schválila loni v březnu, dokonce označila za nezákonnou. Tehdy došlo ke zrušení několika desítek služebních míst napříč úřady.

Vláda seškrtala stovky míst úředníků. Změny zatím státní kasu přišly na téměř 20 milionů

Číst článek

„Důsledkem uvedených změn bude samozřejmě snazší změna systemizace, neboť k řadě změn nebude nutné dosáhnout konsenzu na úrovni vlády, ale pouze konsenzu mezi dvěma ministerstvy,“ uvedl Petr Bouda z Rekonstrukce státu. Změny tak podle iniciativy budou daleko méně na očích.

Za nepřijatelný považuje návrh na změnu zákona advokát Nadačního fondu proti korupci Ondřej Závodský. Ten působil jako náměstek na ministerstvu financí, skončil po systemizaci na konci roku 2017 a doteď se s resortem soudí.

„Tento krok už je třetí v pořadí, kterým se snaží o oslabení transparentnosti toho procesu. To znamená, že od účinnosti případné novely bychom se už nedozvídali o změnách systemizace z usnesení vlády, která jsou na internetu dostupná, ale měli bychom si podle zákona o svobodném přístupu k informacím vyžadovat nějakou korespondenci mezi ministerstvem vnitra a financí. To je absolutně nepřijatelné,“ uvedl pro iROZHLAS.cz.

Návrh přitom podle něj zapadá do způsobu, jakým současná vláda nakládá s koncepcí nezávislého úřednictva. „Nejprve se fakticky ve dvou systemizacích zvládla zbavit veškerých nepohodlných úředníků, následně přišla s novelou služebního zákona, kterou může eliminovat nepohodlné státní tajemníky, a teď tento třetí krok,“ dodal.

Parlament totiž v lednu schválil novelu služebního zákona, díky níž může vláda odvolávat ministerské státní tajemníky na návrh šéfů resortů. Státní tajemníci přitom fakticky odpovídají za dodržováním služebního zákona.

Tuhle změnu přitom výrazně kritizovala Evropská komise. Podle ní změny vzbuzují obavy o stabilitu a nezávislost státní správy. Brusel to píše v každoroční analýze hospodářské a sociální situace v Česku. Služební zákon byl přitom přijat především proto, že jej požadovala Evropská unie jako podmínku pro čerpání peněz z evropských fondů.

Václav Štefan, Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme